Cukrovarnický palác a Invalidovna. To jsou prázdné domy s novou budoucností
Při procházce Prahou není zas až tak neobvyklé narazit na nádhernou budovu, palác nebo průmyslový objekt, který za honosnou fasádou skrývá jen prázdno. Jsou to stavby se zajímavou historií a příběhem, který momentálně jenom čeká na pokračování…
Jednou z dominant Senovážného náměstí je bývalé sídlo Investiční a poštovní banky (IPB). Za první republiky, vlastně už za Rakouska-Uherska byla tato budova známá jako Cukrovarnický palác. Cukrovarnictví má u nás dlouhou tradici. V roce 1861 u nás bylo minimálně 235 cukrovarů, protože právě tehdy se spojili do jednoho spolku, který byl zároveň i jejich pojišťovnou. Jak píše Radomír Kočí ve své knize Prázdné domy, spolek cukrovarníků si nechal v letech 1913–1916 postavit monumentální palác na Senovážném náměstí v Praze. Stavitelem byl Matěj Blecha, autor bohaté plastické výzdoby kubisticko-klasicistního stylu je bohužel neznámý.
Za první republiky se cukrovarům dařilo a i díky jejich prosperitě patřilo Českoslovenko do první desítky ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Příběh Cukrovarnického paláce neskončil ani s druhou světovou válkou. V roce 1945 byl objekt upraven pro potřeby ministerstva výživy a po roce 1989 se stal majetkem IPB, která jej také v letech 1991–1992 nechala předělat pro své potřeby. Od 19. července 1993 je dokonce palác památkově chráněný.
Po krachu IPB, které nepomohla ani japonská společnost Nomura, a poté, co do budovy vnikla ozbrojená policejní komanda doprovázející nuceného správce, změnil palác několikrát majitele. Po Československé obchodní bance jím byla například i ruská společnost UralNěftěGazStroj. Dnes budovu vlastní rakouská developerská společnost UBM, která ji plánuje přestavět na pětihvězdičkový hotel se 175 pokoji. Otevřít by se měl v roce 2022.
Jatka i pivovar pro raněné vojáky
Rakouský císař Karel VI. 27. května 1728 rozhodl, že v Praze vybuduje zařízení pro zaopatření válečných invalidů, a tak se začala psát historie jedné z nejstarších budov ve čtvrti Karlín, známé Invalidovny. Investorem stavby byl zámožný hrabě a polní podmaršálek Petr Strozzi, který byl za svého vojenského života několikrát vážně zraněn, a protože poznal nuznou existenci zmrzačených vojáků, rozhodl se věnovat svůj majetek na jejich zaopatření. Projekt Invalidovny byl inspirován stejným zařízením v Paříži (Hotel des Invalides postavený na popud krále Ludvíka XIV.).
Mělo jít o jakési soběstačné městečko, jehož rozsah byl naplánován opravdu velkolepě. Stavba měla poskytnout přístřeší pro 4000 vojáku a jejich rodiny. S budováním Invalidovny se začalo roku 1731 a už o čtyři roky později se do ní nastěhovalo prvních 200 vojáků.
Vše šlo podle plánu až do roku 1737, kdy se zjistilo, že finanční prostředky nadace hraběte Strozziho docházejí. V té době bylo rozhodnuto, že se realizuje pouze jedna devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze asi 100 krát 100 metrů. Podle knihy Radomíra Kočího si toto rozhodnutí vyžádalo řadu kompromisů. Například místo původně zamýšleného kostela se v jedné z místností komplexu postavila kaple sv. Kříže. Kvůli šetření ovšem vznikly hotové unikáty. Třeba modlitební oltář byl vyroben z vojenských pušek a nábojnic.
I přesto, že se realizovala jen devítina původního projektu, vzniklo unikátní zařízení, ve kterém byly kromě ubikací pro invalidy také kantýna, mlýn s pekárnou, prádelna, nemocnice, lékárna, jatka, důstojnické kasino nebo palírna, pivovar, dvoutřídní školka a dokonce i hřbitov. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zahrádky se zeleninou a často i kurníky se slepicemi. Pražská Invalidovna ukončila svou činnost po dvou stovkách let v roce 1935, kdy byla zprovozněna nová vojenská ozdravovna v Hořicích. Po válce ji ministerstvo obrany používalo jako vojenský archiv.
V roce 2002 ji ovšem poničila povodeň, jejíž stopy jsou na budově patrné dodnes. Ještě v roce 2010 byla provedena částečná rekonstrukce střechy a průčelí, o pět let později ji ale ministerstvo vyhodnotilo jako nepotřebnou. Objekt, který posloužil jako kulisa ve filmech Amadeus od Miloše Formana, Hellboy nebo v seriálu Indiana Jones, je nyní ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ). V roce 2027 by měla skončit plánovaná rekonstrukce a přístavba za miliardu korun a Invalidovna bude sloužit jako sídlo NPÚ, Pražského filharmonického sboru, nabídne i prostory pro vzdělávání, komunitní aktivity, výstavy, konference a prohlídkovou trasu pro veřejnost.