Hygienici izolovali Litovel, Uničov a Červenku od okolního světa. I zde však platí, že zdravý rozum by měl vítězit nad narůstajícími obavami.

„Před domem na veřejném prostranství by nikdo jarní práce provádět neměl, to nedoporučujeme. Ale za domem, tam normálně žijeme. Je to jediná zábava, kterou mohou lidé provozovat. Hlavně s dětmi by bylo složité zůstávat celé dny doma. Se sousedy se nescházíme,“ popisoval Aleš Hubáček, šéf osadního výboru v Myslechovicích, místní části Litovle.

Přiznává, že pro obyvatele uzavřené zóny je velice důležité, že mohou ven na dvorek nebo zahradu. Uklízejí po zimě, ošetřují trávník, věnují se stromům a keřům, za oknem startují pučení semínek zeleniny.

„Nesmíme nikam, v rámci jakési psychické pohody, je to potřeba,“ zdůraznil.

Na zahradě za domem ani v uzavřené zóně nemusejí mít lidé roušku přes ústa a nos.

„Smyslem opatření je, aby lidé byli doma a necourali se po venku. Pokud má někdo zahrádku za domem, není důvod, aby se nešel protáhnout, neudělal kus práce. Bez roušky,“ uvedl místostarosta Litovle Lubomír Broza.

Na zahradu, kde je v březnu spousta práce, však musejí zapomenout ti, kteří ji u domu nemají.

„Jezdit na kole z paneláku na zahradu, to skutečně není možné. Ale i zde platí, že je potřeba zapojit selský rozum: pokud mám na zahradě psa nebo slepice, které potřebuji nakrmit, tak tam samozřejmě musím – s rouškou,“ dodal místostarosta Litovle.

Na dědině není nikdo, ani psi

První jarní práce na zahradě jsou v těchto dnech vítanou vzpruhou i pro obyvatele žijící za hranicí uzavřené oblasti, kde lidé po návratu z práce nevycházejí z domu. Vesnice jsou vymetené.

„Na dědině není nikdo ani psi tu neběhají,“ popisoval například starosta Luké František Lakomý.

„Lidé dělají na zahradách. A je pravda, že někteří mají na obličeji roušky. Připadá mi to až zbytečné, ale nebudeme jim vykládat, ať je sundají. Je to jejich přístup k situaci,“ popisoval například starosta Luké František Lakomý.