Vítkovický hřbitov byl založen v roce 1913 a je v současnosti po ústředním hřbitově druhým největším v Ostravě. Hřbitov je rozdělen do třiceti sekcí, celková kapacita je devět tisíc hrobů, z toho téměř šest tisíc hrobů je v evidenci.

Ilustrační fotoHřbitov má bohatou historii. Během první světové války zde bylo pohřbeno čtyři tisíce vojínů různých národností, od roku 1918 je tam pomník u hromadného hrobu italských vojáků válečných zajatců, kteří pracovali ve Vítkovických železárnách a ostravských šachtách. V letech 1930 až 1932 byla na hřbitově postavena krypta pro pozůstatky válečných zajatců, kteří zemřeli v první světové válce a byli pohřbeni na různých hřbitovech dnešní Ostravy. Jedná se o více než 1500 vojínů. Během druhé světové války zde byla pochována řada německých vojáků i civilních osob německé národnosti, které padly v důsledku válečných událostí. V roce 1999 byly jejich ostatky převezeny na hřbitovy v Brně a Valašském Meziříčí.

Po zřízení centrálního hřbitova ve Slezské Ostravě se objevily úvahy o zrušení vítkovického hřbitovního areálu, nakonec však likvidován nebyl a během 90. let minulého století byl upraven a obnoven.

Vítkovický hřbitov je zajímavý svou hřbitovní zdí a bránou, které jsou příkladem pozdní secese podle návrhu Ludwiga Fialy, nejhodnotnější náhrobky jsou z první poloviny 20. století.

V pátek 8. listopadu se můžete seznámit s historií a zajímavostmi hřbitova prostřednictvím vítkovické kronikářky Lenky Kocierzové, s níž se podíváte ke hrobům Boromejek, Sokola, Dalibora Brázdy a jiných. Sraz je v 15 hodin před branou hřbitova v Závodní ulici.