Las Coloradas je jméno malé mexické rybářské vesnice s tisícovkou obyvatel, která leží v severní části poloostrova Yucatán. Region je součástí biosférické rezervace Río Lagartos, chráněné mokřadní oblasti, která je domovem plameňáků, krokodýlů, mořských želv, jaguárů a nejrůznějších mořských ptáků.

U jezera Natron v Tanzanii hnízdí víc než 2,5 milionu plameňáků malých.
V jezeře Natron tráví líbánky miliony plameňáků. Umí se změnit ve smrtelnou past

Hlavní zdejší atrakcí jsou však podivná jezera zbarvená nejrůznějšími odstíny růžové. Jejich obrázky na Instagramu však působí daleko romantičtěji než ve skutečnosti. Důvod jejich vzniku je totiž velmi prozaický: těží se z nich sůl.

Sůl pro mayskou říši

Sůl se zde těžila už od pradávna. „Jsou tomu již tisíce let, kdy staří Mayové využívali tuto oblast k výrobě vysoce cenné soli. Slaná oceánská voda z blízkých mangrovů se vylévala na tvrdé ploché solné pláně a vytvářela mělké laguny. Slunce pak tuto vodu pomalu odpařovalo a zanechávalo za sebou čerstvou mořskou sůl,“ vysvětluje reportér Matthew Karsten na webu Expert Vagabond.

To, co mayští dělníci vytěžili, naložili do kánoí a přepravili do dalších částí říše. Sůl byla pro Maye nesmírně důležitá nejen kvůli ochucování potravin, ale zejména pro jejich uchovávání.

„Zatímco tento proces výroby ‚sluneční soli‘ je přirozený, velká růžová jezera v Las Coloradas vybudovala společnost produkující sůl v daleko větším měřítku,“ upozorňuje Karsten. Ročně se odtud podle něj odváží kolem 500 000 tun soli.

Solární výroba funguje tak, že se do uměle vybudovaných jezírek přivádí mořská voda, která se pak na slunci pomalu vypařuje. Neskutečnou růžovou barvu těchto jezer mají na svědomí červeně zbarvené řasy, plankton a garnáti, kterým se ve slaném prostředí daří.

„Jak se voda vypařuje, tyto organismy více vynikají a v jasném mexickém slunečním světle se třpytí růžově,“ uvádí Karsten.

Červený plankton pro růžové peří

Postupným odpařováním voda pomalu mizí, až na dně zůstane jen zbytek plný červeného planktonu a tlustá vrstva bílé soli. Paradoxem je, že to, za čím sem směřují turisté z celého světa, je vlastně odpadní produkt průmyslové výroby.

Tato oblast nabízí ještě další růžovou atrakci: plameňáky. Ti, kteří si jako potravu oblíbili zdejší plankton, mají růžově zbarvené peří.

„V Las Coloradas našli perfektní stanoviště se spoustou potravy pro své kolonie. Plameňáky zahlédnete snadno, aniž byste je museli příliš dlouho hledat. Jen si uvědomte, že jsou plaší, takže je můžete vidět jen z dálky!“ píše autorka Marion Vicenta Payrová na thetravelblog.at.

Zdroj: Youtube

Podívaná je to krásná. V době námluv od června do srpna se tu sdružuje až na 20 tisíc těchto růžových ptáků. Podle Payrové se však plameňáci růžovým planktonem nekrmí přímo v růžových nádržích, kde je voda už příliš slaná, ale kousek odtud v jezerech, která jsou modrá.

Růžová laguna bývá kvůli vysoké koncentraci soli nazývána „mexickým Mrtvým mořem“. Zdejší šedé jílovité bahno má pro svůj obsah léčivých minerálů příznivé účinky na kožní problémy.

Potřebujete i kus štěstí

Pokud do Las Coloredas někdo přicestuje s představou všeobjímající růžové, mohl by se dočkat zklamání.  Jestliže navštívíte tato jezera krátce poté, co byla naplněna mořskou vodou, nebudou vypadat vůbec růžově. Převládne spíše oranžovo-hnědá barva.

Solné pláni Salar de Uyuni se také přezdívá "boží zrcadlo".
Pod obřím solným zrcadlem Salar de Uyuni se skrývá poklad. Pláň využívá i NASA

Nejlepší čas na návštěvu je podle Karstena těsně před vytěžením soli, kdy je hladina vody nízká: „Jezera jsme navštívili několikrát a nejlepší podívanou jsme zažili začátkem října. Barva byla mnohem živější než při ostatních návštěvách.“

Zážitek výrazně ovlivňuje také vítr a oblačnost. Pokud fouká, nebude hladina jezer hladká a skleněná. Pokud je zataženo, růžová barva nebude tak jasná. A pokud nedávno pršelo, nebudou jezera tak čistá. „Takže je v tom i kus štěstí,“ prozrazuje Matthew Karsten.

Tipy pro návštěvníky má i Marion Vicenta Payrová:
Doporučujeme návštěvu za slunečného dne v poledne. Kolem poledne je nejlepší čas vidět růžovou barvu. Čím níže bude slunce, tím méně bude růžová barva viditelná.
Pokud se chcete vyhnout odrazům, kupte si polarizační filtr pro ještě lepší efekt. Také vaše sluneční brýle by měly být polarizované.
Neodcházejte před západem slunce - uvidíte plameňáky ve zlatém světle.
Když budete stát na břehu a žasnout nad vodou, nepokoušejte se dotknout solných krystalů. Jste na místě, kde se vyrábí sůl, takže je nutné zabránit jakékoli kontaminaci vody.

Past na turisty

Ještě před deseti lety se zde lidé mohli pohybovat téměř bez omezení. Pak však nastoupila éra Instagramu a davy turistů už bylo potřeba korigovat. Vzniklo zde oficiální návštěvnické centrum, musíte si najmout průvodce a respektovat mnoho pravidel a předpisů na ochranu solných jezer a těžebního procesu.

K cestičkám kolem růžových solných jezer už se nemůžete vydat sami pěšky. Dostanete se tam jen v doprovodu oficiálního průvodce a po rezervaci prohlídky.

Jezero Hillier v Austrálii
Jako obří žvýkačka od Krtečka. Jezero Hillier je úchvatný přírodní div

Prohlídka s průvodcem stojí 400 mexických pesos (v přepočtu asi 500 Kč) na osobu a v podstatě zahrnuje 30 minut chůze podél růžového solného jezera, kde průvodce vysvětluje proces těžby soli a pořídí několik fotografií.

Zakázány jsou také drony, protože jeden před několika lety havaroval a skončil v jezeře.

Úžasná růžová jezera Las Coloradas se nacházejí trochu mimo vyšlapané cesty. Cesta sem vyžaduje tři hodiny jízdy z Cancúnu nebo Playa del Carmen, případně dvě hodiny z Valladolidu.

„Všechny fotografie s lidmi, kteří se koupou či sedí na okraji jezera, nebo ty, které ukazují, že jdeme přímo vedle růžového jezera nebo se dotýkáme krystalů soli, byly pořízeny před rokem 2021. Dnes je to přísně zakázáno a už to není možné,“ podotýká Payrová.

Přibližovat se k jezerům je dnes zakázáno.K cestičkám kolem růžových solných jezer už se nemůžete vydat sami pěšky. Dostanete se tam jen v doprovodu oficiálního průvodce a po rezervaci prohlídkyZdroj: Shutterstock

„To, co bylo kdysi jedinečným a neokoukaným zážitkem, se změnilo tak trochu v turistickou past, částečně díky vlivu Instagramu a sociálních médií,“ přitakává Karsten. Podle něj se to okolo růžových jezer hemží lidmi z ostrahy, vznikly zde bariéry, které brání lidem dostat se příliš blízko k vodě, a dojem prý nezlepšují ani kýčovité fotokulisy.

Ale přesto všechno jde o unikátní místo. „Množství zájezdových autobusů může zážitek trochu zkazit. Ale barvy jsou stále naprosto úžasné,“ konstatuje Marion Vicenta Payrová.