VYBERTE SI REGION

Katedrála průmyslu láká svým magickým kouzlem

Ostrava -Ulička lásky, mohutné kompresory, nejstarší vysoká pec nebo třeba architektonicky skvostné staré koupelny. Prohlídková trasa přes Důl Hlubina a Dolní oblast Vítkovic vábí na celou řadu fascinujících lákadel.

8.5.2011
SDÍLEJ:

Exkurze ve vítkovické Dolní oblasti. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Nová trasa, nové zajímavosti. Ostravský industriální skvost letos poodhalí místa, kam noha návštěvníka zatím nevkročila. Kvůli rekonstrukci tří stěžejních objektů v Dolní oblasti Vítkovic – Vysoké pece č. 1, Plynojemu a VI. energetické ústředny – je totiž nyní prohlídková trasa vedena přes nová místa. Nutno hned na úvod zdůraznit, že neméně fascinující…

„Dolní oblast Vítkovic je katedrálou průmyslu, s chrámovou lodí VI. energetické ústředny a s věžemi vysokých pecí, kde se v minulosti vyzvánělo železem a těžkou prací. Areál bere lidi za srdce, proto jim i v letošním roce ukážeme jeho magické kouzlo,“ říká Jana Ottová, vedoucí průvodcovského servisu.

Poprvé se podle ní budou moci lidé podívat třeba do kompresorovny Dolu Hlubina, cesta povede i přes vysoké pece č. 4 a č. 6, které jsou sice mladší než dobře známá „jednička“, ale také atraktivní. K vidění bude i nádherně nýtovaný rudný most z konce devatenáctého století. K tomu se dá připočíst jedinečná možnost sledovat přestavbu už zmíněných tří objektů, které budou mít v příštím roce nový kabát. Ale přibližme si celou trasu a její lákadla ještě podrobněji.

Staré koupelny jsou skvost architektury

„Letošní trasa mapuje technologický tok výroby. Vychází se od vrátnice dolu Hlubina, prochází se kolem nových koupelen ke kotelně a dále pak kolem starých koupelen. Ty patří mezi architektonické skvosty hlubinského areálu. Postaveny byly v roce 1899, a to podle návrhu známého architekta Felixe Neumanna,“ přibližuje Ottová.

Dále cesta pokračuje k nejstarší budově z roku 1852 – původní budově první těžní jámy. Později byl tento objekt upraven na kompresorovnu. Zde letos poprvé návštěvníci mohou vidět dva mohutné kompresory. Jeden je hlubinský z roku 1922, druhý je z roku 1948 a převezen byl z petřvaldského dolu Pokrok, kde se v roce 2009 rušil celý areál.

„Tamější kompresor a těžní stroj byly prohlášeny kulturní památkou a bylo nutné najít pro tyto staré mohykány místo. Volba padla na Hlubinu. Stěhování probíhalo skoro celý rok. Aby se stroje dostaly ven, musela být část budovy zbourána a stroje musely být rozebrány téměř na prvosoučástky,“ říká dále průvodkyně.

Ulička lásky kolem rudného mostu

Dále trasa vede kolem těžní věže vysoké 49 metrů z roku 1924, kolem třídírny uhlí a uhelného prádla. V budově uhelného prádla se uhlí drtilo a mlelo, výsledkem byl jemný černouhelný prášek připravený jako vsázka do koksových baterií.

Poté se už vchází do areálu vysokých pecí – míjí se Vysoká pec č. 1, nejstarší „dáma“ v tomto areálu, která je momentálně kvůli probíhajícím revitalizačním pracím nepřístupná – a prochází se ke koksovně, a pokud povětrnostní podmínky dovolí, jde se dále podél koksovny.

*Pohled na část Dolní oblasti Vítkovic.

„Cestou míjíme nejstarší rudný most z konce 19. století, prochází se takzvanou železnou uličkou neboli uličkou lásky, a dále se pokračuje unikátní estakádou k vysokým pecím č. 4 a č. 6, které jsou úžasně zkonstruované, mají spojenou odlévací plošinu. Odtud je neuvěřitelně krásný rozhled na celý areál,“ nechává se Jana Ottová unést na vlně fascinace industriálním areálem.

Návštěvníci mohou z vyhlídky zblízka vidět o 1492 centimetrů zvednutý zvon Plynojemu, který se mění v multifunkční aulu pro patnáct set lidí, nebo budovu VI. energetické ústředny, ve které jsou obří pístová dmychadla. Když jeden z návštěvníků uviděl tyto obří stroje a dozvěděl se, kolik vzduchu stlačí za hodinu, prohlásil: „Včil už vim, čemu se v Ostravě nědalo dychať. Bo všecek vzduch byl stlačeny.“

Cizinci zůstávají z krásy Dolní oblasti v němém úžasu

Věhlas industriálních památek v Dolní oblasti Vítkovic už dávno přesáhl hranice tohoto regionu, dokonce i tohoto státu. Areál každoročně láká tisíce návštěvníků od nás i z ciziny. Ti pak srší takovým nadšením, až průvodcům opakují, že se na toto úžasné místo musí ještě někdy vrátit.

