„Projekt vznikl zcela přirozeně v průběhu pandemie koronaviru v podstatě jako následek nečekaně dlouhodobého pobytu lidí v domácím prostředí. Všichni jsme byli svědky toho, že jakmile se uvolnila opatření, spousta lidí vyrazila nadšeně do přírody. Menší nadšení už ale sdíleli třeba její pravidelní návštěvníci,“ řekl Miloš Židík, jeden z iniciátorů projektu.  

„Zkuste se dnes projít po turistických stezkách a koukat se pořádně pod nohy a okolo sebe. Asi budete překvapeni, ale bohužel ne příjemně – v trávě se povalují papírové kapesníky, plastové pytlíky nebo cigaretové špačky a z řady turistických stezek se pomalu stávají odpadkové koše. I proto jsme vytvořili iniciativu #nejsemprase,“ dodal.

Letošní pozdní jaro a blížící se léto je (nejenom) české přírodě nečekanou výzvou – výrazně vyšší počet výletníků, ale také následky, které by po nich mohly zůstat. A zůstávají. #nejsemprase vysvětluje návštěvníkům českých a moravských krajů, kteří nemají stoprocentní znalosti o pohybu a pobytu v přírodě, jak se v tomto prostředí chovat. Autoři iniciativy chtějí využít síly sociálních sítí a internetu a s přispěním tradičních médií zasáhnout maximální počet výletníků a turistů. Kampaň není politicky orientovaná ani zisková. 

Poradí, jak se chovat v přírodě

Záštitu jí daly Český svaz ochránců přírody nebo Klub českých turistů. „Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje chráněné krajinné oblasti, tuto iniciativu vítá. Její myšlenky přesně souzní s tím, čemu se denně věnujeme v chráněných oblastech. Jsme rádi, když lidé vyrazí za přírodními krásami, ale bohužel množství odpadu v přírodě mnohde narůstá. A #nejsemprase přichází v pravou chvíli, aby poradila, jak si na výletě počínat,“ vyjádřil podporu Tomáš Růžička z AOPK ČR.

Iniciativu může podpořit každý – zodpovědným chováním se k přírodě, šířením myšlenky na sociálních sítích či registrací podpory na webu. Základní body iniciativy #nejsemprase jsou zpracovány formou jednoduchého „Desatera cool výletníka“. Upozorňují mimo jiné na stopu, kterou nechává v přírodě každý odhozený předmět – byť se po čase rozpadne.

Čas rozpadu totiž není vždy krátký. Papírovému kapesníku to trvá asi pět měsíců, banánové slupce ještě o měsíc déle – navíc chemikálie, jimiž bývá často napuštěna, se dostávají do přírody také. Noční můrou ekologů/milovníků přírody jsou vlhčené ubrousky nebo cigaretový špaček. Ten se rozkládá i patnáct let!  

„Naším cílem je předejít situaci, kdy procházka lesem bude jako výlet na smetiště. Prevence je přece vždycky důležitější než řešení následků. Příroda se navíc sama neubrání, proto chceme na lidi apelovat, jak by se měli v přírodě chovat,“ dodal Židík. „Název #nejsemprase se může někomu zdát drsnější, ale o to vlastně jde – přijdu z výletu a můžu si s čistým svědomím říct: nejsem prase,“ uzavřel. 

Autor textu: Štěpán Sedláček