Průchozí expozice Ráj lemurů v Zoo Ostrava je součástí Pevninských ostrovů – komplexu prezentující ty nejohroženější druhy zvířat, mezi které řada druhů lemurů také patří.

Do Ráje lemurů mohou zájemci vejít a v doprovodu chovatelů si užít pohledu na zvířata z bezprostřední blízkosti. Uvidí zde celkem 16 jedinců čtyř druhů: 12 lemurů kata (Lemur catta), jednoho lemura běločelého (Eulemur albifrons), jednoho lemura tmavého (Eulemur macaco) a dva lemury červenobřiché (Eulemur rubriventer). Všechno jsou to samci.

Ráj lemurů na videu Enrica Gombaly:

Zdroj: Youtube

Ráj lemurů je otevřen denně mezi 14. a 15. hodinou a ve 14 a 14:30 zde zaznívá i komentář chovatelů o životě lemurů v zoo i ve volné přírodě. Za deště zůstává expozice uzavřená.

Vzácná prasata z Filipín mají mládě

Ve výběhu prasat visajánských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava mohou návštěvníci vidět celkem pět jedinců. Je mezi nimi i mládě tohoto vzácného filipínského druhu, které přišlo na svět 28. května. Pohlaví selete zatím není známo, nicméně se má čile k světu a jeho matka o něj příkladně pečuje.

Prasata visajánská na videu Enrica Gombaly:

Zdroj: Youtube

Rodinu prasat visajánských najdou návštěvníci v blízkosti expozice Na statku. Kromě mláděte tvoří skupinu chovný pár, starší mládě (samička) tohoto páru z roku 2021 a pak stará samice (matka chovné samice), která je v Ostravě od roku 2012, kdy zoo s chovem tohoto vyhubením ohroženého druhu začala. Během této doby se podařilo odchovat osm mláďat. Podobně jako mláďata jiných druhů prasat, má i toto ochranné zbarvení v podobě kontrastního pruhování srsti, které časem zmizí.

Pustevny mají letní sezonu v plném proudu, 29. 6. 2023.
VIDEO; Na kolik vyjde výlet na Pustevny? Hřeben Beskyd zdobí nové sochy

Prase visajánské patří ve své domovině k druhům, kterým hrozí v důsledku lidské činnosti úplné vyhubení. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je zařazeno do kategorie „kriticky ohrožený“ (Critically Endangered), což je poslední kategorie před kategorií „vyhubený v přírodě“ (Extinct in the Wild). Chov v zoologických zahradách tak sehrává klíčovou roli při záchraně druhu, protože tato prasata mají jen malý krůček k tomu, aby v budoucnu vymizela z přírody úplně.

Poprvé se rozmnožili hroznýšci skvrnití

Také další hadi v ostravské zoo mají mláďata. Po krajtách zelených se rozmnožili i hroznýšci skvrnití. Dospělé jedince tohoto menšího nejedovatého hada mohou návštěvníci vidět v expozici Wanderu, mláďata pobývají v chovatelském zázemí.

Mláďata hroznýšků skvrnitých.Mláďata hroznýšků skvrnitých.Zdroj: Zoo Ostrava, Lucas Bono

Hroznýšky skvrnité chová Zoo Ostrava teprve krátce. Tři jedinci byli dovezeni loni v létě u příležitosti otevření nového expozičně-chovatelského komplexu Wanderu. Dva samci a jedna samice jsou k vidění v jednom ze dvou terárií uvnitř pavilonu. V listopadu loňského roku začali chovatelé hady zimovat. „Teplotu jsme snížili z 30°C na 20. Po celou zimu byla zvířata neaktivní a nepřijímala potravu. Po ukončení zimování se začala ihned pářit,“ popisuje Lucas Bono, chovatel-terarista. Hroznýšci jsou živorodí, tzn., že samice neklade vejce, ale rodí živá mláďata.

Otevření nové pobočky České pošty v OC Forum Nová Karolina, 30. června 2023, Ostrava.
Ostravský paradox: Stovky pošt končí, ve městě slavnostně otevřeli úplně novou

Tento had se v zoologických zahradách chová velmi vzácně – v Evropě aktuálně pouze ve třech zoo, a to včetně ostravské. V přírodě zatím nepatří k bezprostředně ohroženým druhům, ale početnost divoké populace klesá. Je to nápadně zbarvený, krátký a zavalitý had s velmi malou hlavu dosahující délky 50–80 cm (samice jsou znatelně větší). Obývá sušší oblasti Indie, Nepálu a Pákistánu. Žije skrytě, aktivní bývá hlavně v noci. Den tráví částečně zahrabán v písku, z kterého je typicky vidět jen hlava.

Mláďata u sýců rousných

Návštěvníci ostravské zoo mohou v tomto období pozorovat také čtyři mláďata sýců rousných. Rodinu této silně ohrožené sovy naší přírody najdou ve voliéře na jedné z botanických stezek – na Cestě vody.

Nedávno pořízené video z voliéry, autor Enrico Gombala:

Zdroj: Youtube

Sovy většinou nestaví hnízda. Snůšky kladou do opuštěných hnízd, např. dravců, holubů, krkavcovitých ptáků ad., do přirozených dutin ve stromech, do hnízdních dutin šplhavců nebo na zem. Jejich vejce jsou vesměs bílá a téměř kulovitá. Na snůšku zasednou hned po snesení prvního vejce, tzn. že mláďata se líhnou postupně i v několikadenních intervalech, což vede ke značným velikostním rozdílům.

Na českotěšínském sídlišti Svibice zprovoznili prodejnu COOP v automatickém režimu. Nakupovat tam lze non stop. Červen 2023.
VIDEO: V Českém Těšíně otevřeli prodejnu bez obsluhy. Platí se mobilem či kartou

To platí i pro sýce rousné. Pár v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovává čtyři mláďata, první se vylíhlo 13. května, poslední 20. května. Po vylíhnutí mají malé sovičky tělo pokryto prachovým peřím. Nejstarším mláďatům už postupně vyrůstá obrysové peří dospělých ptáků. Přestože ještě neumějí létat, všechna už opustila hnízdní budku a posedávají na okolních větvích. Rodiče je stále dokrmují.

Rozmnožili se i bažanti zlatí 

Bažant zlatý obývá v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava voliéru společně s hejnem papoušků alexandrů čínských. V současné době zde oba druhy odchovávají mláďata. Zatímco odchov alexandrů probíhá skrytě v hnízdních budkách, bažantí mláďata vodí samice před zraky návštěvníků od vylíhnutí.

Zdroj: Youtube

Mláďata bažantů zlatých v Zoo Ostrava jsou dvě a vylíhla se 5. června. Tak jako mláďata ostatních bažantů a dalších zástupců řádu hrabavých jsou i tato hned po vylíhnutí značně vyspělá, brzy opouštějí hnízdo a sama sbírají potravu. Samice je vodí a střeží do doby, než se osamostatní. Samec se zpravidla do péče o potomky nijak nezapojuje. Pro bažanty zlaté je také typická výrazná pohlavní dvojtvárnost. Samci mají na hlavě žlutou chocholku, na těle převažuje červené a zlaté zbarvení.

Samice jsou oproti tomu nenápadně hnědošedé. Hnízdí zpravidla na zemi v hnízdní jamce. Vejce inkubuje většinou jen samice, pro kterou je právě v tomto období výhodné nenápadné zbarvení. Stejně nenápadně jsou zbarvena i mláďata. Samci během toku předvádějí svatební tanec a ukazují samicím svůj výrazný límec z peří. Tanec je doprovázený hlasitým krákavým hlasem. V přírodě se tento druh vyskytuje v lesích s hustým podrostem křovin a bambusu ve střední Číně až do nadmořské výšky 2200 m.