Studii Černé louky rozpracují městští architekti

Proměnu Černé louky v novou městskou čtvrť s koncertními a výstavními síněmi, školami a parkem 21. století dostanou na starost „městští architekti“.Ve středuo tom rozhodli ostravští zastupitelé. Pracovníci z útvaru hlavního architekta ostravského magistrátu začnou pracovat na územní studii oblasti Černé louky, která by měla podrobněji rozvinout vítězný urbanistický návrh nizozemské společnosti Maxwan.

Původně představitelé města počítali s tím, že územní studii budou zpracovávat vítězní architekti. Ukázalo se však, že město nemůže rozpracování přímo zadat některému z účastníků soutěže. Muselo by vyhlásit veřejnou zakázku. „Spolupráce městských architektů s Maxwanem je možná pouze v případě, že by nizozemská společnost konzultaci městu poskytla zdarma,“ vysvětlila mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

Ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD) řekl, že představitelé města považují celý ideový projekt Maxwanu za kvalitní, je přesvědčen o tom, že se bude postupně realizovat.

Zastupitelé už v červnu schválili, že město přeměnu Černé louky podpoří dvěma miliardami korun. „Se schválenými penězi na podporu projektu se stále počítá. Pokud by nová politická reprezentace Ostravy, která vzejde z podzimních komunálních voleb, chtěla toto rozhodnutí změnit, musela by usnesení stávajícího zastupitelstva buď revokovat, nebo například přijmout jiný rozpočtový výhled do roku 2015,“ upřesnil náměstek primátora pro finance Lukáš Ženatý (ODS).

Nizozemský ateliér Maxwan, který vyprojektoval mimo jiné novou městskou čtvrť na východě Londýna s více než deseti tisíci byty, navrhl, aby na Černé louce vznikl koncertní dům, výstavní síň, centrum moderní hudby, byty a také komplex škol od mateřské, základní a střední až po kreativní inkubátor v kombinaci se školou managementu umění. Navrhované stavby jsou rozmístěny do půlkruhu, který může připomínat westernové městečko nebo kolonádu. Zbylý prostor je vyhrazen parku 21. století. Tak ho nazval architekt Josef Pleskot, který byl předsedou poroty, jež návrhy architektů posuzovala.

„Výjimečnost zpracování parku spočívá v tom, že se nedá přirovnat k anglického parku – volné divoké přírodě, ani to není ta učesaná geometrizovaná forma francouzského parku, i když prvky z obou tu najdeme. Je tam celá řada prvků pro hry, pro potkávání, je tam určitá průtočnost ve všech směrech. Jsou tam vytvářeny ostrůvky s vysokými stromy, kde je možné spočinout, svobodně se rozvalit a diskutovat, je tady vodní plocha, možnost k libovolnému vystavování uměleckých děl. V tom parku může být člověku dobře,“ zhodnotil Pleskot.