VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stávka horníků skončila masakrem. U Dolu Trojice bylo zastřeleno dvanáct osob

/Z HISTORIE OSTRAVY/ Květnová stávka horníků před sto dvaceti lety skončila policejním masakrem. Proti dvaceti tisícům stávkujících bylo povoláno vojsko z Opavy, Krakova, Těšína a Přerova, které obsadilo všechny šachty.

8.5.2014
SDÍLEJ:

Četnický zásah. Obrázek ze střetu četnictva a horníků před Dolem Trojice ve Slezské Ostravě, jak ho viděl kreslíř Nových ilustrovaných listů.Foto: Ostravské muzeum

Na jaře roku 1894 rozhodlo vedení hornického odborového spolku Prokop, že se v Ostravsko-karvinském revíru uskuteční všeobecná stávka. Dva hlavní body těchto protestů se týkaly všeobecného hlasovacího práva a osmihodinové pracovní doby.

Nakonec se požadavky horníků zaměřily především na dvě oblasti: osmihodinovou pracovní dobu a zvýšení mezd o dvacet pět procent. Některé spolky z jednotlivých dolů k tomu přidaly ještě požadavek zákazu práce v neděli a slib, že vůdci a účastníci stávky nebudou za své protesty potrestáni.

Vedení spolku Prokop předpokládalo, že při stávkové účasti všech dolů v revíru nezbude majitelům jiná možnost, než na vznesené požadavky přistoupit. Odmítalo proto také radikální a prakticky nesplnitelné požadavky některých skupin horníků. Generální stávka byla připravena.

Cesta k Trojici

Situace byla natolik vypjatá, že z Opavy, Krakova, Těšína a Přerova bylo povoláno proti dvaceti tisícům stávkujících vojsko, které obsadilo všechny šachty. Těm horníkům, kteří odmítnli stávkovat, byly nabídnuty vysoké odměny, případně podnikové bydlení v koloniích. Většina horníků takovým nabídkám odolala, na rozdíl od některých zaměstnanců Dolu Trojice hraběte Wilczka ve Slezské Ostravě.

Zradou a nesolidárností těchto „lizoňů, jak se stávkokazi hanlivě nazývali, se horníci z ostatních dolů cítili velmi pobouřeni a rozhodli se, že si půjdou se stávkokazi promluvit. Zástupy jich táhly 9. května roku 1894 k Trojici, kde je zastavil kordon četníků s tím, že dále jít nesmějí. Po delší debatě se horníci rozhodli vyslat k vedení dolu deputaci.

Když se pak skupina delegátů prodrala kupředu, aby se vydala k dolu, četnický strážmistr Mark to omylem považoval za útok proti sobě, strhl z hlavy klobouk a zamával s ním, což byl smluvený signál k zahájení střelby. Celá první řada horníků padla k zemi, ale ostatní se nerozutekli, protože nemohli, cesta byla mezitím zablokována koňskými povozy. Byl proto dán povel k další salvě. Četníci stříleli ze vzdálenosti patnácti metrů, kulky zasáhly třicet čtyři horníků, z nichž osm zemřelo na místě.

Příchod vojska

K šachtě se poté dostavilo vojsko z Moravské Ostravy vedené hejtmanem Maslowským a celou oblast obklíčilo. Neprodleně byli na místo povoláni lékaři, jeden vojenský a druhý z městské nemocnice. Osm mrtvých pak bylo převezeno do márnice u slezskoostravského kostela, raněné přepravili na žebřiňácích do nemocnice. Z nich pak další čtyři na následky zranění zemřeli. Postřelení horníci byli v nemocnici hlídáni a každý den intenzivně vyslýcháni. Po částečném vyzdravění stanuli před krajským soudem a obdrželi trest šesti až osmi týdnů vězení.

Krvavý incident vyvolal pobouření v celé monarchii, v mnoha městech se konala protestní shromáždění. O událostech v Polské Ostravě se jednalo v poslanecké sněmovně ve Vídni, kde byla sice sestavena vyšetřovací komise, která ale nebyla nestranná. V jejích závěrech se tvrdilo, že většina horníků osmihodinovou pracovní dobu nechce, podlehli prý jen agitátorům. Vše údajně napraví „návrat k Bohu a podřízení se jeho přikázáním". Pozitivní nicméně bylo, že se o požadavcích na osmihodinovou pracovní dobu začalo mluvit veřejně. Z obavy před dalšími nepokoji bylo dvanáct horníků pohřbeno tajně a v noci, přítomni byli jen dva příbuzní, ostatním to bylo sděleno pozdě. Před průvodem i za ním kráčely během obřadu oddíly vojska.

V novinách se pak objevovaly inzeráty s žádostí o pomoc rodinám zastřelených horníků, z nich mnozí byli otci rodin a měli děti. V důsledku událostí u Dolu Trojice se začala stávka rozrůstat, nicméně se ji nepodařilo rozšířit na doly ve Vítkovicích, na Karvinsku, v Petřkovicích a jinde.

Vyšlo také upozornění vojenského velitele, že stávka je nezákonná a kdo nenastoupí do práce, bude vypovězen z podnikových bytů. Kdo se nedostaví po 15. květnu do práce, nedostane výplatu za měsíc duben. Po 16. květnu se postupně vraceli horníci do práce. Nejvíce horníků bylo propuštěno právě z Dolu Trojice.

Autor: Boleslav Navrátil

8.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Čivava na místě, kam dopadla po vyhození z okna.
3

Kvůli zabité čivavě si Skoupý za Havířov už nekopne

Ilustrační foto.

Cestování do Hlučína komplikuje výluka

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Frenštátský hotel Vlčina se možná opět stane vyhledávaným cílem turistů, kongresmanů a třeba i hráčů. Komplex chce koupit skupina Synot.

Hodiny se vrátily na „Alšák“

Třístranné klasické ciferníkové hodiny jsou od úterý zpět na Alšově náměstí v Porubě. Byť už ne jako dříve na jeho severní straně, nýbrž na opačné u nástupní stanice autobusů.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Startuje podzimní TIP liga. Vyhrajte pivo či celosezonní permanentku na Baník!

Kromě klasického tipování o atraktivní ceny si pro vás redakce Moravskoslezského deníku připravila i jednu novinku – soutěž týmů!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení