VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První biograf začal v Ostravě promítat v roce 1896

/HISTORIE/ Kino bratří Oeserů navštívilo v roce 1901 za pouhé dva týdny dvacet tisíc diváků.

25.3.2014
SDÍLEJ:

Moravská Ostrava, náměstí.Foto: Ostravské muzeum

První kinematografická produkce v Ostravě se konala 4. října 1896 jen několik týdnů poté, co se tento vynález poprvé objevil v Praze. Promítalo se v sále restaurace Pod lípou. Avšak skutečný biograf, který předváděl obrázky „v lidské velikosti" se objevil o rok později, představení se konala na Antonínově náměstí (dnešní Smetanovo).

Edisonovy přístroje

V moravskoostravském Německém domě pak předváděli v roce 1897 dokonalejší projekci s pomocí „kinematografu systému Edison-Lumièr", dále pak v Národním domě, v sále Meisselova hostince a v závodním hotelu ve Vítkovicích. Biografy se staly velmi populární, protože ukazovaly zajímavosti z celého světa. Nejaktuálnější filmy předváděla kočovná společnost Kosmograf bratří Oeserů, která se v Moravské Ostravě objevila v červenci 1901. Divákům se nabízel velký a dobře vybavený stan. Tato společnost byla vybavena dostatečnou zásobou aktuálních filmů.

Oeserové vzbudili v Ostravě doslova senzaci, na lístky se stály dlouhé fronty. Promítalo se zdokonaleným Edisonovým přístrojem, zvuk obstarával Edisonův fonograf. Největší zájem byl o čtyřicetiminutový dokumentární snímek o búrské válce, dále filmový balet Popelka a podobně. Uveden byl aktuální film Dreyfussova aféra. Za dva týdny navštívilo tento kinematograf dvacet tisíc diváků, což je obrovské číslo, protože v té době měla Moravská Ostravě (dle sčítání obyvatel) pouhých třicet jedna tisíc obyvatel.

V Zámecké ulici si otevřel kino Ignác Mück, který v roce 1902 získal na základě výnosu moravského místodržitelství v Brně povolení policejního komisařství na produkci kinematografickou a fonografickou. Podobné povolení získal Martin Liška, který začal promítat v Mariánských Horách. Stálé kino se v Moravské Ostravě objevilo také na Hlavní třídě (28. října) nedaleko náměstí. Promítalo se i v Národním domě na dnešním náměstí Msgre Šrámka.

Kino u divadla

Ovšem největší a nejpopulárnější stálé kino postavil majitel někdejšího kočovného biografu Filip Schafer. Bylo celé ze dřeva, působilo impozantně a neslo název The Empire Bio Company. Stálo na prostranství za Centrálními lázněmi a německým divadlem (dnešní Divadlo A. Dvořáka). Sedělo se na nehoblovaných prknech přibitých k sloupkům zapuštěným do země. Biograf časem přišel o dobrou pověst a Ostravané mu říkali Bleší bouda anebo Blechárna. Bylo to v roce 1908, kdy už v podstatě pionýrská doba počátků kinematografie končila. V Ostravě se začala objevovat modernější kina vybavená dobrou promítací technikou, vytápěná a s pohodlnými židlemi.

První stálé kino v Moravské Ostravě se jmenovalo The Empire Bio Company. Stálo uprostřed mezi Centrálními lázněmi a Německým divadlem (dnes Divadlo A. Dvořáka).

V roce 1908 zahájilo ve Vítkovicích činnost kino Central. Stálo nedaleko tržnice a bylo postavené ze dřeva. Majitelem byl František Schober. Nové kino bylo natolik výnosnou činností, že si Schober mohl v roce 1913 postavit nové kino ve zděné budově. Čelil však stálé kritice, že má v repertoáru jen německé filmy.

Po první světové válce byl vydán zákon, že kina nesmějí provozovat soukromé osoby, ale jen veřejně prospěšné korporace. Koncesi proto získal vítkovický Sokol. V roce 1928 obdržela licenci na kino Central Masarykova liga proti TBC. Když ale Sokol otevřel nové kino Bio Rekord, návštěvnost v kině Central upadla.

První přívozské kino bylo otevřeno na Nádražní třídě v roce 1921 Alfrédem Langerem. Původně se jmenovalo Orbis. Když nájemce v roce 1924 zemřel, bylo už město Přívoz připojeno k Moravské Ostravě, na kterou tak licence přešla. Kino poté neslo název Světelné hry Odeon. Provozovala ho rovněž Masarykova liga proti tuberkulose. Po druhé světové válce se z Odeonu stalo kino Svoboda.

Ještě v sedmdesátých letech minulého století bylo v Ostravě třináct velkých kin, tedy takových, jejichž programy uveřejňoval denní tisk. Dnes je v Ostravě devět specializovaných kin.

Autor: Boleslav Navrátil

25.3.2014
SDÍLEJ:
AN 124 Ruslan nad Havířovem.
24

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

Majitel strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík.
10

Strojírenský gigant z Vítkovic je v problémech. Přežije impérium Jana Světlíka?

AKTUALIZOVÁNO

Klimkovický tunel uzavřeli až večer. Nezpůsobilo větší problémy

Dálniční tunel v Klimkovicích včera prošel každoroční plánovanou odstávkou. Ta ale byla oproti původnímu harmonogramu o čtyři hodiny kratší, a dopravu tak výrazně neovlivnila. Podle starosty je stále co zlepšovat. Vhodnější termín je podle něj jaro.

Fleky na kluzišti půjdou do ztracena

Na zimním stadionu v Havířově se v pondělí debatovalo o tom, zda kvůli flekům v ledové ploše přistoupit k dílčí opravě, celkovému rozpuštění nebo ponechání v současném stavu.

Gólový Tomáš Mičola po remíze Baníku s Teplicemi: Je to celkem kruté

/ROZHOVOR/ Nejdřív přesným centrem vybídl k vyrovnání Roberta Hrubého a pak sám dokonal obrat. Nakonec se však Tomáš Mičola se spoluhráči z výhry po nepovedeném vstupu do zápasu radovat nemohl.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Stavba za osmnáct milionů korun by měla zajistit bezpečný průjezd mezi oběma městy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení