To si takhle jedete ve tři odpoledne s útulkáčem Sanchem na veterinu, celkem v klidu, jen na očkování… Těsně před příjezdem telefonát. Paní se psem na procházce ve vinohradech našla ležící fenku, zřejmě právě rodící, deset čerstvě narozených štěňat…
Okamžitě zpátky. Sancho se může potměšile radovat, že pichlavé ošetření se odkládá, méně radosti však máme z této vypjaté situace. Z deseti štěňat se jen sedm narodilo živých. Duchapřítomná paní je ještě před telefonátem zabalila do bundy a utíkala s nimi domů do tepla. Vzala doma zahradní kolečko a vrátila se pro ležící psí maminku, zabalila ji do deky, naložila ji i s pozůstatky mrtvě narozených štěňátek - i ta si přece zaslouží důstojně pochovat. Fenka se však cestou probrala, popadla jedno mrtvé štěně a utekla. Co teď…
Do telefonu vylíčila paní Ince situaci, na kterou jsme museli co nejrychleji reagovat. Do terénu vyjela i dočaskářka Zuzka a naše spolupracovnice Gábi. Byla to děsivá představa - sedm prochladlých, polomrtvých štěňat, venku vyčerpaná fena, která možná ještě rodí další, za hodinu už mělo být tma… Na místě nálezu se fenku prozatím nepodařilo odchytit. Bázlivá, v bolestech, ve tmě, na obrovské ploše vinohradů…
U paní doma naložila Inka štěňata - a rychle domů do tepla, na vyhřívanou podložku a pod lampu.
Ráno vyjela Zuzka do terénu znovu. Tentokrát měla s sebou významného pomocníka - Sedalin, látku, která bázlivého psa lehce přispí, aby bylo možné ho odchytit. Čerstvě napadlý sníh Zuzku naštěstí vedl po stopách psí maminky, která se stále vracela stále na místo porodu a hledala svá štěňátka. Po tříhodinovém stopování se naštěstí podařilo fence podstrčit zmíněný Sedalin a provést úspěšný odchyt. Vyčerpaná, a nakonec i vděčná za teplo cestovala k Ince, a prakticky ihned pak na veterinu.
Veterinární nález zněl poměrně hrozně. Silný zánět dělohy, omrzliny na rodidlech, které ji asi svědily, takže si je okusovala… Antibiotika, léky od bolesti, minerály, injekce na podporu laktace, to všechno bylo třeba, aby se dala aspoň trochu dohromady. Ještě téhož dne dostala k sobě pět miminek, která se jevila relativně v pořádku. Zbylé dvě bohužel byla v kritickém stavu, ta byla stále zahřívána a krmena uměle, nebyla schopna sání a byla výrazně menší než ta ostatní. Jeden z nich to bohužel nezvládl a ještě před Vánoci od nás odešel. Nikdy však nezapomeneme na jeho roztomilou bílou "ponožku" na přední tlapce - na něj celého, nejmenšího drobka.
Druhý nejslabší chlapeček otevřel oči právě na Štědrý den, a tak ho Zuzka pojmenovala Adámek. Pomalu dohnal váhou sourozence a dnes není znát, že byl menší. Maminka, která dostala jméno Lady, je obrovský bojovník. Krásně se zahojila, znekrotizovaná tkáň je pryč, a měla čím dál větší chuť k jídlu. Malí rošťáci se mají čile k světu, dostali první očkování a brzy budou hledat nové domovy. "Můžu vám říct, že při každém pohledu na ně děkuju lidem, kteří neodvrátí hlavu, když vidí zvíře v nesnázích, ale hledají pro něj pomoc. Jen díky takovému člověku jsou maminka a tihle drobečci ještě na světě," uzavírá příběh jejich záchrany krátce, ale výstižně Inka. Velmi děkujeme také všem, kdo projevili velkou solidaritu prostřednictvím příspěvků na veterinu a lepší život osmi psích dušiček.
Sylva Kaplanová