Žadatele ale stále trápí velká byrokracie a opožděné proplácení projektů, některá města s nižším rozpočtem totiž nemají dostatek peněz ani na financování vlastního podílu a musejí se zadlužovat. Mnozí komunální politici navíc zjišťují, že jejich snaha o získání miliard z Bruselu může přinést méně peněz, než původně očekávali. Například ostravský primátor Petr Kajnar začíná zvažovat efektivitu získaných prostředků.

"Kdybychom o evropské peníze nežádali, budeme označeni za špatné politiky. Ale jejich získávání stojí tolik úsilí, že bychom se měli zaměřit i na jiné zdroje, například od soukromých investorů," řekl Kajnar.

Moravskoslezský kraj letos začne s přípravou sedmi projektů, jejichž náklady se pohybují od deseti milionů až po miliardu korun. Zastupitelé chtějí získat peníze z Bruselu například na rekonstrukce silnic, stavbu vědecké knihovny v Ostravě nebo rozšíření odbavovací plochy pro letadla v Mošnově.

Sedm projektů vybrali krajští zastupitelé ze 420 námětů, jež dostali za první čtvrtletí. Celkové náklady na čtyři stovky projektů dosahují 17 miliard korun. Podle mluvčí krajského úřadu Terezy Hlaváčové stále chybí některé metodické příručky pro žadatele o evropské peníze. "Například není zcela jasné, jaké správní dokumenty a v jaké rozsahu budeme muset k projektové žádosti doložit," dodala.

Město Ostrava chce získat dotace z EU na revitalizaci řeky Ostravice a jejích břehů, jež bude stát kolem 440 milionů korun. Podle náměstka ostravského primátora Lukáše Ženatého (ODS) je záměrem města přiblížit řeku lidem. "Ostravice je dominantou města, bude součástí nábřeží Nové Karoliny, je blízko Slezskoostravského hradu. V první etapě bychom chtěli zbavit řeku hnědé barvy, dalším krokem budou promenády s komerčním využitím," řekl.

Ostravští radní budou usilovat také o dotaci na téměř miliardovou modernizaci městského stadionu ve Vítkovicích, aby sportovní stánek splňoval parametry pro evropské atletické mítinky. V plánu je také další rekonstrukce kanalizace, která bude stát téměř 600 milionů korun.

Velký sportovně-rekreační komplex pro obyvatele města i návštěvníky Jeseníků by chtěli vybudovat v Bruntále. Náklady radní odhadují na 300 milionů korun. Areál by měl přinést nejen zábavu, ale také nové pracovní příležitosti pro region s téměř jedenáctiprocentní mírou nezaměstnanosti. Podhorské město ale trápí nedostatek vlastních zdrojů na dofinancování projektů. "Snažíme se to řešit vytvořením fondu, který budou tvořit zejména příjmy z prodeje nadbytečného majetku města," řekl mluvčí Bruntálu Jiří Ondrášek.

Krnov potřebuje peníze především na revitalizaci bývalých sovětských kasáren nedaleko centra. "Chceme demolovat staré garáže pro vojenskou techniku a vyčistit území od nafty a oleje. Pak pozemek, na kterém by mohlo vyrůst asi 150 bytů, nabídneme developerům," řekla mluvčí radnice Dita Círová. Rozpočet na projekt přesahuje 130 milionů korun. Další peníze z EU by krnovským pomohli při rekonstrukci divadla, vybudování průmyslového muzea nebo opravě čističky odpadních vod.

Havířov by rád díky evropským dotacím pokračoval v modernizaci sídlišť, v plánu má také vybudování areálu volného času a výstavbu cyklostezek.

Městečko Bílovec na Novojičínsku plánuje přebudování zámku na hotel, výstavbu plovárny v podzámčí, rekonstrukci a rozšíření muzea, vybudování parkovišť a opravu silnic. Celkové náklady na připravené projekty se pohybují kolem 250 milionů korun. Radním Bílovce vadí, že dosud většina peněz z EU směřovala do málo významných neinvestičních projektů. "Žadatelé často podávají projekty proto, že se nabízí peníze, z pohledu měst a obcí se jedná o marně vynaložené prostředky," uvedla starostka Sylva Kováčiková.