Míjím rozestavěný terminál Hranečník a po pravé straně objevuji obrovský nápis Chúa Giác Dúc na vysokém kovovém plotě. Jedná se o Šenovskou tržnici, jejíž plakát láká na nejlevnější nákup v Ostravě. Luštím nápis na oprýskané kovové ceduli, který informuje, že tržnice je otevřena jen v úterý a ve čtvrtek odpoledne a po celý víkend.

Uvítání

U vchodu na mě štěká hlídací ovčák uvázaný na řetězu a přichází pan správce.

„Co potřebujete? Hledáte něco konkrétního?" vykřikuje. Když zjistí, že chci jen napsat reportáž, nabídne se, že mě provede. „Fungujeme už dvacet let a jsme třetí největší tržnice v republice. Pravidelně k nám jezdí podnikatelé z kraje, ale i z Polska či Slovenska. Je pro ně výhodné nakoupit zde zboží levně a ve velkém a pak jej nabízet ve svých prodejnách," vysvětluje provozní tržnice, který ale nechce prozradit své jméno.

Procházím rozlehlou burzou a nestačím se divit. Staré sklady s neútulnými kovovými bránami skrývají záplavu oblečení, drogérie, kosmetiky, hodinek či elektroniky. Zastavuji se u prvního otevřeného krámku. Na pultě je srovnáno nepřeberné množství papučí, ložního prádla a županů. Začínám se vyptávat nesmělé, ale sympatické vietnamské prodavačky, která je jako jedna z mála ochotna mluvit.

„Já tady prodávám už deset let. Chodila jsem v Ostravě do základní školy, ale musela jsem pomáhat rodičům. Jednou bych chtěla ale pracovat jinak. Jen nevím kde," říká lámanou češtinou čtyřiadvacetiletá Nhung a dodává, že největší zájem je v jejím obchodě o ložní prádlo, které zákazníci skupují ve velkém.

Počet cizinců vietnamské
státní příslušnosti
Česká republika 57347
Moravskoslezský kraj 4658
Ostrava 3159

*Stav ke dni: 31. prosince 2013, zdroj: ČSÚ

„Moc pěkné a levné"

Míjím náklaďák, který právě zacouval do útrob tržnice a po kartónech nabírá stovky mycích prostředků. Pánové, kteří je nakládají, ale nechtějí říci, kam ho vezou.

Procházím se dál uličkami mezi jednotlivými sklady. Prodejci na sebe vietnamsky pokřikují a propukají v huronský smích. Vyrozumím jen, že se domlouvají, že mi nebudou na nic odpovídat.

Přesto v sobě nezapřou podnikatelského ducha. „Paní může koupit moc pěkné a levné věci u nás," říká jeden z nich. 

Všímám si probíhajícího muže, který má evidentně jasný cíl. „Jdu na oběd," říká prostě. Následuji jej a vcházím do místního vietnamského bistra VIET NAM QUAN, ukrytého v jedné z kovových boudiček v zadní části tržiště.

Jídelna

Trošku s nedůvěrou se rozhlížím po stolech s umělohmotnými ubrusy a dřevenými židličkami a kýčovitými umělými květinami.

Šenovská tržnice. Můžete zde nejen nakoupit, ale i ochutnat například klasickou polévku Pho-bo. „Jídlo je tady naprosto skvělé a z autentických vietnamských surovin," pochvaluje si Daniel Sukup z Ostravy, který si objednává klasickou polévku Pho.

„Ve všech jiných bistrech se vietnamskou kuchyni snaží přizpůsobit české poptávce, ale tady vaří originálně. Ve Vietnamu jsem byl několikrát, takže to můžu porovnat. Najdete tady zeleninu i přísady, které jinde neseženete," nadšeně doplňuje pan Sukup. Usměvavá paní, která v bistru už léta vaří, mě vede do kuchyně.

„Máme tady všecko dobzé, náš celez, výhonky, mungo i naši zeleninu z Vietnamu, ktezá dozazí vždycky letadlem," říká mi milá sedmatřicetiletá Min, která neumí vyslovit R, a proto užívá Z.

V kuchyňce

Rozhlížím se po malé kuchyňce. Na pultě je v mističkách nakrájená a připravená hromada zeleniny a na kamnech stojí obrovský kotel polévky.

„To je vývaz Pho-bo, moc oblíbený, v něm je celý Vietnam. Ten vazíme vždycky moc hodin, aby byl poctivý," upřesňuje paní Min. Ochutnávám vývar servírovaný v obrovské míse. Plave v něm zelenina, kterou opravdu ani neznám, a spousta širokých nudlí, které se snažím nabrat čínskými hůlkami.

Bistro původně vzniklo jako jídelna pro místní trhovce, brzy se tady začali ale stravovat i Češi, kteří se o místě náhodou dozvěděli. „Přivedl mě sem známý. V úterý a ve čtvrtek už jinde neobědvám," podotýká pan Janisz Graczko z Ostravy.

Všechny autentické suroviny objevuji v nedalekých potravinách. Vakuovaná ředkev, žabí stehýnka, záprtky z kachních vajec, červi či speciální rýžové nudle, na kterých jsou jen vietnamské nápisy. „To jsou krevetové lupínky, které osmažíte v oleji a ony nabobtnají. Vzniknou tak naše krevetové chipsy," říká ochotný prodejce.

Tržnici opouštím s několika balíčky nudlí a vakuované zeleniny a s pocitem, že se do této úzké komunity zase brzy vydám na oběd.

Klára Kohutová

ANKETA: Znáte Šenovskou tržnici u Hranečníku? Nakupujete tam?

Hana Zaiglarová, 45 let, Ostrava:

Znám ji jako „tržnici u Bastra". Kdysi, jak tady nic nebylo, jsem tam chodívala nakupovat. Nyní ji už moc nevyhledávám. Spíše si zajdu do restaurace na vietnamské jídlo.

Veronika Fajčáková, 22 let, Ostrava:

Tržnici neznám a ani podobné nevyhledávám. Asijskou kuchyní však neopovrhnu. Z jejich tradičních pokrmů preferuji spíše bezmasé jídla, většinou nudle.

Kristýna Verešová, 21 let, Bohumín:

Nejsem místní, takže netuším, kde se nachází. Ale do asijské restaurace nebo fast foodu občas zavítám. Mám ráda například jarní závitky nebo jejich výbornou zeleninu.

Ondřej Lecián, 22 let, Ostrava:

O této tržnici nic nevím. Občas si však dám něco asijského, příležitostně si zajdu třeba na nudle. Ale jinak nejsem vášnivý fanoušek těchto pokrmů.

Ptala se: Eva Urbančíková