„Aktuální situaci se studenty řešíme, uspořádali jsme pro ně dvě diskusní odpoledne, kde jsme je seznámili se základními historickými fakty a aktuální situací, a oni sami měli možnost se k tématu vyjádřit. Jako škola se účastníme mnoha mezinárodních projektů, proto reagujeme na stávající situaci," sdělil ředitel Gymnázia Hladnov Daniel Kašička.

Se studenty z Hladnova řeší učitelé téma uprchlíků a migrace obyvatel hlavně v hodinách dějepisu, angličtiny nebo během výuky základů společenských věd (ZSV).

„Pozvali jsme k nám na besedu i Radka Hokovského, výkonného ředitele iniciativy pro Evropské hodnoty, který se studenty hovořil o politice i budoucnosti Evropy," dodal Daniel Kašička.

Co s informacemi

O uprchlících a současné situaci hovoří učitelé se studenty také na Wichterlově gymnáziu, kde se toto téma probírá velmi intezivně především v hodinách zeměpisu a ZSV. „Škola je apolitické místo a naším cílem je předat žákům co nejvíce objektivních informací, naučit je pracovat s nimi a umět je interpretovat," vysvětlil ředitel Wichterlova gymnázia Jan Netolička.

„Já, a doufám, že i naši pedagogové, se snažíme neprezentovat před žáky žádný názor, protože víme, že bychom je mohli ze své pozice ovlivnit, což by nebylo správné," vysvětlil postoj školy ředitel Wichterlova gymnázia Jan Netolička.

Téma migrace nezajímá jen studenty, ale i žáky základních škol. Například v ZŠ Matiční učitelé hodinu o „uprchlících" předem nikdy neplánují, pokud se ale děti začnou spontánně ptát, snaží se na jejich dotazy reagovat.

Můžu se zeptat

Protože se někteří učitelé z Moravskoslezského kraje zúčastnili dokonce i semináře s názvem Mluvme o migraci, zeptali jsme se jeho organizátora, co konkrétního vyučujícím radí.

„Zdůrazňujeme jim, aby žáky učili ověřovat si informace, a hlavně ty, které se k nim dostávají prostřednictvím sociálních sítí. Je důležité, aby děti cítily, že se mohou otevřeně ptát, a naučily se poslouchat názory ostatních a respektovat je. A to zejména v současné situaci, kdy ve společnosti převládá napětí a časté nenávistné projevy," vysvětlil Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, který semináře pro pedagogy pořádá.

Školáci také často přejímají názory svých rodičů a nejbližšího okolí. „Názory žáků na uprchlíky bývají někdy negativní, ale jakmile dostanou možnost, aby si představili, že situaci můžou vyřešit, jen ať najdou správnou cestu jak, jejich postoje se během společné debaty mění," sdělila svou vlastní zkušenost učitelka Stanislava Bandorová, která učí občanskou výchovu v ZŠ Dělnická.