VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Začalo to ufuněným klusáním… Pak se z běhu se stala vášeň

„Nemohu se nabažit teplých dnů, kdy si natáhnu šortky a zmizím jen s klíčema v kapse a s flaškou vody v ruce,“ říká Jiří Žurek z Ostravy

8.7.2017
SDÍLEJ:

Běhat začal Pavel Žurek asi před deseti lety. Tenkrát si pořídil štěně ridgebacka a rozhodl se, že z něj udělá dostihového šampiona.Foto: Archiv Pavla Žurka

Běhat začal asi před deseti lety. Tenkrát si pořídil štěně ridgebacka a rozhodl se, že z něj udělá dostihového šampiona. V té době bydlel na vesnici vedle lesíku, a tak začal po boku psa nabírat první kilometry…

Jak Jiří Žurek z Ostravy říká, kdyby tenkrát věděl, kam ho to prvotní "ufuněné klusání" dovede, asi by tomu ani nevěřil…

Vzpomeňte na své běžecké začátky…

Úplně mě to pohltilo. Každý den jsem přicházel domů, jen abych se převlékl, vypustil psa a hodinu jsme pobíhali po lese tam a zpátky… Pravda, se seriozním běháním to mělo společného pramálo, ale neskutečně nás to bavilo a pro mé tělo to bylo jako oživující injekce.

Jiří Žůrek, původem z Ústí nad Labem, ale už dlouho žijící v Ostravě. Typický blíženec, který prošel tolik sportů na různých úrovních, až nakonec skončil u toho základního a nejprimitivnějšího. Pracuje jako směnový mistr v jedné porubské pekárně. S manželkou Evičkou, klukama Míjou a Jíjou, dcerkou Kiki, papouškem a fenkou ridgebacka bydlí v bytě v Ostravě- Porubě.

Byla to doba, kdy jsem měl dost náročného zaměstnavatele a díky nedostatku času a únavě jsem si myslel, že takhle to prostě má být, ale pohyb a společnost šťastného parťáka mi otevřely oči… Už jsem únavu neřešil víkendem na gauči, ale sobotou na horách a nedělí klusající kolem rybníka…

A začátky ryze běžecké?

Nejde to, bolí to, člověk se na to chce desetkrát za výběh vykašlat, bolí nohy, bolí záda… Ale potom to přijde: už se tolik nezadýchavám, po třetím kilometru se necítím, jak kdybych spadl pod kombajn, druhý den po výběhu se už nehrabu z postele. Zjišťuji, že mám záda tak nějak rovnější, krok pevnější, a když vyběhnu do pátého patra, tak nejsem ani udýchaný…

Moc dobře si vybavuji okamžik, jak doslova letím kolem rybníka v Děhylově a směju se nahlas… Ještě teď se usmívám, když si na to vzpomenu. Ddo té doby jsem si myslel, že endorfin je jenom fáma…

Z klusání a běhu se stala vášeň. A rozhodl jste se dokonce soutěžit…

Šlo to ráz na ráz, pomalu jsem přidával jak na rychlosti, tak vzdálenosti, pak jsem našel zálibu ve střídání povrchů, potom jsem se na chvilku věnoval běhání do schodů, běh vystřídala chůze po horách na velké vzdálenosti a pak jsem zase všechno vyměnil za každodenní "nabírání" kilometrů na silnici… Jsem člověk soutěživý, začal jsem závodit. První závod si pamatuji, byl to Memorial LenkyČlenky v Ostravě-Třebovicích.

Co vám běhání dává? Musíte se přemlouvat, nebo se běh stal vaší běžnou součástí života?

…začátky jsou těžké a potom je to ještě těžší. Prožijete období, kdy byste oběhl kontinent, a pak zase období, že se nemůžete vykopat ani klusnout kolem baráku. Co mi běhání dává? Bolest nohou? Ztuhlý krk? Neustálou žízeň? Volnost… radost… zážitky… přátele… málo času?

Komu byste běh doporučil a proč?

Běhat mohou a měli by úplně všichni, komu to byť jen trochu zdravotní stav dovoluje! Stojím si za tím a vší silou si toto tvrzení budu před všemi skeptiky hájit. Můj kamarád začal běhat, když vážil přes sto kilo a obligátní - já nemůžu běhat, protože jsem tlustý - vyměnil za - musím víc běhat, abych tlustý nebyl. Před dvěma týdny zaběhl desítku tempem, o kterém jsem si já prvních pár let běhání nechal zdát. Běh je jako život sám. Když s ním zacházíš správně, vážíš si ho, věnuješ se mu, vnímáš, dáváš, učíš se s ním zacházet, respektuješ…tak si toho spoustu vezme, ale o to víc ti dá.

