„Kdo šetří, má za tři“ bylo celoživotní motto pana Maliny. S manželkou žili vždy skromně a všechny ušetřené peníze si poctivě ukládali. Zastávali názor, že musejí mít finanční jistotu, „co kdyby se něco stalo!“ říkávala paní Malinová, když úsporný způsob života rodiny obhajovala před sousedkami. Život v malém rodinném domku nebyl nákladný a malé hospodářství Malinovým zajišťovalo velkou soběstačnost. Jelikož si nikdy nedopřáli žádnou dovolenou a ani jiné radosti života, tak jejich úspory dosáhly statisícových částek.

Všichni místní o spořivosti a asketickém způsobu života Malinových věděli, čímž se stávali terčem posměšků, spekulací a fám. Hlavně chlapi v místním hostinci „U Hlodavců“ si z Maliny utahovali „sedíš na penězích jako žába na prameni, Harpagone,“ smáli se. Jednoho večera si k Malinovi v hostinci přisedl pan Jahoda a oslovil jej „hele, Franto, jak své miliony zhodnocuješ? Měl bych pro tebe výhodnou nabídku, jak peníze zhodnotit! Třicetiprocentní úrok za měsíc,“ sliboval výhodnou investici Jahoda. Malina však Jahodu odbyl, že mu do toho nic není a že nemá zájem. „Tobě se tak budu svěřovat, chytráku,“ pomyslel si v duchu Malina a odešel domů.

Celý večer mu však Jahodova nabídka ležela v hlavě, neboť se mu popravdě našetřené peníze nezhodnocovaly. Po krachu některých bank již žádným bankovním ústavům s manželkou nevěřili, a proto měli všechny úspory uschovány doma na tajném místě. Život důchodců již Malinovým nepřinášel žádné finanční úspory, naopak stále častěji museli své potřeby vykrývat z úspor, což Malinu znepokojovalo.

Druhý den se večer vydal k „Hlodavcům“ s tím, že si Jahodovu nabídku vyslechne. „Franto, ty máš prachy a já mám výhodný kšeft – vyděláš na tom!“ sliboval Jahoda. Následně Malinovi vylíčil, že má možnost výhodně nakoupit celý kamion levných ponožek z Číny, kdy na nákup takového množství potřebuje částku dvou milionů korun, a aby mohl kamion ponožek koupit, musí kupní cenu zaplatit dodavateli předem, a že na nákup mu chybí ještě částka šest set tisíc korun s tím, že on sám má jen částku jeden a půl milionu. Jahoda dále Malinovi sdělil, že jakmile kupní cenu dodavateli zaplatí, kamion mu do týdne přijede z přístavu v Hamburku a do tří týdnů zboží rozprodá s minimálním ziskem padesáti procent. „Když mi těch šest set tisíc korun na měsíc půjčíš, tak ti zaplatím úrok třicet procent; v bance dostaneš maximálně tři procenta za rok!“ přednesl Jahoda svou nabídku Malinovi.

Malina Jahodovi slíbil, že si vše ještě promyslí a poradí se s manželkou. O Jahodovi se ve městě vědělo, že obchoduje s látkami a oděvy, a proto se s vidinou zhodnocení rodinných úspor o sto osmdesát tisíc korun za měsíc Malinovi rozhodli uvedený finanční obnos Jahodovi půjčit. Při předání peněz s Jahodou sepsali smlouvu o půjčce, kde si sjednali, že Jahodovi půjčují částku šest set tisíc korun na nákup ponožek z Číny s tím, že za měsíc jim Jahoda vrátí půjčenou částku i s třicetiprocentním úrokem.

