Takový je ve stručnosti příběh sedmatřicetiletého Milana Vajbara z Bohumína, kterého včera Krajský soud v Ostravě poslal na třináct let za mříže.

Drama se odehrálo v červenci loňského roku poblíž benzinové stanice Gold v Bohumíně. Vše začalo ve chvíli, kdy se Vajbarův známý dostal do konfliktu se skupinkou drogových obchodníků. Ti jej údajně chtěli ztrestat za to, že jim prodal nekvalitní pervitin. Když Vajbar zahlédl krvácejícího kamaráda, vytáhl svou nelegálně drženou zbraň ráže 6,35 mm a pro výstrahu několikrát vystřelil do vzduchu. Útočníci však pokračovali v bití. Proto znovu zmáčkl spoušť. Tentokrát již mířil pod dodávku, ve které přijeli.

Teprve tehdy násilníci pochopili, že jde do tuhého, a skryli se za vozidlo. V tom okamžiku Vajbarovi došly náboje. Když odběhl ke svému automobilu, aby si vyměnil zásobník, naskočili do vozu a odjeli směrem na Ostravu. Stíhací jízda Vajbar je společně s přítelem začal pronásledovat. Dostihl je na křižovatce v Ostravě-Hrušově, kde museli zastavit na červenou. Obžalovaný poté z pětimetrové vzdálenosti pětkrát vypálil do zadních dveří auta. Jedna z kulek zasáhla do nohy muže v nákladovém prostoru.

Řidič dodávky zamířil na policejní služebnu v centru města, kde požádal o ochranu a pomoc pro kolegu. Ten musel být převezen do Městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách, kde se podrobil operaci. Jeho poranění naštěstí nebylo vážné a vyžádalo si jen několikadenní hospitalizaci.

Kriminalisté po Vajbarovi a jeho známém vyhlásili celostátní pátrání. Po necelých dvou týdnech je postupně zatkla speciální zásahová jednotka. Ochráncům zákona výraznou měrou pomohli občané, kteří reagovali na výzvy uveřejněné v médiích. Ani jeden ze zadržených se nezmohl na žádný odpor. Vajbar měl v době zatčení u sebe jedenáct pervitinových psaníček s téměř šesti gramy této drogy.

Nechtěl prý ublížit

Během hlavního líčení Vajbar odmítl, že by na někoho cíleně střílel. „Nechtěl jsem nikoho zranit ani zabít,“ prohlásil Vajbar. Podle jeho verze se stal náhodným svědkem konfliktu, při kterém neznámí muži surově napadli jeho známého, který měl s nimi u benzinky schůzku. „Kopali do něj, jeden na něm klečel a bil ho pěstmi. Pro výstrahu jsem vystřelil do vzduchu. Když nereagovali, zamířil jsem na dodávku a znovu vystřelil,“ vypověděl Vajbar.

Co se týče střelby na křižovatce v Ostravě- Hrušově, hájil se tím, že osádku chtěl pouze vylekat. „Vystřelil jsem pod auto a pak někam nad poznávací značku. Chtěl jsem je pouze vystrašit. Nic víc,“ tvrdil Vajbar.

Obhájce i obžalovaný se v závěrečných řečech snažili soud přesvědčit o tom, že se jednalo o nutnou obranu. Jak při zdůvodňování rozsudku uvedla předsedkyně senátu Jaroslava Miketová, v první fázi konfliktu, kdy se Vajbar výstražnou střelbou zastal kamaráda, šlo skutečně o nutnou obranu. Následná autohonička a palba přímo na dodávku však s obranou neměla nic společného. „To už se v žádném případě o nutnou obranu nejednalo. Útok již dávno netrval,“ zdůraznila Miketová, podle které jen shodou šťastných okolností nebyl nikdo vážněji zraněn nebo zabit.

Jeden z mužů v nákladovém prostoru smrti unikl jen o vlásek - kulka mu proletěla několik milimetrů od hlavy. Vajbar byl nakonec uznán vinným z pokusu o několikanásobnou vraždu, nedovolaného ozbrojování, obecného ohrožení a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Třináct let stráví ve věznici se zvýšenou ostrahou. Vajbar i státní zástupkyně si ponechali lhůtu k vyjádření. Rozsudek zatím nenabyl právní pomoci. Pokud se proti němu některá ze stran odvolá, připadne konečné slovo Vrchnímu soudu v Olomouci.