Jednou z dominant Senovážného náměstí je bývalé sídlo Investiční a poštovní banky (IPB). Za první republiky, vlastně už za Rakouska-Uherska byla tato budova známá jako Cukrovarnický palác. Cukrovarnictví má u nás dlouhou tradici. V roce 1861 u nás bylo minimálně 235 cukrovarů, protože právě tehdy se spojili do jednoho spolku, který byl zároveň i jejich pojišťovnou. Jak píše Radomír Kočí ve své knize Prázdné domy, spolek cukrovarníků si nechal v letech 1913–1916 postavit monumentální palác na Senovážném náměstí v Praze. Stavitelem byl Matěj Blecha, autor bohaté plastické výzdoby kubisticko-klasicistního stylu je bohužel neznámý.

Za první republiky se cukrovarům dařilo a i díky jejich prosperitě patřilo Českoslovenko do první desítky ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Příběh Cukrovarnického paláce neskončil ani s druhou světovou válkou. V roce 1945 byl objekt upraven pro potřeby ministerstva výživy a po roce 1989 se stal majetkem IPB, která jej také v letech 1991–1992 nechala předělat pro své potřeby. Od 19. července 1993 je dokonce palác památkově chráněný.

Po krachu IPB, které nepomohla ani japonská společnost Nomura, a poté, co do budovy vnikla ozbrojená policejní komanda doprovázející nuceného správce, změnil palác několikrát majitele. Po Československé obchodní bance jím byla například i ruská společnost UralNěftěGazStroj. Dnes budovu vlastní rakouská developerská společnost UBM, která ji plánuje přestavět na pětihvězdičkový hotel se 175 pokoji. Otevřít by se měl v roce 2022.

Jatka i pivovar pro raněné vojáky

Rakouský císař Karel VI. 27. května 1728 rozhodl, že v Praze vybuduje zařízení pro zaopatření válečných invalidů, a tak se začala psát historie jedné z nejstarších budov ve čtvrti Karlín, známé Invalidovny. Investorem stavby byl zámožný hrabě a polní podmaršálek Petr Strozzi, který byl za svého vojenského života několikrát vážně zraněn, a protože poznal nuznou existenci zmrzačených vojáků, rozhodl se věnovat svůj majetek na jejich zaopatření. Projekt Invalidovny byl inspirován stejným zařízením v Paříži (Hotel des Invalides postavený na popud krále Ludvíka XIV.).

Mělo jít o jakési soběstačné městečko, jehož rozsah byl naplánován opravdu velkolepě. Stavba měla poskytnout přístřeší pro 4000 vojáku a jejich rodiny. S budováním Invalidovny se začalo roku 1731 a už o čtyři roky později se do ní nastěhovalo prvních 200 vojáků.

Vše šlo podle plánu až do roku 1737, kdy se zjistilo, že finanční prostředky nadace hraběte Strozziho docházejí. V té době bylo rozhodnuto, že se realizuje pouze jedna devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze asi 100 krát 100 metrů. Podle knihy Radomíra Kočího si toto rozhodnutí vyžádalo řadu kompromisů. Například místo původně zamýšleného kostela se v jedné z místností komplexu postavila kaple sv. Kříže. Kvůli šetření ovšem vznikly hotové unikáty. Třeba modlitební oltář byl vyroben z vojenských pušek a nábojnic.

I přesto, že se realizovala jen devítina původního projektu, vzniklo unikátní zařízení, ve kterém byly kromě ubikací pro invalidy také kantýna, mlýn s pekárnou, prádelna, nemocnice, lékárna, jatka, důstojnické kasino nebo palírna, pivovar, dvoutřídní školka a dokonce i hřbitov. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zahrádky se zeleninou a často i kurníky se slepicemi. Pražská Invalidovna ukončila svou činnost po dvou stovkách let v roce 1935, kdy byla zprovozněna nová vojenská ozdravovna v Hořicích. Po válce ji ministerstvo obrany používalo jako vojenský archiv.

V roce 2002 ji ovšem poničila povodeň, jejíž stopy jsou na budově patrné dodnes. Ještě v roce 2010 byla provedena částečná rekonstrukce střechy a průčelí, o pět let později ji ale ministerstvo vyhodnotilo jako nepotřebnou. Objekt, který posloužil jako kulisa ve filmech Amadeus od Miloše Formana, Hellboy nebo v seriálu Indiana Jones, je nyní ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ). V roce 2027 by měla skončit plánovaná rekonstrukce a přístavba za miliardu korun a Invalidovna bude sloužit jako sídlo NPÚ, Pražského filharmonického sboru, nabídne i prostory pro vzdělávání, komunitní aktivity, výstavy, konference a prohlídkovou trasu pro veřejnost.