Když měsíc uběhl, dostavil se Malina k Jahodovi domů. Vyzval jej k vrácení půjčky a k zaplacení slíbeného úroku. Jahoda však Malinovi sdělil, že se v Hamburku kvůli celníkům vykládka zdržela, a kamion s ponožkami ještě do Česka nedorazil. Ať má strpení, že všechno bude v pořádku. Takto šel Malina za Jahodou ještě několikrát. Vždy od Jahody slyšel, že s dodávkou a prodejem ponožek jsou problémy. Asi po dvou měsících se pan Malina potkal s panem Borůvkou a sdělil mu své problémy s Jahodou. Od Borůvky se dověděl, že tomu Jahoda dlouhodobě dlužil částku pěti set tisíc korun. Před třemi měsíci ji Borůvkovi vrátil, kdy mu sdělil, že si na vrácení finanční částky musel půjčit. Datum poskytnutí půjčky Malinovými Jahodovi se shodoval se dnem, kdy Jahoda vrátil půjčku Borůvkovi. Borůvka ještě Malinovi sdělil, že Jahoda dluží více lidem, a že pochybuje, že by chtěl koupit nějaký kamion s ponožkami.

Malina ihned spěchal za Jahodou a chtěl po něm vysvětlení. Jahoda Malinovi skutečně potvrdil, že žádný kamion s ponožkami nekoupil. „Musel jsem vrátit dluh Borůvkovi, který mi nechtěl počkat se splatností, ale půjčku ti i s úroky vrátím, musíš ale počkat,“ vysvětloval Jahoda. Malina Jahodovi sdělil, že na něj půjde na policii podat trestní oznámení. Ten se mu však vysmál. „Vždyť nevrácení půjčky není trestný čin, a proto to policie řešit nebude.“

Malina v obavě o své naspořené peníze ihned navštívil advokáta Perkase. „Jahoda mi říkal, že se tím policajti nebudou zabývat. Co mám dělat, doktore,“ žádal Malina Perkase o radu.

Co advokát Perkas panu Malinovi poradil?


A) Jahoda se svým jednáním vůči manželům Malinovým žádného trestného činu nedopustil.
B) Jahoda se svým jednáním vůči manželům Malinovým dopustil trestného činu podvodu.
C) Jahoda se svým jednáním vůči manželům Malinovým dopustil přestupku proti majetku.

Řešení a poučení advokáta Perkase Výhodná půjčka – správně je odpověď B).

Advokát Perkas panu Malinovi sdělil, že vztah ze smlouvy o půjčce mezi dlužníkem a věřitelem se řídí ust. § 657 a násl. občanského zákoníku. V daném případě je však podstatné, že Jahoda v okamžiku, kdy od manželů Malinových půjčku žádal a přijímal, věděl, že ji nepoužije k účelu, který jim sdělil, a půjčku nebude schopen vrátit, protože má jiné nesplacené dluhy. Tuto skutečnost pak sám Jahoda potvrdil. Advokát Perkas panu Malinovi poradil, že na pana Jahodu může podat trestní oznámení na policii, neboť pan Jahoda se vůči manželům Malinovým dopustil trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1), 3) písm. b) trestního zákona. Pan Jahoda již v okamžiku, kdy pana Malinu ohledně půjčky oslovil, věděl, že půjčenou finanční částku nepoužije na slibovaný účel půjčky, tedy na nákup kamionu ponožek z Číny, ale na úhradu dluhu panu Borůvkovi, čímž manžele Malinovy uvedl v omyl, neboť věděl, že kdyby jim sdělil, že půjčku potřebuje na úhradu dluhu, pak by mu ji neposkytli. Z podvodu pana Jahodu usvědčuje písemná smlouva o půjčce, kde je uveden účel půjčky, i to, že Malinovým sliboval nereálný úrok třicet procent měsíčně, neboť věděl, že vidina vysokého úroku přiměje jinak spořivé manžele mu půjčku poskytnout.
Z úmyslu podvodu jej dále usvědčuje i pan Borůvka, který potvrdil, že mu Jahoda vrátil dluh ve stejný den, kdy si stejné peníze půjčil od Malinových. Perkas Malinovým sdělil, že pokud se připojí k trestnímu stíhání s náhradou škody ve výši půjčené částky šest set tisíc korun, pak trestní soud
v případě uznání viny pana Jahody rozhodne o jeho povinnosti manželům Malinovým tuto škodu uhradit včetně úroků.
Do budoucna advokát Perkas panu Malinovi poradil, aby jakoukoliv finanční transakci předem konzultoval s advokátem, který jej upozorní na možná rizika a doporučí mu, jak nejlépe půjčku či investici ochránit, aby se mu peníze vrátily.

Seriál připravil advokát Petr Kausta
www.kausta.cz