Petr V. byl za přechovávání pervitinu odsouzen ke dvěma a půl roku žaláře. Během předloňského hlavního líčení se však nad ním vznášela hrozba až patnáctiletého žaláře. Podle obžaloby měl totiž v červenci 2004 jednomu z klientů prodat v Ostravě pervitin, kterým se dotyčný předávkoval a později i přes veškerou snahu lékařů zemřel. Přítelkyně mrtvého narkomana a také jeden z kamarádů před soudem prohlásili, že prodejcem pervitinu je skutečně Petr V. Ten ale jakoukoliv vinu odmítl. Uvedl, že se v danou chvíli nacházel na zcela jiném místě. Jeho obhajobu potvrdilo několik lidí, kteří vypověděli, že s Petrem V. byli v době údajného prodeje drogy v Praze a v Ústí nad Labem.

Soud se nakonec přiklonil k verzi obžalovaného. Petru V. však uložil dva a půl roku za to, že policisté při zadržení našli v jeho automobilu několik dávek pervitinu. Petr V.  tvrdil, že droga patřila jeho známému, kterému vozidlo půjčil. Soud mu ale neuvěřil. Petr V. se proti verdiktu odvolal k Vrchnímu soudu v Olomouci, který ale rozsudek ostravského senátu potvrdil.

Petr V. se nyní rozhodl požádat o obnovu procesu. Jeho snahou bylo docílit úplného zproštění obžaloby. Navrhl předvolat svědky, kteří by jeho verzi o tom, že pervitin patřil kamarádovi, potvrdili. Jednoho z nich však znal jen křestním jménem, o druhém věděl, že je cizinec. Vzhledem k tomu, že Petr V. nepředložil žádné jiné důkazy, které by odůvodňovaly znovuzahájení procesu, soud v neveřejném jednání žádost o obnovu zamítl. Petr V. rozhodnutí přijal.