„Přicházejí k nám velice zajímaví a různorodí hosté. Navštívili nás třeba potomci rodu Rothschildů, v minulosti významných majitelů Vítkovických železáren, opakovaně se tady vrací pan profesor Noel Castree z londýnské univerzity, vždy s novým ročníkem studentů. Přijíždějí opakovaně i dva pánové z Pittsburghu – jeden je specialista na nýty a druhý je hutník,“ říká Petr Koudela, šéf sdružení Dolní oblast Vítkovic.

Pittsburský hutník si vždy s oblibou hladí Vysokou pec č. 1, specialista na nýtování si pokaždé fotí nýty na Plynojemu, kterých je tam přes půl milionu. „Možná si je všechny chce zdokumentovat,“ doplňuje s úsměvem vedoucí průvodcovského servisu Jana Ottová.

Mezi zajímavými hosty z poslední doby byli i někteří interpreti festivalu Colours of Ostrava, porotci klání o evropské hlavní město kultury 2015, kosmonaut Vladimír Remek nebo třeba ministr kultury Jiří Besser, který si letos v lednu prošel celou návštěvnickou trasu a významně podpořil myšlenku a projekty obnovy, zpřístupnění a nového využití této národní kulturní památky.

„Dolní oblast Vítkovic a důl Hlubina je něco zcela výjimečného, co nikde jinde není, jen v naší Ostravě, tudíž bychom na to měli být náležitě pyšní. Ostraváci k tomu myslím mají dobrý postoj, ale zatím nejsou v tak němém úžasu jako ti cizinci. Ti nikde nic takového neviděli a jsou okouzleni, kdežto Ostraváci kolem denně cestují,“ říká dále Ottová.

„Myslím si, že lidé budou mít stále větší a větší zájem, protože se jim další prostory v areálu budou postupně zpřístupňovat. Otevřou se lidem, a život v Ostravě se tak naprosto změní – samozřejmě k lepšímu a zajímavějšímu,“ dodává. (map)
Prohlídky po technologickém toku výroby se zasvěcenými průvodci
Průvodcování v oblasti Národní kulturní památky Důl Hlubina, Vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren odstartovalo v roce 2007. Tehdy se vedení Ostravského informačního servisu domluvilo s vedením společnosti Vítkovice Holding na tom, že v areálu budou působit průvodci z Vyhlídkové věže Nové radnice. Zpočátku prováděli pouze areálem vysokých pecí a koksovny.

Celým areálem, tedy i dolem Hlubina, začali provázet až v loňském roce, kdy areál dolu Hlubina získalo do nájmu zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovice. Průvodci tak mohli začít provázet logicky po technologickém toku výroby – počínaje těžbou uhlí přes jeho úpravu, koksování až k finálnímu produktu – surovému železu.
Dolní oblast Vítkovice se nachází na pomezí Vítkovic a Moravské Ostravy. Je přístupná z tramvajové zastávky Důl Hlubina, na které stojí tramvaje číslo 1, 2, 6, 13.

Cena prohlídky činí pro dospělé 80 korun, pro děti do 12 let 40 korun.

Návštěvní sezona letos začala 1. května a skončí 30. října.

Areál je zpřístupněn veřejnosti v soboty a neděle vždy v celou hodinu, konkrétně v 10, 12, 14 a 16 hodin. Pro ucelené skupiny o minimálním počtu dvaceti účastníků a exkurze škol lze dohodnout i mimořádný termín s pracovníky průvodcovského servisu či vedením sdružení. Délka prohlídky je zhruba jedna a půl hodiny. Více informací získáte na adrese www.dolnioblastvitkovice.cz nebo na telefonním čísle 724 955 121.

Autor: Martin Pleva

8.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Jednonohý bezdomovec se zodpovídá z vraždy na haldě v Hrabůvce

Ani handicap v podobě ztráty části pravé nohy nezabránil dvaatřicetiletému invalidnímu bezdomovci Tomáši Pivkovi z Ostravy v brutálním útoku na svou o pět let mladší přítelkyni. Zezadu jí zasadil několik rad nožem.

AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto

D1 na Novojičínsku musela být uzavřena, po nehodě zemřel řidič vozu údržby

Na dálnici D1 na Novojičínsku dnes odpoledne nákladní automobil narazil do vozidla údržby dálnice. Řidič tohoto vozu utrpěl zranění, kterým na místě podlehl. Dálnice ve směru na Ostravu musela být uzavřena.

ON-LINE rozhovor s ředitelem krajských hasičů Zdeňkem Nytrou

Ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Zdeněk Nytra, nezávislý kandidát do Senátu, v pondělí jako host online rozhovoru Deníku odpovídal na otázky čtenářů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies