V malých obcích po celém Moravskoslezském kraji začali v nedávné době pracovníci Zdravotního ústavu v Ostravě pomocí tří mobilních měřicích stanic zjišťovat hodnoty znečištění ovzduší. Jaké jsou zatím jejich výsledky?

Koncentrace polétavého prachu (PM10) ve vzduchu na vesnicích často snesou srovnání s tím, co lidé dýchají v krajském městě. Lví podíl na tamním znečištění mají lokální topeniště.

Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně. Vliv topenišť je pak rozdílný i v ploše kraje. Někde převládá průmysl a někde doprava.

Jak jsou na tom se vzduchem menší obce v regionu? Jaký je na vesnicích v zimním období vzduch ve srovnání s Ostravou?

Menší obce v kraji se příliš nemonitorují, ale ze zatím dostupných výsledků překračují jednoznačně v zimním období limity pro prach. Koncentrace jsou poměrně vysoké a určitě snesou srovnání s Ostravou. Například v Horní Lomné byl denní průměr 16. prosince loňského roku 77 mikrogramů PM10 a až do začátku letošního ledna tam byly tyto koncentrace nadlimitní. Podobné koncentrace byly i v Ostravě.

Ve kterých obcích už jste s pomocí vašich mobilních stanic měřili znečištění ovzduší a jaké jsou výsledky? Kde byla situace nejhorší a kde naopak nejlepší?

Zatím jsou proměřeny Bílovec, Ostravice, Petřvald, Horní Lomná, Hradec nad Moravicí, Rýmařov a Stonava. Vzhledem k táhlé smogové situaci, která postihla celý kraj, by bylo předčasné dělat nějaké závěry. Detaily z měření mohou lidé najít na stránkách projektu www. ims-msk.cz. Výborně ale dopadla třeba Karlova Studánka, která měla PM10 v hodnotách do deseti mikrogramů na metr krychlový.

Ve kterých obcích se chystáte měřit v nejbližší době?

Podle harmonogramu jsou v plánu například Bruntál, Čeladná nebo Klimkovice.

Jaká je podle vás cesta, aby se vliv lokálních topenišť na znečištění ovzduší snížil?

Podle mě je nutné přesvědčit lidi, aby spalovali to, co se má, způsobem, který je na to určen. Je jedno, jestli používají k topení plyn, dřevo nebo uhlí. Hlavně ne odpady a ne ve starých rozbitých kamnech. Vím, že je potřeba pro to vytvořit motivační i kontrolní nástroje a hlavně socioekonomické podmínky. To je určitě úkol pro někoho jiného než zdravotní ústav.