„Myslivci zajišťují v terénu základní monitoring výskytu zvláště u vnímavých druhů ptáků a v případě výskytu nebezpečného viru budou pomáhat realizovat opatření, na kterých jsme se s veterinární správou dohodli,“ uvedl Šilha. Myslivci díky znalostem etologie, biologie a chování zvěře mohou velmi dobře posoudit zdravotní stav volně žijících zvířat a vyhodnotit případné odchylky.
Práce myslivců v terénu se již dříve státní veterinární správě osvědčila, při realizaci opatření proti vzteklině a klasickému moru prasat. ČMMJ se tímto krokem snaží předejít hromadnému vybíjení chovů hospodářských zvířat. „Myslivci se každý den pohybují v krajině, kde jsou neustále v kontaktu s volně žijícími ptáky, které pečlivě sledují. Moravskoslezský kraj nepatří mezi ohroženou oblast, ale případný výskyt ptačí chřipky myslivci ani zde zcela nevylučují. Je však třeba dodat, že nebezpečí hrozí ve všech místech s větší koncentrací tažných ptáků,“ doplnil Šilha, podle kterého je třeba sledovat zejména zdravotní stav kachen, labutí či racků.
Na co by si měli dávat lidé pozor? „Utajování vícečetných úhynů pod jakoukoli záminkou by mohla mít velice negativní dopady,“ upozorňuje Šilha a radí: „Při styku s náhle uhynulými či z onemocnění podezřelými ptáky je nutné mít ochranné rukavice. Sebrané ptáky je pak potřeba uzavřít do neporušených plastových pytlů a ihned informovat veterinární správu.“
Ačkoli virus H5N1 je smrtelně nebezpečný i pro lidi, v Evropě zatím nebyl zaznamenán jediný případ přenosu z nakaženého ptáka na člověka.