Začátkem října byl do ostravské zoologické zahrady dovezen ze Zoo Kodaň roční samec korunáče Sclaterova, aby po úhynu původního samce vytvořil nový pár s tamní sedmiletou samicí. Tito největší holubi světa obývají Voliéru Papua, která je pro návštěvníky průchozí. Lidé tak mají možnost vstoupit a obdivovat pestrost a krásu i dalších ptačích obyvatel z bezprostřední blízkosti.

Spojení samice s novým partnerem proběhlo bez komplikací. Zpočátku byli oba ptáci umístěni v chovatelském zázemí, minulý týden pak byli vypuštěni i do venkovní voliéry. Věříme, že spolu vytvoří harmonický pár a v budoucnu se začnou i rozmnožovat. Dospělosti dosahují korunáči již okolo 15. měsíce, takže v průběhu příštího roku bychom se mohli dočkat prvních mláďat.

Korunáč Sclaterův (Goura sclaterii) obývá suché i rozvodněné dešťové pralesy v nížinách i podhůří do nadmořské výšky 500 m na jihu ostrova Papua. Tito největší holubi světa dosahují délky až 75 cm a hmotnosti i přes 2,5 kg. Jejich nejvýraznějším znakem je vysoká řada peří, která se táhne po hlavě od čela až po týl a tvoří výraznou plochou korunu, která dala těmto ptákům i český název. Korunáč Sclaterův žije v malých skupinách tvořených 3-7 ptáky, někdy byly pozorovány i hejna o 30 jedincích. Chováním připomíná spíše hrabavé ptáky, protože většinu dne tráví na zemi, kde sbírá spadané plody, bobule, různá semena a částečně také hmyz. Na večer však vylétá hřadovat vysoko do korun stromů (3-15 m), kde také hnízdí. Hnízdo bývá ledabyle postavené a samice do něj snáší jedno bílé vejce, které zahřívá 28-30 dní. Po vylíhnutí rodiče krmí mládě sekretem z volete po dobu asi 2 měsíců, pak začíná postupně přecházet na potravu dospělých. Z hnízda vylétává za 30-36 dní.
V Červeném seznamu (IUCN Red List) je korunáč Sclaterův veden v kategorii Near Threatened (blízko ohrožení). Domorodými obyvateli byl loven pro maso a ceněno bylo i jeho barevné peří. Když jej však začali ve velkém lovit i přistěhovalci, začaly jeho stavy v přírodě prudce klesat. Současně je ohrožen i úbytkem přirozeného prostředí (zejména těžbou dřeva a rozšiřováním plantáží palmy olejné). Podle odhadů čítá volně žijící populace 10 až 15 tisíc dospělých jedinců.

Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava