VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když se chce, tak to jde aneb I Romové umějí být slušní a pracovití

OSTRAVA - Jakoby tato jednadvacetiletá slečna se snědší kůží ani nepatřila kmenšině, která je všeobecně považována za problémovou. Nebydlí vrozpadlém baráku někde vghettu, ale spolu srodiči vhezkém rodinném domku vOstravě-Michálkovicích.

29.8.2007
SDÍLEJ:

ASISTENTKA ŘEDITELKY. Romka Kristýna Gregorová studovala a teď má dobré zaměstnání. Příjemná slečna zapadla dle svých slov spíše do bíle společnosti.Foto: DENÍK/Adolf Horsinka

Nemá dalších osm sourozenců, ale jen jednu mladší sestru. Ale hlavně poctivě studovala a teď má dobrou práci, která ji baví. A také si získala spoustu přátel, které paradoxně charakterizuje slovy: „Mám jen bílé kamarády.“

Díky vzdělání je asistentkou ředitelky

„Studovala jsem díky rodinnému zázemí, kčemuž bohužel Romové obvykle vedení nejsou. Mám maturitu zprůmyslovky a pak jsem pokračovala na Vyšší odborné podnikatelské škole. Tu jsem už ale nedokončila. Jednak mě totiž nebavila, jednak jsem si vté době našla svou nynější práci,“ říká Kristýna Gregorová, která dnes dělá asistentku ředitelky ve firmě zabývající se inženýrskou a projekční činností.

„K získání toho zaměstnání mi pomohlo doporučení od kamarádky, ale také to, že jsem absolvovala počítačovou školu a domluvím se anglicky. Přes úřad práce jsem si totiž ještě stihla udělat roční rekvalifikaci právě na angličtinu,“ doplňuje a dále dodává: „nyní jsem naprosto spokojená. Když se zkrátka chce, tak to taky jde.“

Jádro problému? Škola je nezajímá

Původ problému, proč však většina Romů nepracuje a žije ze sociálních dávek, pak tato mladá žena vidí právě vjejich nedostatečné kvalifikaci pro hledání zaměstnání. „Děti ke studiu nikdo nevede. Je to kolotoč, jde to tak zgenerace na generaci. Prarodiče neznají podstatu vzdělání, nemohou ji tedy vysvětlit svým dětem a ti pak neposílají do školy jejich vnuky,“ myslí si Gregorová.

Cesta ztéto svízelné situace spočívá podle ní v tom, aby bylo na školách více romských asistentů, kteří by dětem ztéto minority dokázali, že se vzděláním mohou mít lepší život. Zlepšit současný stav, kdy vghettech pobíhají romské děti, zjejichž úst hlasitě srší sprosté nadávky a jež bez zájmu rodičů ničí na co přijdou, by pak podle Gregorové mohli terénní pracovníci, kteří by do problémových lokalit více a pravidelně docházeli.

Slovo diskriminace jí nic neříká

Jelikož Kristýna Gregorová vyrůstala odmala mezi bílými sousedy a nikdy se také podle svých slov nechovala jako většina Romů, o kterých se vnegativním slova smyslu stále píše vnovinách, nikdy ani nepocítila, co znamená slovo diskriminace.

„Ti, kteří mě neznali, se ke mně chovali sodstupem, když viděli mou snědší kůži. Když však poznali, jaká jsem, začali mě brát normálně. Kdybych měla citovat mé přátele, tak ti mi říkají: ,My tě jako Romku vůbec nebereme. Ty pro nás nejsi Romka.‘ Přesto mě mrzí, že jsou Romové házeni do jednoho pytle. Každý by měl být totiž posuzován individuálně podle toho, jak se chová,“ vysvětluje dále tato slečna.

Aby mohli žít Romové sbílými společně, musely by se obě skupiny začít dle jejího mínění chovat jinak. Ti první by museli zlepšit své chování na veřejnosti, aby nedělali ostudu všem. Ti druzí by je pak neměli hned odsuzovat jen kvůli barvy kůže, ale měli by jim dát šanci ukázat, jací opravdu jsou.

 

Kopačka je pěkná dřina, ale je lepší než zlodějina

Pracující Romy lze v těchto dnech vidět takřka na každém rohu. Silnice procházejí vlétě rekonstrukcí a jsou to právě jejich party, které přitom provádějí náročné výkopové práce.

„Dávají malou sociálku, tak prostě cikáni pracujou. A má to být ještě horší, tak jich asi začne robit ještě víc,“ řekl nám na úvod Miroslav Žiga a na chvíli se opřel o lopatu ve výkopu na ulici 28. října vOstravě, aby si snámi popovídal o tom, proč se dal ke kopáčům a jaké to je, když Rom hledá zaměstnání.

„Jsem vyučený automechanik, ale práci hledám těžko. Přes telefon by mě většinou i přijali, ale když pak vidí, že jsem Rom, tak mě odmítnou. Třeba nedávno jsem chtěl jít dělat dělníka do Hyundaie, ale nevzali mě, i když měli asi sto volných míst,“ posteskl si Žiga nad tím, že mu tedy nezbývá nic jiného, než se vjámě ohánět krumpáčem.

„Když člověka nikde nechtějí, tak musí dělat to nejhorší – kopat. Kopačka je dřina, ale aspoň si lépe zarobím, než kdybych byl na dávkách nebo kradl. Někteří sice jsou lajdáci a na práci kašlou, ale já raději ráno vstanu a jdu do roboty,“ vysvětlil dále devatenáctiletý Rom stím, že jen tak sedět doma by ho stejně nebavilo.

Početné party Romů, které provádějí výkopové práce, jsou navíc podle něj pro rozvoj měst nepostradatelné. „Kdybychom to nerobili my, tak by nebyly žádné nové cesty. Jiný by tak tvrdě za ty prachy nemakal. Kdo třeba spravil tady tu ulici 28. října? My, cikáni,“ dodal závěrem Miroslav Žiga.

 

Vydělají si tisícovku denně. Na kradeném kovovém šrotu

Ruiny dolu Odra vOstravě-Přívoze jsou rájem dospělých i malých Romů. Nedbají na ochranku a plundrují ze zbořeniště vše, co je ze železa. Skradeným šrotem pak míří do sběrny.

Dvakrát denně volají zaměstnanci České ochranné služby (ČOS) policii na skupinky Romů, kteří chodí rabovat na zbořeniště dolu Odra. Ohlídat areál před zloději kovu totiž není vjejich silách.

„Policisté je vyhodí a oni si drze sednou před bránu a čekají, až odjedou. Pak se vrátí zpět a kradou dál. My snimi nic nezmůžeme, nemají znás respekt. Vždyť i psa musíme mít snáhubkem a na obojku,“ přibližuje situaci jeden ze zaměstnanců ČOS, který nechtěl být jmenován, stím, že by snad někde nahoře na vyhlídce musel sedět ostřelovač, aby se Romové zalekli.

Podle jeho slov si krádežemi drátů, plechů, okapů a železných zárubní dveří mohou přijít minimálně na tisícovku denně. „Je to jejich živnost. Už tady toho kovu mohli nakrást tuny. Sto kilo železa mají naloženého na káře tak za dvě hodiny. Odvezou to do nějaké blízké sběrny a utržené peníze pak hned prohrají na automatech vnedalekém bufetu. A ráno je tu máme znovu. Jsou to už známé firmy,“ popisuje každodenní koloběh muž v umouněné uniformě ochranné služby.

Špinavý mundúr má od toho, jak Romy po staveništi nahání. Stále bezúspěšně. Akorát slyší drzé pokřikování jako třeba: „Až půjdeš zroboty domů, tak tě na zastávce zbijeme.“ Nadávky pak občas slyší i od vlastníků areálu, kterým se nelíbí, že Romové na zbořeništi kradou, a také se kvůli tomu motají kolem těžké techniky, která tam pořád pracuje. Hrozí tak totiž nebezpečí úrazu.

„Volal jsem Džamile Stehlíkové (ministryně vlády České republiky pro oblast lidských práv a národnostních menšin – pozn. redakce), ať se přijede podívat, co tady dělají ti její miláčci. Její sekretářka mi řekla, že to někdy projednají. Než ktomu ale dojde, tak tady už dávno nic nebude. Obrátil jsem se taky na Romské iniciativy, aby nějak zasáhly, ale všichni od toho dávají ruce pryč. A tak naše problémy, kdy na nás křičí ze všech stan, dál pokračují,“ dodává závěrem pracovník ochranky.

 

29.8.2007
SDÍLEJ:
Nehoda na dálnici.

Tragická nehoda uzavřela v pátek dálnici na Novojičínsku

Marek Hlinka

Doufám, že doma ukážeme jinou tvář, přeje si záložník Baníku Marek Hlinka

Muž chtěl znásilnit ženu u zastávky Dřevoprodej v Hrabůvce. Policie hledá svědky

/VIDEO/ Ostravští policisté vyšetřují další případ pokusu o znásilnění. Vše se odehrálo v sobotu 12. srpna kolem osmé hodiny ráno v Ostravě-Hrabůvce na ulici Místecká, u zastávky Dřevoprodej ve směru do centra.

AKTUALIZUJEME

Vlak smetl na přejezdu mezi Baškou a Pržnem auto, řidička zemřela

/FOTOGALERIE/ Neštěstí se stalo v pátek dopoledne na železniční trati mezi Baškou a Pržnem. Vlak tam na železničním přejezdu na dolním konci Pržna smetl auto.

Na Hlubině vznikl ráj pro kutily

/FOTOGALERIE/ Šlapu na pedál, kruh se roztáčí. Rychleji a rychleji. Hlína mi prochází semknutými dlaněmi; cítím, jak se z ní začíná formovat budoucí mísa. K ní však vede ještě dlouhá cesta. Můj první hrnčířský, a později i šicí den začíná…

Kvůli filmařům bude uzavřena část města

Část Hlavní třídy, Třeneckého ulice a parkoviště u magistrátu obsadí o víkendu v Havířově filmaři. Produkce České televize požádala město o součinnost při tvorbě filmu Dukla 61. Natáčení se neobejde bez dopravního omezení.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení