Vánoce, Silvestr… Pro záchranáře dny jako každé jiné. Tedy jistě že svátky slavíme také. Že máme a děláme všechno, co všichni ostatní v naší křesťanské kultuře. Stromeček, štědrovečerní večeře, dárky, někteří z nás pak jdou na půlnoční mši. O Silvestru jednohubky a televize.
Ale na tom, že se musíme na prvním místě postarat o zvířata v naší péči, se nic nemění. Musejí dostat jíst a pít, musejí mít všechno, co mají každý jiný den. A Silvestr pro nás opravdu není oblíbeným dnem, právě naopak. Množství petard a ohňostrojů už od odpoledních hodin, vyděšení psi, nejpozději v šest večer na sociálních sítích inzeráty od nešťastných majitelů, kde se ztratil jaký chlupáč. Někdy od těch chlebíčků a televize vyrážíme do terénu, na alkohol opravdu není ani pomyšlení, nestojí to za to - důležitější je být schopni řídit a být nápomocni vystrašenému chlupatému drobkovi.
Že je to jen jeden den v roce? Bohužel je to pro mnoho zvířat (i volně žijících) ten poslední, a to jen proto, že si někdo nutně musí udělat bum prásk ratatata blik blik. A nejedná se jen o smrt na útěku pod koly vozidel. Málo lidí ví, že mnoho zvířat z toho neobvyklého randálu, před kterým nejde utéct, prostě trefí šlak.
O Silvestru 2022 jsme však v organizaci Jménem psa, z. s. měli "o zábavu postaráno" již dopoledne, a tentokrát ne kvůli petardám. I o posledním dnu v roce jsme přijímali psíka. Šest kilo, na řetězu, v nezateplené boudě. Jméno? Ale prosím vás. S tím se nikdo ani neobtěžoval.
Jméno byla jedna z prvních věcí, které u nás dostal. Budeme mu říkat Filípek. Dále samozřejmě nechat ho najíst…zkraje nechtěl do sebe dostat nic, ven toho ovšem šlo nemálo. Silný průjem, neuvěřitelná barva moči, nejspíš z podchlazení. Zvracel petržel a nudle - co tedy asi dostával jíst? Zeleninovou polévku, zbytky. Seno a misky dostal do boudy až od milé paní, která na něj upozornila. Aspoň tak, než bude moci během pár dnů odcestovat k nám. S jeho odebráním nebyl žádný problém, majitelé se ho vzdali. Důvod nás ovšem dorazil. Stejně ho chtěli nechat zabít, protože "jen kadí a překáží".
Hluboký nádech a výdech, abychom nereagovali podobně hrubě…a rychle na veterinu. Antibiotika, granule pro speciální urinální dietu pro zlepšení funkce ledvin a vylučovací soustavy, Enterozoogel pro úpravu zažívání. Filípek se dává dohromady, a až z něj bude zdravý psí kluk, bude hledat nový domov.
Člověk ale ani netuší, kolik psích dušiček takhle živoří v zahradách kolem nás. A nikdo o nich neví…a nebýt pár všímavých občanů, ani se nedoví. Opravdu je smyslem psího života prožít deset patnáct let na řetězu u boudy a s krmením ze zbytků jednou za den, za dva? V roce 2023? Jestliže jsme se jako lidstvo nesmírně posunuli v medicíně, technologiích…proč chováme zvířata nadále v podmínkách jako ve středověku? Proč si nechceme připustit, že jsou to také živé bytosti, které si zaslouží dobré jídlo, hezké místo na spaní, teplo a naši blízkou přítomnost? Neměl by se pokrok lidstva měřit ne tím, že létá do kosmu, ale spíše tím, jak se chová k jiným živým tvorům?
Sylva Kaplanová & Inka Lihocká Nadymáčková