VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Reportáž: Ostravicí na raftu aneb Když se amatéři pustí na řeku

Podzimnímu splavení Ostravice na raftu nepřálo počasí a řeka zůstala vodákům zapovězena. Tentokrát to vyšlo a stálo to za to! I proto, že skupina amatérů musela být atrakcí pro všechny, kdo zrovna měli kolem řeky cestu.

24.4.2017
SDÍLEJ:

Raftem Ostravou po Ostravici. Foto: Deník/Petr Jiříček

O splavení Ostravice projevila zájem také rodina Libora Szyrockého, s níž do raftu spolu s jedním z méně zkušených vodáků Vojtou usedám. V tom shonu okolo, kdy vodáci převáželi některé věci od loděnice do cílové stanice v Koblově a kdy se sami chystali do svých kajaků a kánoí, se tak nějak intuitivně sami vydáváme s raftem k řece, spouštíme jej na vodu a nevědíc, jestli máme čekat na nějaké instrukce, vydáváme se na cestu.

Vojta, Já, Libor, jeho paní a čtveřice dětí, z nichž dvě pádlo do ruky ještě rozhodně nevezmou. V podstatě všichni amatéři. Já s Liborem sedíme na raftu podruhé v životě, jeho paní jen hlídá dvě z nejmenších dětí, takže v podstatě nejzkušenější je malá Markéta, která ovšem pravidelně nejezdí na raftu, ale na kajaku, a Vojta, který má za sebou také jen několik jízd. V tomto složení doufáme, že za nějaký ten čas spatříme koblovské břehy.

SLALOMÁŘI OMYLEM

Poprvé se otáčíme o 360 stupňů ještě před Mostem Miloše Sýkory. Než se ale přiblíží slalomářské branky, dáváme raft do latě. Tyčky, které nás bouchají do hlav, nevnímáme, soustředíme se hlavně na bezpečné projetí zvlněným úsekem. V pravé botě sice pociťuji poněkud vlhko – s ohledem na nabitý pracovní víkend totiž do lodi usedám oblečen jako výletník – nicméně poměrně suverénním způsobem kamenitý úsek projíždíme a ocitáme se na klidné vodě s překrásným výhledem na radniční věž.

„To půjde samo,“ říkáme si v duchu. Ne tak docela. Vojta na levé straně zabírá poněkud silněji a než pořídím potřebné snímky a zvládnu raft na pravé straně vyrovnat, opět kroužíme a plujeme zádí vpřed. „Levá stop, pravá zabrat,“ diriguje zkušeně Markétka.

Největší zkouška – jak naivní myšlenka, ukázal čas – nás čeká kousek za radniční věží podél Komenského sadů, kde číhá největší nástraha – bezmála metrový jez. I ten sjíždíme prakticky sebejistě. S mokrou pr…í, jak jsem svou sedací plochu v afektu nazval, jsem prostě měl počítat.
Cyklisté v Komenského sadech i lidé na mostech nám mávají a zdraví nás. Snažíme se vypadat důstojně. Což se nám poměrně daří, soudě podle toho, že o mostní pilíře pod Muglinovskou ulicí uprostřed řeky jsme nakonec jen lehce zavadili.

KONEČNÁ?

Dál už nás začíná obklopovat příroda a městský hluk necháváme kdesi v dáli. Řeka je poklidná, teď už se nemůže nic stát, jsme přesvědčeni. Omyl. Řeka je tak klidná a mělká, až začínají stále častěji vylézat kameny a štěrkovité dno. Pod železničním mostem směrem na Bohumín v jednom takovém místě zastavujeme. „Ouvej, uvízli jsme.“ Naraženi na kámen se pádly snažíme rozpohybovat a vytlačit raft na vodu. Po dlouhých pěti minutách, kdy někteří z nás už možná začali ztrácet naději na doplutí za světla a kdy nám nad hlavami projelo pár „motoráčků“, se přeci jen dáváme do pohybu.

Všechny tyto lapálie, uvíznutí na mělčině, asi šestero otočení a plavení čelem vzad, bereme s nadhledem. Ba naopak, utváří to ten pravý zážitek z jízdy, kdy se shodujeme, že na pětikilometrovém úseku jsme najeli kilometrů nejméně šest! „Kdybychom to projeli v klidu, tak to taková legrace nebude,“ přikyvujeme si navzájem. Co dojem z jízdy trochu kazí, je úsek kolem Koksovny Svoboda v Přívoze, kdy si musíme ucpat dýchací cesty. Ještě že koksovnu brzy střídá landecký kopec. To už míříme k soutoku s Odrou, kde pravá krása řeky teprve začíná a vodáci ji sjíždějí mnohdy až do polského Zabelkowa, ale kde zároveň naši cestu tentokrát končíme. Sice na pravém břehu, místo levého, kde na nás čeká dodávka, ale s pocitem vítězství a nezapomenutelných kuriózních zážitků. Ještě na místě si slibuji, že příště musím jet znovu.

Chcete na vodu? Nemusíte z města Vodácký spolek Campanula vodáci, který dnes čítá okolo sedmdesáti členů, sjíždění Ostravice umožnil u příležitosti otevírání ostravských vodáckých stezek. Program u loděnice nabídl bohatou kulturní zábavu, které se s ohledem na místy deštivé počasí zúčastnilo solidních sedm desítek lidí. „Aby si lidé sjeli řeku, nemusejí být nutně členy. Během roku je jen v Ostravě asi osm víkendů, kdy je to možné, například při akci Když chceš na vodu, nemusíš z města, kdy lidem za symbolický příspěvek připravíme lodě a děláme vodácké kurzy,“ říká předseda klubu Campanula vodáci Adam Šindler. „Kromě toho je možné se také domluvit ve skupině a kurz objednat hromadně. Způsobů je spousta, když člověk chce, na vodu se dostane,“ tvrdí Šindler s tím, že termíny s akcemi lidé naleznou na webových stránkách campanulavodaci.cz.

Autor: Petr Jiříček

24.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ostravská radnice. Ilustrační foto.

Navrhněte Seniora roku

Louka v zadní části Komenského sadů v Ostravě.
8

VIDEO: Netradiční VIP louka v centru Ostravy budí pozornost

Na Olešné se rýsuje nový adventure golf

Adventure golf má být nově vystavenou atrakcí vedle místeckého aquaparku, který sídlí v lokalitě přehrady Olešná.

Lev se poprvé trefil za Vítkovice, Ostravané v Langnau slavili

Hokejisté Vítkovic si připsali druhé vítězství v rámci turné po Švýcarsku. V úterý zdolali svěřenci kouče Jakuba Petra Langnau 4:3.

Tragédii odstartovala hádka o dvě stě korun za sexuální služby

Muž, který během nesmyslné potyčky jednoho člověka zabil a dalšího zranil, dostal dvanáct let  

Za seniory z Košic v Porubě nastoupili otec i teta tenistky Martiny Hingisové

/FOTOGALERIE/ Teta slavné tenistky Martiny Hingisové Mária Sajdaková se her seniorů zúčastnila už poosmé, bezkonkurenčně nejlepším účastníkem tenisové části her byl ovšem její bratr, otec Martiny, Karol Hingis.    

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení