VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se "pere" halda? V Ostravě začali u největšího z hořících odvalů

/FOTOGALERIE/ Dříve hornická Ostrava má jeden z nejmodernějších provozů báňského úpravárenství v Evropě.   

1.3.2017
SDÍLEJ:

Rozjezd separační linky zatím funguje ve zkušebním provozu. Z plošného odvalu o výšce až třicet metrů nacházejícím se mezi bývalými šachtami Ida a Heřmanice vyseparuje linka tři základní materiály.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Nachází se v Heřmanicích u největšího z hořících odvalů a zhruba deset let bude třídit 18,5 milionu kubíků jílovců, prachovců, pískovců a zbytků uhlí

„Všechny stavební práce jsou hotovy a probíhají testy funkčnosti jednotlivých částí. Postupně se rozběhne celý systém," říká Josef Havelka, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO s tím, že zprovoznění linky zajišťuje momentálně asi osmdesát lidí denně.

Čtěte také: Hlavní nádraží v Ostravě: Stavba výtahů vázne. Svezeme se až v červnu

Zkušební provoz

Samotný separační proces je v režii firmy Ostravská těžební, která také dostala koncem února od stavebního úřadu slezskoostravské radnice povolení ke spuštění zkušebního provozu.

„Linka využívá sice klasický úpravárenský proces, avšak v unikátním a moderním provedení navrženém specificky pro hlušinu uloženou na zdejším odvale," líčí Josef Gajda, ředitel této společnosti. Roční kapacita jejího zařízení činí 1,1 milionu tun odtěžené a zpracované hlušiny zrnitosti 0 až 300 milimetrů. V reálu se ale uvažuje o 800 tisících tunách ročně při dvousměnném provozu.

Rozjezd separační linky zatím funguje ve zkušebním provozu. Z plošného odvalu o výšce až třicet metrů nacházejícím se mezi bývalými šachtami Ida a Heřmanice vyseparuje linka tři základní materiály.

Rozjezd separační linky zatím funguje ve zkušebním provozu. Z plošného odvalu o výšce až třicet metrů nacházejícím se mezi bývalými šachtami Ida a Heřmanice vyseparuje linka tři základní materiály.

Mokré, tedy bezprašné

„Máme tady i soustavu patnácti elektrických pásových dopravníků s celkovou délkou více než dvou kilometrů," doplňuje Josef Gajda. Na pracovníky státního podniku DIAMO čeká nakládka a přeprava hlušiny, jakožto „vypraných" produktů.

Státní podnik provede i modelování terénu po haldě za použití materiálů zbavených podstatné části černouhelné hmoty.

Úpravárenský proces mokrého a - což je především pro obyvatele v okolí heřmanické haldy podstatné - bezprašného „praní" uhelné substance a karbonské hlušiny má být rychlý a efektivní. „Přesto nás zde čeká deset či více let práce. Po odtěžení a separaci bude terén upraven a plocha odvalu celkově zrekultivována. Chystá se i studie konečného řešení dané lokality," dodává Havelka.

Mohlo by vás zajímat: Laguny zamrzly, zkrášluje je sníh… Ale to nejhorší ani zima neschová!

Hornická činnost zahájená v této části Ostravy v roce 1838 bude definitivně ukončena teprve po ověření ekologické i geotechnické stability území.

Tři základní materiály Z plošného odvalu o výšce až třicet metrů nacházejícím se mezi bývalými šachtami Ida a Heřmanice vyseparuje linka tři základní materiály. A to hrubozrnnou frakci hlušiny, která bude používána pro terénní úpravy přímo v lokalitě, případně odprodávána jako surovina pro stavaře. Dále uhelnou substanci sloužící (při přidání škrobového pojiva) k výrobě briket. A nakonec jemnou hlušinu, ze které se bude modelovat terén při rekultivacích.

Čtěte také: Hrušov: Vzpomínky jsou mnohdy lepší než dnešní smutná realita!

Ředitel Domova Korýtko končí. Rada města rozhodla o jeho odvolání

Baník už vyhlíží start II. ligy. Kouč Petržela: Máme nejlepší tým!


Autor: Radek Luksza

1.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
25

Proč Ostraváci milují Apple? Kompletně na „jablko" přezbrojil i Radim Kolibík

Lubomír Kirman tvoří zásadně z přírodních materiálů ze dřeva, z kamenů, z písku, z vody… Materiál nakupuje ve stavebnictví nebo hledá v přírodě.
6

Je to úžasný pocit naplnění, říká o svých obrazech Lubomír Kirman

OBRAZEM: Rozmarné slavnosti řeky Ostravice

/FOTOGALERIE/ Letošní ročník Rozmarných slavností řeky Ostravice v sobotu přilákal davy návštěvníků. Nechyběla ani tradiční soutěž ve splavení řeky na co možná nejvíce netradičních plavidlech.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

AKTUALIZOVÁNO

OBRAZEM: Slavnosti pivovaru Ostravar. Tečku za 17. ročníkem udělal Čechomor

/FOTOGALERIE/ Kelímek piva do ruky na přivítanou, opáskovat ruku pro „autorizovaný vstup" a show může začít. To čekalo na všechny, kteří se v pátek nebo v sobotu přišli bavit s Ostravarem, ochutnat některé ze sedmi druhů piv včetně letošní novinky – Letní jedenáctky – a poslechnout si několik špičkových kapel.

Dřisty fifejdskeho Ofila: Pojedě se na Ostravicu? aneb Jak se Lojzek vykival

/SERIÁL DENÍKU/ Přinášíme další díl pravidelného seriálu Deníku.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies