Místo na vrcholu Hladnovského kopce ve Slezské Ostravě je snad na cestě k zásadní proměně. Místo zamýšlené továrny na nábytek se spalovnou by se areál bývalého Dolu Petr Bezruč měl stát novým centrem obvodu s obchody či místem pro společenská setkávání…

Stane se z poloopuštěného a z velké části chátrajícího areálu bývalého Dolu Petr Bezruč živé místo, kde se budou scházet lidé? Jakýsi střed Slezské Ostravy, který tato část města nemá? Vedení Slezskoostravské radnice věří, že tomuto cíli je areál blíže než v minulosti.

O areál se totiž nyní zajímá společnost Trimex, která už tam část pozemků vlastní. „Snažíme se pozemky scelit, domlouváme se s majiteli. Jsme už blízko, ale kdy se nám to podaří dokončit, to se nedá v této chvíli říct,“ uvedl Daneš Zátorský, který za tímto plánem stojí.

Co přesně by pak v areálu na kopci vzniklo, zatím neprozradil. Naznačil ale, že by mělo jít o reprezentativní místo Slezské Ostravy, které by se mohlo stát určitým centrem tohoto obvodu.

Ani kulturák, ani obchod

„Slezská Ostrava nemá ani kulturní dům. Když se pořádají plesy, musejí se dělat například v Michálkovicích. A nemá ani pořádný obchod,“ podotkl Zátorský.

Na aktivity společnosti Trimex se dívá s nadějí vedení Slezskoostravské radnice, které se přednedávnem zasadilo o to, aby se v areálu uprostřed obytné zástavby nemohl rozvíjet průmysl. To předloni stvrdili i ostravští zastupitelé, když souhlasili se změnou využití areálu dolu z lehkého průmyslu na takzvané jádrové území určené například k bydlení. Což uklidnilo i okolní obyvatele, kteří chtěli z areálu klidovou zónu.

„Jsme přesvědčeni, že je to posun dopředu. Předpokládám, že pan Zátorský jako náš slezskoostravský patriot by nedopustil, aby to území bylo zneužito k čemukoli jinému než k hromadnému bydlení nebo například k individuální bytové zástavbě. Prostě že bude pokračovat očista areálu, jak mají představu všichni obyvatelé, kteří v té lokalitě bydlí,“ konstatoval starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř.

Věže nechtějí

O areál Dolu Petr Bezruč se stará od ukončení těžby před devatenácti lety státní podnik Diamo. Objekty postupně prodává různým zájemcům. Státu tam zbývá posledních pět budov. „Z toho jsou dvě památkově chráněné těžní věže. S výjimkou těchto věží zájemce na koupi budov máme,“ konstatoval

Josef Matušínský ze společnosti Diamo. Diamo má ve vlastnictví ještě další tři objekty, ty ale nejsou na prodej a do dvou let mají být zbourány. Nacházejí se ve spodní části areálu, která je vyčleněna pro stavbu rozvodny elektrické energie.

Šrámy strojovny jsou zacelené, oprava je u konce

Ostrava - V roce 1993 byla prohlášena za kulturní památku, nyní se dočkala opravy. Budova strojovny pomocného těžního stroje z hrázděného zdiva pořádně prokoukla. Po rekonstrukci už přitom tento objekt v areálu bývalého Dolu Bezruč ve Slezské Ostravě volal dlouho.

„Budova i její vnitřní vybavení byly delší dobu ve špatném technickém stavu zvláště vlivem předchozí hornické činnosti. Zdi byly narušeny rozsáhlými trhlinami, dřevěné okenní rámy i skleněné výplně oken byly značně poničené. Podlahy i obklady stěn byly poškozeny během útlumových prací v polovině devadesátých let minulého století,“ popsal Libor Jalůvka ze společnosti Diamo.

Zdevastované byly i nátěry a malby uvnitř objektu. Poškozeno, znečištěno a napadeno korozí bylo i instalované strojní vybavení elektrický pomocný těžní stroj typu Koepe z roku 1914, výrobek Siemens-Schuckert s rotačním měničem Ward-Leonard, řídidlo jízdy a Králíkův tachograf.

Do oprav se firma, vybraná ve výběrovém řízení, pustila letos v červnu pod dohledem památkářů a ukončí je nejspíš s dvouměsíčním předstihem už tento měsíc. „Už byla zajištěna nejen rekonstrukce budovy, ale byly opraveny i poškozené podlahy, okna, obnoveny některé nátěry a malby stěn. Strojní vybavení bylo vyčištěno a nakonzervováno,“ konstatoval Jalůvka.

Na celkových nákladech ve výši 1,8 milionu korun se podílí čtyřsettisícovou dotací Ministerstvo kultury České republiky v rámci Havarijního programu pro rok 2011.

Kromě objektu strojovny pomocného těžního stroje se v areálu nachází další dvě nemovité kulturní památky z počátku minulého století, a to strojovna těžního stroje číslo 1 a těžní budova s unikátní dvojicí těžních věží. Celkově má státní podnik Diamo, odštěpný závod Odra, v současnosti ve své správě čtrnáct nemovitých a tři movité kulturní památky. Nacházejí se v areálech bývalých dolů, které převzal v roce 2002 do své správy od společnosti OKD.