Seděli zme Na Upadnici a nadavali na teho zsraneho kovida, kery nas furt napada a nědovoli normalni život. „Ja vam řeknu, že už teho mam po krk! Chvilu cosik možeme, za chvilu nam top hygiena zakaže a to je furt dokola. Včil navic nědohrali ani fotbalovu ligu, bo po Karvine skočil virus na opavského hrača a všeci museli do karanteny. No a liga byla v hazlu. Tuš rozhodli, že nězestupi nikdo a postupiju dva první z druhé ligy…

No odsrala to Dukla Praha, kera skoňčila třeti, ale o ligu bojovať němože, bo se kvalifikace o postup něhraje. A včil se, samozřejmě, kdosik ozval, že v Opavě su podvopdnici a pro záchranu nakazili borca schvalně… Je to cypovina jak hrom, ale v Čechach se temu věři. Už aji chystaju rokovoni s tym, že esli se potvrdi opavsky přestupek, budě se trestať. JedNať se budě, aji když krajska hygiena potvrdila, že k žednemu něspravnemu konani v opavskim mančaftě nědošlo,“ stěžoval se Poldek.

„Se ti divim, že se diviš. Praha je Praha a my ostatni zme venkov a musime skakať, tajak tam piskaju,“ pravil mu na to Antek, „To by mě ale tak něbolelo, bo nakonec se usnesu, že se nic něstalo a pojedě se dasli močálem černym podel bilych skal, jak kdysi pravival moudry Jan Werich. Věči obavy mam z hokeja. Kluby už vyrobilyly permanentky, ale prodavať ich němožu, bo se něvi, esli se budě hrať bez divakuv či kolik ich hygienici na stadion nakonec pusťa. Přitym, podle průměrných navštěv na stadionach, by klubum pomohlo, kdyby povolili tych pět šest titic. Co je v tych velkich arénách enem také pluvnuti do mořa. No ale uvidime. Bo esli se nězačně nebo to budě to bez divakuv, tuš něvim, jak to kluby přežiju, bo se isto na ně sponzoři vyseru. Aji oni maju kvuliva kovida ztraty a když navíc něbudu ich reklamy na dresach či na ledě viděť ludě, tuš na co je to?“ přidal sem se do dišputa.

Do dišputa se ale vrypnul Lojkzek. Pry aby nam kapku spravil naladu. Tuš nam začal, jak sam hned na uvod řeknul, přihodu staru jak metuzalem. „Ale pro vas je něznama, bo stě u teho něbyli. To sem coby mlady štajger faral na Bezruču. To vitě, čerstvy absolvent prumyslovki, šumny synek, horka krev, sily na rozdavani. Tuž sem se přidal do kajake blbosti. Aji do podnikového fotbaloveho mančafta. Trenovali a hrali zme na hřišťu hned vedle hlavni brany šachty na hladnovskim kopcu. Včil tam je jakisik market a sklady. Ale paru razy zme tež vyrazili mimo Ostravu. Raz nas pozval jakisik kolektiv z fabryki na kravatle na Bruntalsku. Byli u nas na exkurzi, sfarali aji a za to nas pozvali ku nim. No a sučasťu tej navštěvy měl byť aji přatelski fotbalek. Hrali zme v dědině zvane Oskava. Včil tam měli problémy z velku vodu, esli se spominatě. Jak zapas dopadnul, už se něpamatuju, zato mam v žive paměti ostudu, keru zme zrobili na ,pozapasove recepci’ v mistni hospodě, kaj na našu počest zorganizovali taňcovačku a leli do nas gořalku a pivo vrchem spodkem. Pry to idě z FKSP, až se tedy něupejpame.

No co mam řikať, paru jedincuv se zlelo až haňba. Nejvic isty Svatik, dej mu panbuh lehke papuče, bo už tež neni mezi nami. Inač to byl normalni slušny synek, ale jak se popil, tuž byl sprosty jak dlaždič a obvykle nědoklazal ovladať močovy ani řitni svěrač. No a tyn Svatik se při tej tancovačce a z trojku v žile usmyslel, že musi stereofonně posluchať hlavně buben. Tuš se dal stolek doprostředka sala mezi tancujucich, sednul se a… usnul. No a v tej chvili mu ty oba svěrače povolily… Mizli zme ze sala jeden za druhym a ja, jak sem to bral tryskem, sem před hospodu vrazil do železneho stojana na kola. Zrobil sem s nim take salto mortale, že by se v cirkuse Kludski za ňho styděť němuseli. A abysem se to vychutnal až do dna, šastnul sem sebu o zem a ta třicetikilova železna obluda na mě. ,Co, Lojzek, robiš?’ ptal se kamoš, kery smětal za mnu. ,Nic! Enem sem se lehnul a přikryl se!’ zařval sem.

,Ale to maš blbu deku, sama ďura!’ smjal se mi ten dobrak a ja byl rad, že sem se dobelhal do autobusa, kery bez Svatika ujižďal od te ostudy.“ Chlopi Na Upadnici řvali smichem, až aji zapomněli na tyn hnusny virus, a jak přestali pravil Erďa: „To se sekretařka dřistla v kancelařu. A jak na potvoru se bližil ředitel. Vytahla rychle lesni vuňu ve spreju a střikla. V tym vešel tyn ředitel a pravi: ,Tady to voní jako když se někdo posere v lese!’ Fajne, ni?!“ Ruži sem samozřejmě všecko hned za čerstva zdělil, aby věděla, jak se fajně Na Upadnici bavim, ale jako obvykle to něocenila a ze slovami: „Něponocuj, brzo zhasni a val spať!“, zalezla do izby.

Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil
…a kdo chce, či kemu se chce, až piše na ofil.ostrava@denik.cz