Kunčická huť investovala v posledních deseti letech do ekologických projektů více než tři a půl miliardy korun. Díky tomu snížila mnohonásobně množství vypouštěného prachu do ovzduší až na loňských 669 tun za rok. Letos by chtěla toto číslo snížit až k hranici pěti set tun, jelikož bude už celý rok v provozu loni dostavěný tkaninový filtr na aglomeraci Sever jako největším zdroji emisí.

„Ačkoliv jsme snížili množství našich emisí od roku 2008 na polovinu, na hodnotách, které zaznamenává měřicí stanice v Radvanicích a Bartovicích, se to nijak neprojevilo. V roce 2008 i v roce 2011 zde byly průměrné roční imisní koncentrace polétavého prachu 49 mikrogramů na metr krychlový. Pro nás z toho vyplývá, že náš vliv na znečištění ovzduší zde není tak velký, jak se říká,“ vysvětloval včera novinářům Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava (AMO).

Bývalé „enháčko“ je podle něj už nyní z hlediska vypouštěných emisí hluboko pod limity danými legislativou, ale i pod hodnotami, které by až v roce 2016 měly začít platit v rámci nových evropských směrnic. Pozastavil se i nad množstvím emitovaného benzo(a)pyrenu, kvůli kterému je AMO kritizován zřejmě nejvíce.

„Naše roční produkce této látky z provozu koksovna dosahuje necelých čtyř kilogramů za rok. V Ostravě je přitom podle údajů ze sčítání lidu tři a půl tisíce domků topících uhlím a přes dva tisíce domků topících dřevem. Ty podle propočtů Českého hydrometeorologického ústavu dohromady vyprodukují šedesát kilogramů benzo(a)pyrenu za rok, podle výpočtů odborníka z VŠB Jiřího Horáka to je dokonce 150 kilogramů. To je jako 16 až 40 našich koksoven,“ dodal Baranek.

Pavla Skýbová z občanského sdružení Vzduch, které se zabývá znečištěním ovzduší právě v obvodu Radvanice a Bartovice, nechtěla čísla zveřejněná AMO podrobněji komentovat, protože nezná podklady, ze kterých huť při výpočtech vycházela. Údaje mluvící ve prospěch huti se jí nicméně příliš nezdají.

„Rozptylová studie, která byla zpracovaná pro Radvanice a Bartovice, totiž říká, že nebezpečného benzo(a)pyrenu produkuje AMO v našem obvodu 90 až 95 procent. To je pro nás rozhodující údaj, protože tato látka má nejhorší vliv na zdraví lidí,“ konstatovala Skýbová a dodala: „Obecně nicméně cítím velký posun dopředu v boji za lepší ovzduší v Ostravě. Momentálně se však velká pozornost věnuje lokálním topeništím, prioritně by se přitom měl řešit právě průmysl, který má zásadní podíl na znečištění.“

Výrazný vliv Mittalu na ovzduší v Radvanicích a Bartovicích vnímá i Libor Černikovský z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, nicméně v menším celkovém podílu. Na pondělní konferenci o kvalitě ovzduší se vyjádřil v tom smyslu, že v tomto obvodu bývají limity pro benzo(a)pyrenu osmkrát překročeny, z toho trojnásobné překročení má na svědomí právě AMO.

Jaké ekologické investice letos plánuje AMO

V loňském roce zprovoznil ArcelorMittal Ostrava svou největší ekologickou investici v historii moderní tkaninový filtr na aglomeraci Sever za jednu miliardu korun. Stejné zařízení plánuje i pro aglomeraci Jih, na to by už ale chtěla firma čerpat dotace z evropských fondů.

Ze svých peněz ale plánuje pro letošní rok i další ekologické projekty v součtu za přibližně tři čtvrtě miliardy korun. „Letos jsme zahájili další dvě investice, díky kterým chceme v následujících dvou letech snížit emise oxidu siřičitého z koksovny a z energetiky,“ říká Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí společnosti AMO.

Odsíření koksovny přijde na 211 milionů korun a má za cíl snížit limit sulfanu v čistém koksárenském plynu. Odsíření energetiky za 532 milionů korun na kotlích K8 až K10 pak sníží emise SO2.