Zrození BB5 (Bariho Beskydská Pětka)

Něco, co by mohlo jednou být pro amatéry, sice poloviční vzdálenost, ale v zimě. Jarošovi se to docela líbilo a začal jsem na tom makat. Beskydy byly jasnou volbou, jen vybrat zajímavou trasu a samozřejmě se známými vrcholy. Projekt byl na světě.

Nultý ročník plný otazníků

Kudy, kam, jak dlouho a s kým? Bude vůbec chtít někdo tu šílenost zkusit?

Malchor, Lysá hora, smrtící Smrk, Čertův mlýn a Radhošť. Pět nejvýznamnějších a dostupných vrcholů Beskyd. Délka 45 km, čas by mohl být kolem 16 h. Tak jo, zkusím tu neznámou absolvovat s těmi, co se mnou zažili Tatry, Alpy, Kavkaz,Pamír, jižní Ameriku. Aby lákadlo bylo o to větší a motivující, nasazuji troufalé startovné, které bude použito pro pomoc zdravotně postiženým v zařízení Srdce v domě Klentnice.

První reakce je překvapivá – jeden po druhém: Bari, jdu do toho! Z deseti oslovených je parta sedmi statečných:

Eva – Horal woman, Tom, Mára (neznám ?), Dan Mucha, Jindra Jaroš, Bari a stopař Ortty.

Luky, Peťan, a Míra ze zdravotních důvodů dnešní doby nemůžou, ale velkoryse přispívají na dobrou věc. Bomba. No jo, ale dáme to? Dám to já? Zejména terén pod Smrkem je velikou neznámou. Jediné, co vím, bude to bolet.

Horští Avengers alias Beskydy

Pátek 19. února 2021 ve 22 hodin zapínáme dálkové našich čelovek a od hotelu Bezruč vyrážíme. Ještě nemám očuchaný terén a už se válím na zemi. Ušlapaný hladký sníh mi dává pohlavek. Nesmeky ovšem zůstávají v batohu. Za hodinku míjíme Malchor a o půlnoci se jako vždy obtáčím kolem mohyly u vysílače Lysé hory. Hvězdná scenérie nad Ostravicí je nepopsatelná.

Krátká pauzička a jdeme dolů směrem k vodní nádrži Šance (žlutá). To, co jsme nabrali na výšce rychle ztrácíme prudkým klesáním. Druhá záda a říkám: Dost. Nesmeky urputně s Jarošem nasazujeme na boty a mažeme dolů. Pochopitelně horal woman už je má dávno na sobě. Tom v teniskách kroutí hlavou, Ortty jen mávne ocasem.

U nádrže nás vítá ledovka a po, té začíná obávaný stoupák na Smrk. Z loňska si ho dobře pamatuji. Tady moc odpočinku nenajdeš. Trháme se po dvojicích, někdy ani to ne. Konečně sedlo a z Muchových ještě pět minut, je samozřejmě vyčerpávajících patnáct. Jsme na hoře. Ukazatel na Pustevny 17 km povzbudí. Na tomhle osamoceném místě pozoruji jedinečný okamžik. Všichni do jednoho si hledáme místo jen pro sebe. Sedíme, nemluvíme. Jako kdybychom šetřili energii jen pro sebe. Nepromrhat odpočinek zbytečnostmi. Ono ve 4:15 h ráno dělá člověk obvykle něco jiného.

Bariho Beskydská PětkaBariho Beskydská PětkaZdroj: Leoš Bařina

Čaj, energie a po patnácti minutách jdeme dál. Opět sešup dolů na Kociánku. Blížíme se k nástupu na Martiňák, kde nevíme, jak bude cesta vypadat. Máme štěstí, prošlapáno. Navíc nás začínají hladit paprsky a přicházejí tolik potřebné sluneční volty, které pomalu docházejí. Tohle člověka nakopne. Na hotelu Martiňák je ještě zavřeno, jde se dál. Bohužel na Čerťák to dnes není, volíme cestu na Pustevny, která kopíruje obě stezky.

Upravená, osm a půl kilometrová, běžkařská stopa taky není žádná výhra. Nohy se boří a v půlce nás začínají peskovat běžkaři, kteří se probouzejí do bílého dne. Ještě jeden takový a odlehčím si od nesmeků. Musím říct, že na tuto část jsem se těšil a byla pro mě největším zklamáním. V 10 hodin konečně vidím Maměnku na Pustevnách. Je nádherně a tady víme, že to dorazíme, a ještě na pohodu.

S Jarošem si nemůžeme odpustit plzeňskou odměnu a po delší pauzičce jdeme dokonat dílo. Ač do Beskyd jezdím rád, dnes poprvé se zdravím s Radegastem. Těch pár zbývajících minut na Radhošť si vychutnávám. Společné foto, děkovačka a slavnostní ceremoniál s pamětními medailemi si užívám. Ještě nám zbývá pět kilometrů sestoupit, ale to je už jen takové beskydské žvýkání ?.

Bariho Beskydská PětkaBariho Beskydská PětkaZdroj: Leoš Bařina

Suma sumárum BB5

Mladé víno to táhlo, zralé ročníky dupaly, padaly na hubu a na prdel, hlídač, co nás měl stále pod kontrolou, a nakonec vzájemná tichá hecovačka, to je parta kamarádů, která těch čtyřicet sedm kilometrů sněhu, přes dva tisíce výškových metrů horského vzduchu, patnáct a půl hodiny energie, zvládla.

Nejdůležitějším summitem ale bylo předání šeku v hodnotě 6 000 Kč zařízení Srdce v domě v Klentnici. 

Předaní šeku v zařízení Srdce v domě KlentniciPředaní šeku v zařízení Srdce v domě v KlentniciZdroj: Leoš Bařina

Díky všem a za rok už na ofiko prvním ročníku!

Leoš Bari Bařina