Nejčastějším zhotovitelem dutin v našich lesích, parcích a zahradách bývá strakapoud velký. Ten si vytesává každý rok novou dutinu, a tak vytváří příležitost pro zahnízdění dalších druhů ptáků v následujících letech, například pro špačka obecného anebo naši nejdrobnější sovu - kulíška nejmenšího. Ti se v dutinách po strakapoudovi mohou cítit bezpečně.

„Jinak je tomu u drobných dutinových pěvců, jako např. u sýkor, lejsků bělokrkých, rehků zahradních, vrabců polních a brhlíků lesních. Jejich mláďata by se snadno mohla stát potravou toho, kdo dutinu zhotovil, a to strakapouda velkého," vysvětluje Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření v Zoo Ostrava a dodává, že brhlík lesní si s tím ale ví rady a dovede dutinu s větším otvorem zabezpečit tak, aby se do ní větší predátor nedostal.

Supi bělohlaví ve svém hnízdě.
VIDEO: Vzácná snůška v Zoo Ostrava. Pár dravců odchovává své první mládě

Ze směsi jílu a slin vytvoří směs podobnou betonu, pomocí které zmenší vletový otvor z průměru 4,5 cm, jenž vytesal strakapoud, na pouhé 3 cm. Tímto způsobem dokáže zmenšit i otvor v soví budce o rozměrech 12 x 12 cm. Takto zabezpečenou dutinu nebo budku pak mohou využít v dalších letech i ostatní menší druhy ptáků.

„Při domácí výrobě ptačí budky je dobré vletový otvor zabezpečit oplechováním, jinak se může stát, že strakapoud otvor rozšíří a mláďata pěvců vybere,“ doporučuje závěrem Otakar Závalský.

Na videu, pořízeném Enricem Gombalou, můžete vidět vybrané druhy dutinových ptáků v přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava.

Zdroj: Youtube