Vliv hald na znečištění ovzduší? Není až tak významný, tvrdí odborníci

„Zjistili jsme, že imisní dopad hald je podobný jako v případě středně frekventované silnice. Ve srovnání s vlivem vytápění rodinných domů pevnými palivy nebo s velkými průmyslovými zdroji mají tedy haldy na kvalitu ovzduší mnohem menší vliv," uvedl projektový manažer z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) Václav Dombek.

Dostatečná vzdálenost

Na projektu spolupracovali odborníci z VŠB i s polskými kolegy z Hlavního báňského institutu (GIG) v Katovicích. Vliv odvalů na kvalitu ovzduší se podle Václava Dombka projevuje především do vzdálenosti několika set metrů od haldy.

Většina odvalů je právě takto založena, tedy v dostatečné vzdálenosti od obydlených míst.

„Platí to i pro ty odvaly, které v návaznosti na jejich velkou plochu působí větší imisní zátěž. Jsou totiž v neobydlených oblastech," řekl Václav Dombek.

Navíc haldy, k nimž se během historického vývoje přiblížila i zástavba, jsou podle něj dávno z velké části rekultivované, a tedy i porostlé vegetací. Případně mají podle odborníků tak malou rozlohu, že na znečištění ovzduší mají mizivý vliv.

Lidé z okolí rekultivovaných či malých hald se podle vědců nemusí obávat, protože zdravotní rizika vlivu těchto zdrojů jsou stokrát menší než takzvané společensky přijatelné zdravotní riziko.

Vliv na prašnost v ovzduší

Výzkum se zabýval také změnou vlivu odvalů za různých povětrnostních situací a v různých ročních obdobích. Podle zjištění prašnost z povrchu hald významně ovlivňuje kvalitu ovzduší pouze při suchém a větrném počasí. Za takových podmínek mohou mít haldy významný vliv na prašnost v ovzduší až do vzdálenosti jednoho kilometru.

„To však vyrovnává fakt, že některé jiné zdroje, například lokální vytápění domácností, v letních měsících znečišťují vzduch málo. V ročních obdobích, kdy nastávají nejhorší smogové situace, je vliv odvalů prakticky nulový, protože se většinou jedná o dobu, kdy vítr nedosahuje takových rychlostí a kdy je povrch odvalů zmrzlý nebo pod sněhem. Celkově proto k významnému zhoršení kvality ovzduší nedochází," shrnul projektový manažer VŠB-TUO.

Rovnováhu odvalů může podle odborníků narušit jejich odtěžování. Právě tato lidská činnost může znamenat, že zdravotní rizika v blízkosti hald nebudou bezvýznamná.

Situace je složitější také u takzvaných hořících hald, kde odborníci zaznamenávají únik škodlivin nejen v podobě prachových částic, ale i plynných směsí. Právě toto je oblast, na kterou by se vědci a autoři projektu chtěli zaměřit v budoucnu. Náklady na výzkumný projekt pod vedením VŠB-TUO dosáhly asi 420 tisíc eur (tedy téměř 12 milionů korun). Z rozhodující části se na financování výzkumu podílela Evropská unie.