Na Bena jsme byli upozorněni před rokem a půl. Tehdy asi pětiletý labrador, vyhublý na kost. Ten pohled na fotkách byla opravdu hrůza, jaká se jen tak nevidí. Prý má alergii na jídlo, tvrdila majitelka.

Na jaké jídlo?! Byl leden, mrzlo a sněžilo, a k Benově boudě nevedly už několik dní žádné stopy. Kdyby dostal vůbec něco k jídlu, stopy by tam byly!

Bylo třeba okamžitě jednat, aby Ben tuhle zimu přežil. Odebrání bylo nakonec celkově náročnější a všichni, kdo jsme nebyli fyzicky v terénu, jsme se doma modlili, aby se to podařilo. Dobře to však dopadlo a Ben dorazil ve večerních hodinách k nám do zahradního útulkového zařízení Jménem psa, z. s.

close Nazdaaar! info Zdroj: Inka Lihocká Nadymáčková zoom_in Nazdaaar!

Začátky u nás byly velmi náročné. Ben zatápěl i zkušené Ince. Je to ve skutečnosti kříženec labradora a akity inu, což znamená specifickou povahu. Přičtěme k tomu jeho velmi špatné zkušenosti s lidmi, a dostaneme výsledek: Ben byl tvrdohlavý, obojek mu zkraje nebylo možné nasadit, chránil si jídlo, protože mu zřejmě připadalo k neuvěření, že odteď bude mít, co hrdlo ráčí, se psy nebyl a dodnes není kamarád.

ČTĚTE PSÍ OSUDY

Časem se ale nějak naučil fungovat s lidmi a lidé s ním. Během následujících měsíců po přijetí pěkně přibral a dnes je z něj statný, fyzicky zdatný pes. Do výběhu chodí raději sám, lidí si moc nevšímá, úplně cizí lidé by si neměli moc všímat jeho. Tak to probíhalo i při pracovní návštěvě naší spřátelené fotografky Dáši v útulku - Ben pobíhal ve výběhu a Dáša nenápadně udělala pár snímků, na kterých byste už ani nepoznali někdejšího vyhublého Bena, jenž v bývalém domově nedostával najíst.

Na rozdíl od některých velmi starých či velmi nemocných psů, kteří už v naší dočasné péči našli své doma, bude Ben moci odejít do adopce. Udělal velké pokroky a těší se domů jako všichni ostatní psi. Jeho budoucí rodina by však měla mít zkušenosti s velkými psy, ideálně zkušenosti se psy, kterým se v životě nevedlo dobře, a děti by měla mít raději už velké či dospělé.

Sylva Kaplanová