1. prosinec 1889

Dne 1. 12. 1889 byla dokončena a uvedena do provozu nejstarší telefonní ústředna v Moravské Ostravě. Její zřízení se zdařilo po několika letech vyjednávání a příprav. Přestože jeden z nejvýznamnějších technických vynálezů moderní doby – telefon – byl na Ostravsku znám již od roku 1885, teprve na počátku roku 1889 se povedlo získat dostatek závazných přihlášek ke zřízení účastnické stanice. Těch bylo pro úspěšné zprovoznění ústředny zapotřebí alespoň třicet. Řízením výstavby telefonní infrastruktury v Moravské Ostravě byl pověřen Ing. Clemens Biegler a celkové investiční náklady dosáhly 14 tisíc zlatých. Původní počet 37 účastníků se 40 stanicemi se během prvních deseti let existence ústředny zvýšil téměř čtyřnásobně. Od devadesátých let 19. století byla Moravská Ostrava systematicky propojována s dalšími městy v rámci meziměstské telefonní sítě.

3. prosinec 1863

Dne 3. 12. 1863 se v Nahošovicích (okr. Přerov) narodil báňský technik a důlní manažer Ing. Dr. mont. František Pospíšil. Studoval na reálce v Kroměříži a báňských akademiích v Leoben a Příbrami. S výjimkou let 1907–1909, kdy pracoval pro Larischovy doly v Karviné, byl od roku 1887 do 1933 ve službách kamenouhelného těžířstva Severní dráhy Ferdinandovy. Dosáhl až na nejvyšší post generálního ředitele. Vedle inženýrské technické a manažerské praxe se věnoval rovněž báňské vědě. V roce 1931 byl jmenován horním radou a obdržel čestný doktorát na Báňské akademii v Příbrami. Předsedal Hornicko-hutnickému spolku a Spolku inženýrů a architektů RČS v Moravské Ostravě. Byl členem Ředitelské konference ostravsko-karvinského revíru, Svazu majitelů dolů či Uhelné rady v Praze. Stál v čele správní rady ostravské akciové společnosti Čs. továrny na dusíkaté látky. František Pospíšil zemřel 18. 3. 1943 v Moravské Ostravě.

5. prosinec 1928

Dne 5. 12. 1928 se ve Vítkovicích konaly oslavy k stému výročí založení Vítkovických železáren. Slavnostního shromáždění v Závodním hotelu se kromě generálního ředitele Adolfa Sonnenscheina, Maxe Gutmanna a Louise Rothschilda zúčastnili i ministr dopravy Ladislav Novák oficiálně za čs. vládu, starosta a poslanec Jan Prokeš, rakouský generální konzul, zástupci čs. i zahraničních průmyslových svazů a technických škol, představitelé obchodních a živnostenských komor aj. Součástí programu byl mj. slavnostní poklep na první pražec plánované místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk před budoucím nádražím v Zábřehu, otevření ještě nedokončené Jubilejní kolonie v Hrabůvce, promítání speciálního filmu a představení v českém i německém divadle. Večer předcházející dni oslav poznamenal nepříjemný skandál, kdy se ministr Novák cítil dotčen nedostatečně důstojným přijetím ze strany vedení závodu. Český národní tisk toho využil k požadování větší nacionalizace Vítkovických železáren, které označil za „tvrz němectví, germanizace a německé výbojnosti“.

Archiv města Ostravy