Běhá i vaše žena, váš syn… Běhá celá rodina…

U nás běhají všichni (kromě babiček), a tak logistika v závodní víkend je pro nás alfou i omegou. Táta s mámou hlavní závod, nejmenší syn dětský běh, starší syn lidový běh popřípadě vložený závod a holka běh na nejmenší vzdálenost, který se nabízí. Babičky hlídají, dělají vodonoše, managery, řidiče a kolikrát i sponzory… V pátek velké balení, chystání, kuchtění a nezbytná organizace, v sobotu brzké vstávání, pak krásný chaotický den, a když je po všem, tak oslavička s manželkou u vína, že jsme všechno ve zdraví prežili.

Někde preferuje pro běh oválnou trať, mně ale přijde nejlepší běh v přírodě. Jak to máte vy?

Aktuálně absolvuji tři až šest výběhů za týden (snažím se držet 60 až 70km týdně). Někdy jenom vyklušu pět lehoučkých kilometrů s hafanem, někdy si dám náročnou dvacítku v kopcích. Znám krásné stezky v lesích za Klimkovicemi, a když mám den, po cestě domů to proženu kolem sjezdovky Skalka a párkrát si ji vyjdu. Miluji společné výběhy, nemohu se nabažit teplých dnů, kdy si natáhnu jenom šortky a zmizím jen s klíčema v kapse a s flaškou vody v ruce. Nechám myšlenky se toulat a představivost hrát své hry.

Máte nějaký běžecký rituál?

Pokaždé před závodem snídám ovesnou kaši s chia semínkem a kávu. A vždycky si vzájemně před startem třikrát plivneme (symbolicky) za límec. Zní to divně, ale děláme to už pěknou řádku let a koneckonců, pořád se zlepšujeme.

Co si při běhu kontrolujete?

Jak kdy. Používám sice sporttester od Garminu, ale zjistil jsem, že to musí být spíš doplněk než partner. Při tempových bězích je to parťák k nezaplacení, při závodech je to kouč, který běží s vámi, což je super… Ale kolikrát je to spíše na překážku, chcete vypnout a užívat si pohodu, a on na vás furt huláká mezičasy.

A o dovolené? To běháte taky? Co nějaký odpočinek?

Odpočinek plánujeme zásadně na doma! Dovolená je u nás spjata většinou s nějakým velkým, či dalekým závodem, kde poté nebo předtím zůstáváme déle. Představa týdenního ležení v písku na pláži pro nás moc není.

Jaký je váš běžecký cíl?

Prostor pro zlepšení je ještě veliký. Jeden z těch větších cílů, na kterých teď pracuji, je maraton pod časem 3:30.

Co poradíte začátečníkům?

Chce to vůli. Začátky jsou náročné. Když můžete fyzicky, hlavě se nechce. Když by hlava chtěla, hodněkrát je unavené tělo. Jestli to kdokoliv myslí s běháním vážně, běhejte tak, ať si za deset běžeckých let řeknete: to mám ale naběháno… Začněte pomalu a krátce třikrát v týdnu, žádné hrrr, teď každý den dám desítku. Takhle to nefunguje. Tělo si řekne, až bude chtít víc… Budou to tři kilometry třikrát týdně, pak občas pět a o víkendu třeba desítka… Víc než cokoliv jiného je podle mého názoru pravidelnost. Jsem přesvědčený, že než dvacet kilometrů každé pondělí, tak raději čtyři dny v týdnu pohodovou pětku…

Autor: Hana Porebská

8.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záběr kamery.

Muž chtěl znásilnit ženu u zastávky Dřevoprodej v Hrabůvce. Policie hledá svědky

Vlak smetl auto na přejezdu v Pržně.
AKTUALIZUJEME
14

Vlak smetl na přejezdu mezi Baškou a Pržnem auto, řidička zemřela

Na Hlubině vznikl ráj pro kutily

/FOTOGALERIE/ Šlapu na pedál, kruh se roztáčí. Rychleji a rychleji. Hlína mi prochází semknutými dlaněmi; cítím, jak se z ní začíná formovat budoucí mísa. K ní však vede ještě dlouhá cesta. Můj první hrnčířský, a později i šicí den začíná…

Kvůli filmařům bude uzavřena část města

Část Hlavní třídy, Třeneckého ulice a parkoviště u magistrátu obsadí o víkendu v Havířově filmaři. Produkce České televize požádala město o součinnost při tvorbě filmu Dukla 61. Natáčení se neobejde bez dopravního omezení.  

O sbírku na obnovu kostela je zájem. Na spáleništi se pracuje

Pod záštitou města Třince se uskuteční benefiční akce pro obnovu kostela Božího Těla v Gutech, který se před dvěma týdny stal obětí žhářského útoku. Na místo dohlíželi strážníci městské policie a město se pustilo do bezpečnostního kácení ohořelých stromů v blízkosti spáleniště.

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil

Bdělost rodičů z Ostravy zachránila ani ne třináctiletou dceru před fyzickým setkáním se sexuálním zvrhlíkem. Tomu cestou na schůzku s nezletilou nasadili policisté pouta přímo na ulici.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení