Vzhůru k řekám! Přichází svátek pstruhařů

Dolní Benešov: Rybáři zkusí své štěstí při soutěži
Rybářský klub Kamenec v Dolním Benešově pořádá 16. dubna své tradiční Jarní rybářské závody. Ty se uskuteční od sedmi hodin v areálu Kamenec. Zájemci si mohou zakoupit povolenku v předprodeji, a to v pátek 15. dubna od 16 do 18 hodin v rybářské baště na Kamenci. Nejlepší rybáře nečekají jen zajímavé ceny, ale i možnost navíc vyhrát v tombole kapry nebo štiky.

Jak Deník informoval již koncem března,Krajský úřad Ostrava sice udělil pro Územní svaz Rybářského svazu Ostrava počátkem letošního roku výjimku – povolení k regulaci stavu kormoránů, což normálním jazykem znamená jejich odstřel, ale po nátlaku ochránců přírody jsou v ní zakotvena přísná pravidla a striktní opatření, která nedovolují účinněji snižovat stav tohoto ptačího druhu.

Výjimka se ve skutečnosti týká pouze odstřelu v lokalitách řek a říček na Třinecku, Karvinsku a Ostravsku. V ostatních rybářských revírech si kormoráni mohou dál v klidu vychutnávat pocit bezpečí - více zde Odstřel povolen, piráti se ale dál cítí v bezpečí

Mluvčí Územního svazu Českého rybářského svazu Moravskoslezského kraje Libor Kocinec říká: „Výjimka znamená určitý posun po dlouhých jednáních, ale její omezenost neumožňuje celoplošný zásah v našich rybích revírech." Rybáři vetřelce považují za dokonalou katastrofu pro celou rybí populaci, protože opeřenci, kteří spíš patří do přímořských oblastí, systematicky devastují naše vodní toky i rybníky. Kormorány rybáři nazývají ptačími piráty.

*Akční rádius kormoránů je až 30 kilometrů. V sousedním Polsku a na Slovensku je už delší dobu jejich počet regulován povoleným odstřelem. Podobné je to i v případě rybářů, respektive myslivců, na jihu Moravy. Není divu, že se kormoráni přestěhovali na sever Moravy, kde získali bezpečný azyl.


„Nejenže kormoráni loví ryby ve velkém, ale jejich přítomnost škodí i okolní přírodě. V místech, kde se slétávají, jsou stromy a keře pokryty jejich bílým trusem a ten je hubí. Naše krajina v minulosti dost utrpěla následky těžby uhlí a průmyslovými exhalacemi a teď se k tomu všemu přidali opeřenci, kterým opravdu nemůžu přijít na jméno. Třeba v roce 2009 jsme prováděli záchranný odlov ryb elektroagretágem na Olši v okolí Třineckých železáren. Vylovili jsme celkem devět druhů ryb, mezi nimiž byly zákonem chráněné ouklejka pruhovaná, střevle, mřenky, pstruzi, lipani, jeleci, ostroretky, parmy nebo plotice. O rok později byly výsledky úděsné! Loni jsme na stejném úseku vylovili pouze ostroretky a parmy! Ostatní druhy ryb z tohoto úseku úplně zmizely! Přidal bych další fakt pro ornitology a ochranáře přírody. V roce 2009 hnízdily v tomto úseku řeky minimálně tři páry ledňáčků říčních. Chodil jsem je pozorovat. Loni jsem nezahlédnul ani jednoho ptáčka. Proč? Odstěhovali se, protože už se nemají čím živit. Všechnu živou potravu dokázali spořádat kormoráni!“ dodal Libor Kocinec.

Rybáři se jednoznačně shodují, že některé rybí druhy jsou zcela ohroženy a mohou úplně vyhynout. Typickým příkladem jsou lipani a pstruzi. Ti přežívají v našich řekách jen díky umělému chovu. Pokud kormoráni vyloví určitý druh ryb pod únosnou hranici, ten se nedokáže z tohoto šoku vzpamatovat a dál rozmnožovat.

Počty jsou velice jednoduché
Počet kormoránů nelze přesně určit, protože jejich sčítání provádějí dobrovolníci a ti podchycují pouze lokality podle vlastního výběru.

Podle posledního sčítání v roce 2009 se jich v našem kraji uhnízdilo zhruba 340. Největším ohrožením se však stávají tažná hejna přezimujících ptáků, kterých se na celé území České republiky dokáže slétnout až 15 tisíc kusů. Podle ornitologů zkonzumuje denně kormoráni jedinec téměř 1 kilogram rybího masa. Přestože jsou kormoráni velmi dobrými lovci, některé ryby pouze poraní a ty pak uhynou. Predátoři je pro jejich velkou váhu nebo rozměr nedokáží udržet v zobáku a spolknout. Někdy totiž zaútočí i na kusy v délce 50 centimetrů a pro ryby se dokáží potápět až do hloubky dvaceti metrů. Pokud by jeden kormorán odlovil v průměru pouze půl kilogramu rybího masa a tuto váhu znásobíme průměrným počtem ptáků, jak ho uvádějí ornitologové, což je 12 500 kusů, spotřeba by činila 6 250 kilogramů ryb denně! Kormoráni přezimují na území ČR asi 100 dní, čímž se naše výpočty dostávají k závratné sumě 625 tisíc kilogramů

„Jako příklad může sloužit statistika Moravskoslezského územního svazu rybářů, který hospodaří na 181 hektarech chovných rybníků. Jejich roční výlov představuje okolo 205 tun rybího masa. Pokud bychom počet kormoránů odhadovaný ornitology trojnásobně snížili, neměly by na severní Moravě být v chovech žádné ryby,“ vypočítává Libor Kocinec. „V řekách Olše nebo Moravice mohou kormoráni rybí populaci zcela zlikvidovat,“ do­dal.

*Stát na doporučení Evropské unie přiznává náhrady škody způsobené kormorány a dalšími predátory (například vydry). Ministerstvo životního prostřední ČR vidí celou záležitost zcela jinak a doporučilo vzniklé škody neproplácet. A protože je metodický pokyn ministerstva pro krajské úředníky závazný, náhrady dostávají pouze ty spolky, které ryby chovají pro přímou spotřebu – takzvaní produkční rybáři.

Celou kauzu kormoránů a rybářů loni projednával Nejvyšší soud ČR, který sice názory rybářů o regulovaném odstřelu potvrdil, ale verdikt současně zdůvodnil, že za skutečnou škodu mohou být považovány i náklady, které uživatel rybářského revíru ze svého majetku vynaložil zbytečně (např. které musel použít na náhradu stavu vyvolaného škodnou událostí – opětovné zarybnění revíru). Ministerstvo životního prostředí ČR prozatím nevydalo potřebný metodický pokyn a tak nadále diskriminuje uživatele rybářských revírů.