„Je to nejdůležitější objekt, na kterém jsem dosud dělal. Je krásný architektonicky, ale je důležitý i v kontextu doby, kdy je čím dál důležitější chránit takovéto staré objekty,“ sdělil pro Deník architekt Robert Konieczny.
Areál jatek je složený z budov z režného neomítaného zdiva s dominantní věží. Postaven byl v roce 1881 a upraven v roce 1890 a dále v letech 1924–1927.
Časosběrný pohled na Jatka Ostrava:
V ČLÁNKU SE DOČTETE:
* Zborcená střecha i stěny
* Netradiční rekonstrukce budov
* Účast v soutěži Česká cena za architekturu 2023
* Architekt jako osobnost
Muselo se i bourat
Jak připomíná internetová encyklopedie Wikipedia, se zahájením provozu jatek ve městě vstoupil v platnost zákaz domácích porážek.
Plánem tehdejších ostravských konšelů bylo především povinně soustředit veškeré komerční porážky z celého městského obvodu na jedno místo. Dosáhlo se mimo jiné toho, že porážený dobytek byl pod dohledem veterinářů.
close
info
Zdroj: se svolením České ceny za architekturu 2023
zoom_in
Neotřele vymyšlený interiér bývalých jatek v Moravské Ostravě.
Svému účelu pak objekt přestal sloužit v druhé polovině 20. století a postupně mířil k zániku. Dokonce počátkem roku 2010 se pod tíhou sněhu zbortila střecha jednoho z hlavních objektů areálu a bylo nutné ho strhnout. Byl totiž nebezpečný pro okolí.
„Stěny jatek byly zchátralé, byly v nich probourané i obrovské otvory. Cihlové zdivo bylo zčernalé od sazí, což jednoznačně svědčí o průmyslové historii města,“ připomenul architektonický tým vedený Robertem Koniecznym z kanceláře KWK Promes, která na projektu spolupracovala i s kanceláří MS-projekce.
Když se z nedostatku stane přednost
A právě současného vzhledu se architekti rozhodli držet. „Vzali jsme nedostatky za své a přidali další vrstvu do historie budovy. A to tím, že jsme zachovali charakter zašpiněných cihel i oken a zároveň jsme vyplnili otvory ve zdech soudobým materiálem. Rovněž jsme zanechali ornamenty starých cihlových zdí.
Princip obnovy všech neexistujících prvků budovy z mikrobetonu byl využit i při přestavbě zřícené části jatek,“ přiblížil architekt Konieczny.
Přihláška do soutěže Česká cena za architekturu
Dodal, že venkovní výstavní plocha v podobě tvrzených vodopropustných podlah je obklopena zelení. Většinu náměstí tvoří tráva, květinové louky a stromy. Je zde také rybníček. Podzemní retenční nádrže dešťové vody jsou zásobníkem pro zálivku.
Zajímavým nápadem je pak rozmístění zeleně na venkovní ploše tak, že připomíná umístění budov, které se už v areálu nedochovaly.
Nahrává se anketa ...
Celý projekt je natolik povedený, že se právem uchází o uznání v letošním ročníku prestižní soutěže Česká cena za architekturu 2023.
Jistota v polské autoritě
Objekt patří městu, které ho do svého vlastnictví získalo v roce 2016. V Robertovi Koniecznem Ostrava cítila jistotu, že se dílo podaří.
„Patří k nejuznávanějším světovým architektům. Jím navržený pavilon muzea ve Štětíně získal cenu za Světovou stavbu roku 2016,“ sdělil v roce 2019 médiím pro ostravský primátor Tomáš Macura.
V současnosti je poskytuje Galerii PLATO – konkrétně jde o 5 výstavních sálů. V budově funguje i kavárna a je tu zázemí pro vzdělávací programy.
