Hrušně drobných pěstitelů v posledních letech totiž ničí nebezpečná choroba rez hrušňová. „Poslední hrušky jsem nasbíral v roce 2011. Už tenkrát mi ale hrušky popadaly ze stromů ještě dříve, než stačily dozrát. Na listech hrušní se mi od té doby rok co rok udělají načervenalé skvrny, vypadají skoro jako puchýřky. V posledních čtyřech letech jsem nesklidil z našich stromů ani jednu hrušku," posteskl si pan Vlastimír Rotrekl ze Slezské Ostravy. A dodal, že podobně jsou na tom i jeho sousedé.

Podle odborné literatury je rez hrušňová houbová choroba. Její škodlivý výskyt je vázán na lokality s výskytem jalovců či tújí a zároveň i hrušní. Listy jsou výrazně poškozeny, a choroba tak v důsledku poškozuje i úrodu. „Úroda hrušek je v posledních letech bídná. Za rozšíření té choroby si mohou ale zahrádkáři často i sami. Když se podíváte po okolí, lidé všude vysazují túje. Vypadají sice na pohled pěkně, ale hrušním škodí," řekla předsedkyně základní organizace zahrádkářů Na Salmě ve Slezské Ostravě Ludmila Müllerová.

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík uvedl, že velkým sadařům rez hrušňová problémy nezpůsobuje.

„V sadech totiž nikdo túje nevysazuje a stromy jsou navíc ošetřovány proti dalším houbovým chorobám. V případě drobných zahrádkářů jde však o problém. Pokud se totiž ve vzdálenosti až 200 metrů od hrušní vysadí túje či jalovce, hrozí hrušním velké nebezpečí," vysvětlil Martin Ludvík.

Marcel Černík z Lihovaru a likérky ve Velké Polomi uvedl, že v této pálenici letos v kotlích končí hlavně jablka a švestky. „Největší nápor zákazníků bývá do Vánoc. Pálíme hlavně kvasy z jablek a švestek. Kvasy z hrušek jsou ale v posledních letech skoro vzácností. Když člověk sleduje pozorněji stromy na zahradách malých pěstitelů, tak vidí, jak se rez na hruškách projevuje," dodal Marcel Černík.

Jen ojediněle dovezou zákazníci kvasy z hrušek i do jiných pálenic v Ostravě a okolí. „Znal jsem i zákazníky, kterým slivovice neříkala nic, zato dobrá hruškovice byla pro ně vzácnost. Že hruškovice je žádaná a zajímavá kořalka, to platí i dnes. A dokonce dvojnásob. Když se někomu podaří nasbírat hrušky na pálenku, to je skoro unikát," dodal Antonín Šputa z Pěstitelské pálenice v Krásném Poli.