Z HISTORIE OSTRAVY

Postavení prvního Stromu republiky v roce 1924 v Brně je spojeno se skutečným a dojímavým příběhem spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. Ten totiž před Vánoci v roce 1919 nalezl při procházce lesem odložené dítě. Kdyby tamtudy nešel, dítě by umrzlo. Těsnohlídek se pak zasazoval o pomoc odloženým dětem a sirotkům a na jeho návrh byl v Brně postaven před Vánocemi roku 1924 Strom republiky, pod kterým lidé mohli přispívat na potřebné děti.

Strom republiky měl obrovský ohlas. Návrh občanů, aby se něco podobného uskutečnilo také v Ostravě, přijali městští radní nejprve s rozpaky. Sociální demokraté, kteří byli v čele radnice po celé meziválečné období, váhali Vánoce jsou svátky církevní a sociální demokraté víru v Boha odmítali. Ale myšlenka brněnského Stromu republiky byla nakonec přijata i zde, zasazoval se o ni dokonce starosta Prokeš.

Koneckonců nešlo o vánoční strom, ale o Strom republiky. Ostrava trpící exhalacemi, špatnou hygienou, alkoholismem a nezaměstnaností potřebovala příspěvky pro opuštěné a nemocné děti nejnaléhavěji z celé republiky. Hned v roce 1925 bylo vybráno obrovské množství finančních prostředků a dárků. Nejvíce darů a peněz se shromáždilo v roce 1938, kdy byla Ostrava přeplněna českými rodinami násilně vyhnanými ze Sudet a Těšínska.

Všechny sokolovny a některé školy byly těmito uprchlíky přeplněny. Noviny psaly o tom, že v průhledných skleněných kasičkách se objevují nejen české koruny, ale také říšské marky, což bylo vydáváno za akt milosrdenství občanů německé národnosti. Bohužel, nebyla to pravda, německé marky tam vložili právě čeští vyhnanci ze Sudet, kteří především s dětmi rodin stejného osudu velmi soucítili.

Jiné Vánoce

Dnes již pod vánočními stromy na náměstích většinou žádné kasičky nejsou, poblíž najdeme spíš trhovecké stánky a různé atrakce. Z vánočních prodejů se vytvořil obrovský byznys, kde sice lidé kupují dárky, ale ta pravá atmosféra soucitu zmizela. Nově zavedený černý pátek (Black Friday) zlevněných výprodejů se zvrhl až ve rvačky kupujících o zboží. Svět se mění, v letošním čase adventním přicházejí lidé ze Středního východu rovněž uprchlíci , pro jejichž děti by se mělo před Vánoci také něco udělat. Třebaže tito muslimové nikdy nepřijmou naše kulturní, lidské, společenské a etické hodnoty a zvyklosti, které se u nás formovaly po staletí.

V čase adventním mívali k sobě lidé hodně blízko, chovali se vlídně a vstřícně. Bez ohledu na kalendář oslavovali Moravané a Slezané svátek svatého Ondřeje (patrona nevěst), který případá na 30. listopadu. Následovala svatá Barbora (4. prosince), uctívaná patronka horníků, dělostřelců, kameníků, slévačů a hasičů. S jejím jménem bylo spojeno mnoho lidových zvyků, divadelních představení a vůbec veselí. Pak následuje (6. prosince) svatý Mikuláš, který je velmi štědrý a přejícný. Ve Slezsku bývala uctívána svatá Lucie (13. prosince).