„Němam pravncke vzdělani, sem obyčejny pravnicki analfabet, ale to, co se včil kolem nařizeni vlady a ministerstva zdravotnictva kvuliva koronaviru robi mě doslova přivadi v užas. Pravnik Dostal, kery podal na stat žalobu pro omezovani lidskych a podnikatelskych prav, sice možna ma kus pravdy, ale čemu to robi?“ zeptal se mě ve vytahu přesně dva metry ode mě vzdaleny sused Peter.

 „No, asi temu, že se vlada v tym kapku kivla. Jak jat temu rozumim, měla ty omezeňa, jako že něsmime v době pandemie vychazať z domu a když tak enem do roboty a na zakupki, a že maju byť zavřene male obchody kromě potravin, kaj su ludě na sebe natlačeni a možu se tak předavať nakazu doslova z huby do huby, vydať ona a ni minister zdravotnictva,“ pravil sem mu na to.

„Tuš čemu to něvydala ona, ale minister,“ ptal se Peter dali. „No, to maš těžke, Ja sice tež něsem pravnicki genius, ale co sem stačil v televizi a v radiu zaslechnuť, kdyby to vydala vláda, mohli by podnikatele stat žalovať za ušly zisk. Ale když to nařidil minister ze zdravotnich duvodu, něma nikdo na odškodněni nárok. No a aby stat po tych všeckich narokach na odškodněni něpřišel na buben, rozhodli se to zaonačiť tak, jak to zrobili,“ vysvětlil sem.

„Ale tak to možeme už od pondělka zase chodiť se kaj a jak chceme a aji padesat v kupě?,“ ptal se Peter dali. „No, to zrušeni rozhodnuti začně platiť až od ponděli. A do te doby to vlada može změniť, aby to bylo přesně podle zákona,“ trpělivo sem vysvětloval a počital, kolik pater ešče spolu pojedem. A už tu byla devitka a Peter se dral do dveři lifta.

Ale v nich se ešče otočil a věštecki pravil: „Tak to se včil všeci obchodnici a podnikatele začnu ze statem sudiť o ušly zisk! A to pak ani ten třistamiliardovy schodek ve statnim rozpočtě něbudě stačiť, ni? A kaj na to vezmem?! Stat pujdě na buben a odserem to my, emeriti, bo nam něbudě z čeho vyplacať duchod. Až idu pan sudce kery to rozhodnul a aji tyn advokat, co žaloval, do řiti. Hlavně že se oba před luďami a hlavně opozicu zviditelnili. Tak se myslim, že se na nas měla vlada vysrať a něchať nas pochcipať. Tak jak to zrobili v Italii, Francii, Anglii a indě! Bo jak se pravi za dobrotu na žebrotu či zrob susedovi dobře, osere ti plot! Tuš se, Ofilu, měj a v ponděli se zejdem bez rouški v oblibene hospudce, až se ešče popijem piva, než nam ty duchody zetnu…“

Vytah se pitichučky rozjel navrch a ja měl duvod přemyšlať nad tym hlasem lidu. Peter nikdy něbyl a neni v žadne partaji, tvrdo robil u cestařuv, ale duchod něma nijak velki, a tak byl za ty něcele dvě tisicovki, co mu za posledni dva roky vlada přidala, moc rad. Ma už skoro osumdesat roku a tak se jeho obavam nědivim … Ale dufam, že tak zle, jak on to vidi, něbudě.

Nicmeně se divim zase temu senatorovi Hornikovi ze STAN, kery už před tydněm durazně žadal vladu, aby nas přestala s tym koronavirem strašiť a odvolala všecka nařizeni. Temu něstači ani tyn štvrtečni sudni vyrok, bo hned přikvačil s tym, že posbiral dosť podpisu dalšich senatoru pod ustavni stižnosť na vladu za uzavřeni hranic. Asi temu, že chce mermomoci do teho Běloruska či Ameriki, aby tam moch bez obav a omezeni na tyn covid-19 zajsť. Tuš ho pusťtě až se tym němusi Ustavni soud za penize poplatnikuv zabyvať, a stat ušetři aji za jeho plat…

Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil

…a kdo chce, či kemu se chce, až piše na ofil.ostrava@denik.cz