„Ostravu mám rád hlavně kvůli lidem. Jsou tady přímočaří, možná proloží svůj hovor vulgárnějším slovem víc než jinde. Nicméně tady lidi neokecáte," svěřil se při pondělní návštěvě Ost Michal Horáček.

Odpověděl na pozdrav a hned spustil…

„Byl jsem se projít a musím říct, že vánoční trhy máte v Ostravě půvabnější než na pražském Staroměstském náměstí. Masarykovo náměstí jsem si prošel v létě, kdy tam bylo pískoviště, teď je tam úžasné kluziště a krásné trhy, které nabízejí méně prefabrikované výrobky. A lidé jsou tady usměvaví. Neodolal jsem klobáse a uzenkám," vyprávěl nadšeně producent, textař a také kandidát na prezidenta Michal Horáček v úvodu našeho povídání v ostravském Hotelu Imperial.

Co se vám vybaví, když se řekne Ostrava?

Jezdím sem od roku 1990, kdy jsem měl firmu a první pobočka po Praze byla v Ostravě na Jindřišce. Teď do města přijíždím každý rok ne jako podnikatel, ale jako producent a člověk, který uvádí vlastní recitál. Dokonce do Frýdku-Místku jsem jel přednášet jako antropolog. Pražský pohled je, že tady žijí jenom samí burani a vidláci, kteří ničemu nerozumí. Ale ve Frýdku bylo narvané knihkupectví, lidé měli zájem, ptali se, byli v obraze. Jezdím sem také proto, že třicet let kamarádím s Jarkem Nohavicou, natočili jsme loni společné album pro Petra Hapku Miláček žen a vetešníků. Bylo to živé představení v Heligonce. Jarka znám třicet let, legendární figura, která už přerostla obyčejného člověka. Moc mě těší, že vybudoval Heligonku. To o kraji také vypovídá je tady prostor pro novou tvorbu. Moc se mi líbí Gong, líbí se mi nejkrásnější a nejambicióznější festival Colours. Nežiji v Praze, ale bývám tam a vnímám pohled lidí na tento region jako pohled nadřazenosti a domýšlivosti, který je naprosto neopodstatněný. Ostravu mám rád hlavně kvůli lidem, jsou přímočaří, možná proloží svůj hovor vulgárnějším slovem víc než jinde, nicméně ty neokecáte. Oni chtějí slyšet odpověď na to, co se ptají. Trvají na tom. A to je osvěžující.

Máte nějaké konkrétní místo v kraji, ke kterému máte vztah?

Český Těšín. Kdysi jsem se díval na web své villonské balady a poprosil jsem lidi, jestli je to inspiruje a umí na nějaký hudební nástroj, aby je zhudebnili. Petr Hapka už byl v té době hodně nemocný… A přišel e-mail se skladbou od Hynka Koloničného. V úvodu se představil, že je montér střešních panelů z Těšína, že chodil do lidušky a učil se na tahací harmoniku s nevalným úspěchem a že se mu ty balady líbily, tak je zhudebnil. Přiznám poctivě, že jsem měl okamžitě předsudek. Říkal jsem si: třicet let s Hapkou a teď nějaký montér střešních krytin… Poslechl jsem si to. Ta zkušenost byla pro mě výchovná. Zastyděl jsem se. A musel uznat, že i montér střešních panelů může vejít svou hudbou do srdce posluchače. Od té doby jsem mnohem otevřenější a nikoho předem nesoudím. Hynek je můj kolega a je autorem pěti skladeb, které hrajeme dodnes.

Říkáte, že nekandidujete proti někomu, ale pro něco. Pro co nejvíce?

Z formálního hlediska je, abych zvýšil politickou kulturu v zemi. Člověk se má jít představit a říct o sobě všechno. A toho nejsme svědky. Přeji si, abychom byli společenstvím, které plní svoje závazky vůči svým spojencům, které dobrovolně navázal a které jsou pro nás dobré. Jsme členy NATO nebo EU a ti garantují naši národní existenci. My nemůžeme být sami. To je pak konec. Budeme bezbrannou entitou, se kterou si ti mocnější pohrávají a podřizují je svým zájmům… Musíme být myšlenkovou součástí ideálního západu, kde aspoň ctíme lidská práva, právní stát… A současně si přeji, abychom byli vnímáni jako dobří partneři, nikoliv jako periferie levné pracovní síly a montovny, ale aby nás brali vážně. Máme na víc. Hlavně v sebedůvěře. Právem patříme tam, kde jsem jednou byli mezi deset nejbohatších zemí světa.

Kdybyste si měl připravit novoroční projev, která věta by v něm určitě zazněla?

Česko, do toho!

Chcete vědět, kdy Michala Horáčka poprvé napadla myšlenka, že bude kandidovat na prezidenta? Co byl a je pro to ochoten udělat? Jaký má názor na církevní restituce?Další část rozhovoru najdete v Deníku plus, který vyjde 14. prosince.