V utery přišel Lojzek Na Upadnicu kapku pozdějši a už od dveři ho vital Poldek: „Tuš poď! Čekali zme tě už včera, ale jak si pravěl, přiděš až dneska, bo si na pondělí měl pozvane opravaře na okna.”

Lojzek na ňho chvilu něchapavo zizal a až po chvili mu to došlo: „Pravdu diš, Arabelko, včra bylo Lojzy! Sice to něslavim, ale když se na mě tak zachtivně divatě, tuž vam cosik poručiť musim! Měl sem kamoša co něoslavoval nikdy nic. Něbyl lakomy, ale svatek a narozeniny zasadně něslavil. Raz mu přišel popřať k narozeninam sam velki šef, a on mu pravil: ,Nezlobte se, šéfe, ale moje narozeniny jsou moje soukromá věc a nemíním do toho zatahovat nikoho cizího!´ 

 Šef chvilu ziral a potym beze slova odešel. Aji s darkem. Kamoš měl odvtedy od oslav už navždycki pokuj. Kdybysem to byl zrobil kdysi aji ja, měl bysem včil od vas pokuj. Navic aji temu, když sem včera tak těžko finančně vykrvacal, bo tyn chlop, co nam vyladil po patnasti rokach plastove okna se za hzodinu a pul roboty vzal přes dva a pul tisica korun,“ dodal k te vynucene oslavě a poručil nam po velke zelene. A jak zme tak za Lojzkove spokojeně popijali, tuš se rozprudila debata. A ta v hospodě po debatach o penězach a polityce dycki skoňči u sexa.

„Fajna je ta babska moda, kdy děvušky choďa z holymi pupikami a gatě im malem padaju až pod kolena! A ty upnute leginy, co vytlačaju kajaki zahybek těla od pasu až nadul…! Ešče by se mohla vratiť aji ta moda bez podprsenek!“ vzdychnul nahlas znamy erotoman Poldek. „Ja, ja! Když už člověk němože, tuš až se aspoň pokocha pohledem, ni?” pravil na to Lojzek ze smichem.

„Svět se ale v kravsku řiť obraca. Čital sem oto v bulvaře, že nejlepšim dněm pro sex je štvrtek! Ale dyť se přeci pravi, že: středa - je ho tam třeba! Ni?!“ ozval se Jaryn. „Znal sem babu, co chtěla sex každy den! A pokažde s inym. Něbyla to šlapka, ale prostě to musela mět furt a navic, jak pravila, chtěla okoštovať všecki chlopy. Musim dodať, že aji když byla docela mlada, vystřidala asi šest zamněstnani, bo jak v každym okoštovala všecki chlopy, šla indi. No a vtedy byla zrovna u nas. Jako panski koči. A z naši party se ji to podařilo až na mně a šefa! Ten to něs nělibě, ale co moch robiť, jeho koštovať prostě něchtěla. A čemu se mnu ni? Ni že bysem nechtěl, ale prvnikrat mě pozvala do bytu. V přizemi, bez rolet a zaclon. A tak baby, co chodily okolo do konzuma, do tych oken nahližaly. Tuš sem ji pravil, že sem už suložil všudě, ale ve vykladě ešče ni, a šel dom. Podruhe mě vyvezla

autem za Ostravu, zaparkovala potmě v parčiku před kostelem a když už zme malem byli v tym, šli zrovna ludě ze mše, buchali nam na střechu a krutili hlavami. Ujeli zme temu do nědalekeho pola. Ale z teho nas za chvilu vyhnal chlop, že ničime obili! Třeti raz zme cosik slavili u kamoša na chatě. Bo bylo všudě plno ludi, poslal nas do sklepa, že tam je lehatko a deka. Potmě zme ale něnašli vypinač a ani to lehatko! Tak sem ju chtěl posadiť na ponk, ale naraz sem citil na rukach cosik mazlaveho. Jak sem ruki spod ni vytahnul, sedla se holu řiťu přimo do teho! Zbaběle sem utik navrch, kaj sem zistil, že to je vazelina… Od te doby zme se už o nic něpokušali, a ona mě pomluvila, že sem impotent!“ pravil Lojzek za huronskeho smicha kamošu.

Chvilu trvalo, než zme se zklidnili, bo z ciziho neščesti je dycki nejvěči radost, a tak s frkem musel počkať aji Erďa. Ale ku slovu se dostal. „To ve tři rano bucha ožraly chlop na dveře svojiho byta. Odevře mu nasrana roba: ,Včil se chodi dom, ty ožralo?!’ A chlop na to: ,Ti jebe? Sem se, kurňa, přišel enem pro kytaru!’ Fajne, ni?” rozesmjal nas tajak dycki. Doma sem se, lehunce oviněny z pivka a te zelene, tvařil zmordovaně a daval Ruži jasně najevo, že se mi ani mluviť něchce. Enem sem ji svěřil, že Lojza slavil meniny. A o čim byl dišput dali, to sem rači zamlčel, bo co? Ni?!

Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil
…a kdo chce, či kemu se chce, až piše na ofil.ostrava@denik.cz