V jindy klidové lokalitě dopoledne panoval ruch. Karavany, automobily a rekreační objekty připomínají už jen zlověstná černá torza. Pach spáleniště, ohořelé stromy a hromady pozůstatků vybavení, to všechno jsou pozůstatky části kempu Radava.

Rodina trávící tu dovolenou zmiňuje, že večer kolem čtvrt na jedenáct viděla oheň, kouř a potom přijíždějící hasiče. „Bydlíme naproti, ale viděli jsme to na dálku,“ uvedla žena s tím, v půl 12 už situace byla pod kontrolou. „Ustal oheň i hluk,“ upřesnila.

Přišla o všechno

Přímo na místě ráno ještě operovali vyšetřovatelé od policie a hasičského záchranného sboru. Spáleniště si také prohlížela řada zvědavců. Sousedé a rekreanti nemohou uvěřit tomu, co se přihodilo. „Bylo to hrozné, slyšeli jsme praskat oheň, zdálo se nám, že hasiči stále nejedou,“ popsala starší dáma, jejíž majetek živel ušetřil.

V jednom z karavanů spala žena. „Vyběhla jenom v noční košili, naštěstí se jí nic nestalo,“ dodala její kamarádka. „Říkala, že teď nemá už vůbec nic, jen tu košili. Ohořelo jí totiž i auto,“ dodala seniorka.

Jak obě konstatovaly, šlo o pevně stojící karavany a přívěsy, které většinou obývají důchodci. „Jezdíme sem přes léto, jediné štěstí je, že tu skoro nikdo nebyl, takže se nikomu nic nestalo,“ komentovaly společně.

Štěstí v neštěstí

V sousedství požářiště má svůj karavan také František Veselý z Čkyně na Prachaticku. „Jezdíme sem na léto, s manželkou jsme v důchodu, naštěstí nás to jenom lízlo, ale ten pocit je strašný,“ vypověděl rekreant, kterému se žárem rozteklo okénku u příbytku.

Podle jeho bezprostředního zážitku se oheň šířil rychle, proč to chytlo si však netroufl hádat. „Není to radost, úplně si to všechno zpětně uvědomuji. Když jsem viděla, jak to hoří kolem nás, minuty se vlekly. Přitom hasiči přijeli poměrně rychle,“ doplnila jeho žena.

Všichni majitelé karavanů se tu znají. „Jsme taková uzavřená komunita, známe se všichni, jeden vedle druhého,“ uvedl Veselý. Některé hned o neštěstí informovali. „Volal jsme sousedovi, tak se přijel na tu zkázu podívat,“ dodal senior. „Zaplať pán bůh, že nebyl víkend, to by tu byli všichni. Postupovalo to opravdu rychle, i když nefoukal vítr. Ještě že tak, jinak bychom byli bez přístřeší i my ostatní, celá další řada,“ ukázal František Veselý další karavany podél pláže.