VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoční zvyky zanikaly ve světových válkách

/FOTOGALERIE/ Dnes dodržují starodávné jarní obřady už jenom folklorní soubory, hlavně ty dětské.

15.4.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Pavel Sonnek

Už na počátku minulého století se jarní zvyky slavily s poněkud menším zaujetím než v sousední Polské Ostravě, Přívozu, Mariánských Horách, Zábřehu nad Odrou či blízkých obcích. Je ovšem pravda, že k zániku jarních lidových tradic přispěly hlavně dvě světové války.

Když v březnu 1939 obsadila německá armáda Ostravsko, Velikonoce nebyly veselé, neslavilo se a nezpívalo. Zato kostely byly přeplněné. Nicméně oslavy spojené s tímto svátkem bývaly v minulosti slavné.

MAŘENA A MAŘOCH

Jarmí zvyky a obyčeje patřily na začátku 20. století neodmyslitelně ke společenskému životu a organizovaly je také různé spolky, například Občanská beseda, Sokol, Spolek báňských dozorců, hasiči a podobně. O Smrtné neděli se vynášela smrt, která se na Ostravsku jmenovala Mařena, mužský ekvivalent byl Mařec či Mařoch.

Na hranicích obce se figuríny vytvarované ze slámy odstrojily a spálily. V Petřkovicích a Ludgeřovicích se udržel slezský zvyk „chodit na krasnu", tedy chodit s opentlenou májkou. Se zvyky byly spojeny úkony mající zabezpečit dobrou úrodu. O Květné neděli se dávaly „světit palmy", což byly kytice z ovsa, ječmene, rži a zelených větviček.


KOPŘIVY A JISKÉRKY

Každý den po Květné neděli měl své jméno. Pondělí bylo modré, úterý žluté zvané „tlusty vtorek", o tomto dnu byla před půstem poslední možnost se pořádně najíst. O Škaredé středě nosily hospodyně do kostela přepuštěné máslo „na svícení". Na Zelený čtvrtek se chodilo ke zpovědi a přijímání, k obědu muselo být něco zeleného, například salát z kopřiv a jiskérek (sedmikrásek).

Z palem, tedy věnců, se na Velký pátek vybíraly větvičky, které děti opalovaly na ohníčku za kostelem. Tyto opalky pak byly svázány do tvaru kříže a zaneseny na pole, aby ho chránily. Pálení ohňů se často měnilo v různé nevážné výstřelky. Mladší chlapci ovšem chodili třikrát denně s řehtačkami a klepáči, protože od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty „odletěly zvony do Říma" a nesmělo se zvonit. Ve vesnicích kolem Ostravy byl silný zvyk umývat se na Velký pátek v čerstvé vodě, což mělo přinést mladým i starým pevné zdraví.

O Bílé sobotě na předměstích Ostravy chodil v podvečer kolem kostela v Moravské Ostravě kolem náměstí průvod v čele s knězem, nad kterým nesli chlapci baldachýn. Staří horníci se účastnili průvodu v krojích. Tento zvyk se udržoval až do první světové války. V den vzkříšení měl mít každý na sobě něco nového, ale většinou se kupovalo oblečení pro děti. Této pověře se říkalo „aby se beránek nepokakal". Poslední takový průvod se konal kolem roku 1930.

HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ

Největším velikonočním svátkem byl Hod boží velikonoční, tedy neděle. Na Ostravsku se připravovaly plecovníky, což bylo maso zapečené do bílého těsta, nachystány byly klobásy, mistry v jejich přípravě byli havíři v koloniích. Místo beránků se pekla kůzlata. Nesměly chybět koláče. Odpoledne pak vyšla celá rodina do polí, aby zasadila na mezi „křižíčky" jako prosbu za dobrou úrodu obilí a „zemjaků", ale také proti krupobití.

Velikonoční pondělí patřilo chlapcům, kteří s takzvanými karabáči upletenými z vrbového proutí chodili po „šmigrustu". Byla jich vždy celá skupina, šlehali všechny ženy bez rozdílu věku, někde používali k polévání levné voňavky. Potom koledovali nebo zpívali. Starší mládenci dostávali od dívek stuhy, vajíčka, ořechy, ale hlavně něco ostřejšího k napití. Chlapci chodili „po šmigrustu" dopoledne, v některých vesnicích pak odpoledne děvčata.

Večer se pak konaly nacvičené velikonoční divadelní hry a taneční zábavy, což se mnohde dodržuje v omezené míře ještě dnes.

Autor: Boleslav Navrátil

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Finále soutěže Líheň 2017.
30

OBRAZEM: Velké finále soutěže Líheň 2017 s Kamilem Střihavkou

Zásah hasičů u nočního požáru v Ostravě.
3

Další požár bytu v Ostravě. Jeden člověk zemřel, 6 skončilo v nemocnici

Vítkovice prohrály v Olomouci

/FOTOGALERIE/ Fotbalisté Sigmy Olomouc zakončili anglický týden nejtěsnější možnou výhrou nad Vítkovicemi, o které rozhodl v prvním poločase kanonýr Tomáš Chorý.

ČEZ už dlouhodobě s dětmarovickou elektrárnou nepočítá

Do deseti let by měla skončit elektrárna Dětmarovice. Počítá s tím vedení českého energetického gigantu – skupiny ČEZ, který chce v rámci celé České republiky do roku 2035 odstavit výraznou část kapacity uhelných zdrojů v tuzemsku.

OBRAZEM: Podívejte se, jaká je Ostrava z vrtulníku

„Bude to jako letět letadlem?" říkám si v duchu, když zapínám pás a nasazuji sluchátka. S fotografem nás čeká přibližně čtvrt hodina vyhlídkového letu vrtulníkem nad Ostravou. Jaká je moravskoslezská královna shora?

OBRAZEM: Lidé se projeli speciálním vlakem kolem šachet na Karvinsku

Slezský železniční spolek v sobotu pořádal už druhou vyjížďku motorovým vláčkem po vlečkách báňské dráze a vlečkách OKR.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies