Bastyho, doživotní dočasku a rodinného psa z organizace Jménem psa, z. s. znám vlastně už dlouho, ale až nedávno jsem se dověděla celý jeho příběh. Basty doputoval k rodině paní vedoucí Inky asi před jedenácti lety. Přebírala ho v Brně na veterině od pána, který na něj nestačil a který ho tam přinesl nechat utratit, prý je Basty nevychovaný a chtěl ho pokousat… Bylo mu půl roku.

Udělalo se mi špatně. Půl roku?! Vedle mě spí moje šestiměsíční psí láska Archie… A jinému takovému drobečkovi že chtěl někdo ublížit?!

Proč byl Basty asi nevychovaný? Protože ho do té doby nikdo nevychoval! A proč si někdo bere psa, u kterého je jasné, že na něj jednou nebude stačit? Proč ho při prvním problému veze utratit, místo aby kontaktoval odborníky, případně zkušenou dočasku pro hledání nového domova? Proč hned to nejkrajnější řešení?

close Z Bastyho vyrostl statný pes. info Zdroj: Jménem psa, z.s. zoom_in Z Bastyho vyrostl statný pes.

Zkrátka a dobře, Inka si Bastyho přivezla domů. Udělali spolu velké pokroky, a tak Basty mohl odejít do adopce. Dvakrát byl adoptován a dvakrát se vrátil - kvůli pokousání. Inka se tedy rozhodla víckrát ho nikam nedávat, Basty prostě zůstal doma. I tam to zkoušel na některé členy rodiny, kteří se potkali s jeho tesáky, a ostatní psy taky dvakrát nemiluje. Basty je vlastně jinak prima pes, ale výjimečně mu bez zjevné příčiny přepne. Další "proč"? Těžko říct, co všechno do svých šesti měsíců zažil. Těžko říct, zda nemá nějakou genetickou zátěž, jak se při křížení bez PP také může stát.

ČTĚTE CYKLUS PSÍ OSUDY

Rodina však nastavila jasná pravidla, aby se to pokud možno neopakovalo. Basty má místečko na spaní a krmení ve své místnosti bez jiných psů, krmení mu přináší také jen Inka, ven Basty chodí s náhubkem, jednak aby ho nenapadla nějaká nepředloženost a jednak proto, že by nejradši vyčmuchal a zblajzl všechno, na co přijde. Takto žije v rodině celkem v pohodě už dlouho. Na otázky, "jestli takového psa raději neutratit, když může kousnout", jen obrátíme oči v sloup.

Nedávno se ale Basty na procházce rozklepal, zapištěl, upadl a nemohl vstát. Ochrnul od krku dolů, na všechny čtyři končetiny. Je to konec? Nebo tady s námi zvládne ještě pobýt? Vyšetření na klinice odhalila jako příčinu jeho potíží ploténku a veterináři nastínili možnosti: operace, ale s rizikem, že by ji nemusel přežít, a i kdyby ano, výsledek bude nejistý - dvacet procent. Basty je starší pes, je mu dvanáct let. Trápit ho tímhle ještě? Nebo mu nebrat šanci bojovat?

close Basty jako starší psí pán. info Zdroj: Jménem psa, z.s. zoom_in Basty jako starší psí pán.

Dokud máš naději, je stále pro co žít, a tak jsme se nakonec rozhodli pro operaci. Protože se ve Jménem psa, z. s. zrovna sešli ploténkáři dva, měl je druhého dne ráno naložit ochotný převozník Standa a odvézt je na operaci ke specialistovi do Ostravy. Nakonec tomu osud chtěl jinak a do Ostravy s ním na operaci odjel jen jezevčík Ouky. Bastymu se totiž přitížilo, prozvracel noc a v tomto stavu na operaci nemohl. Oukymu zákrok moc pomohl, zotavil se, a teď už je zpátky u milující rodiny.

Znovu tedy vyvstávala otázka, co dál. A nyní už jsme se rozhodli pro léčbu konzervativní. Basty to prostě zkusí rozcvičit, pokud to půjde. Na rozdíl od Oukyho, u kterého byl zákrok nevyhnutelný, se Basty začal i bez operace pomaloučku zlepšovat. Každé dvě hodiny s ním Inka cvičila, neustále rehabilitoval…až po třech týdnech hlásil první velký výsledek: První procházka! Sice ještě nejistým krokem, ale chodí!

Basty se nyní zotavuje, jeho zdravotní stav je čím dál lepší a krok jistější. Věříme, že tu s námi ještě nějaký čas ve zdraví pobude, když už v životě vybojoval tolik těžkých věcí.

Sylva Kaplanová