Odvedou stovky hodin dobrovolnické práce, sdružují stovky lidí, kteří vykonávají činnost především pro ostatní a každý rok mají napjaté rozpočty. Pobočné spolky, neziskové organizace nebo sdružení ale tento rok moc nevydělají, svoji aktivitu musely okleštit. Na kompenzace od státu ale na rozdíl od podnikatelů nárok nemají.

Účelem spolků, přestože mají živnostenské listy a jsou právnickými osobami, není totiž primárně zisk. A to je ze žádostí o státní pomoc diskvalifikuje. „Kompenzace, které se doposud dotýkaly spolků, byly směřovány pouze na zaměstnance,“ potvrzuje předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.

Organizace zastupuje desítky sdružení a spolků, včetně těch v Ústeckém kraji, jako je třeba Junák či Asociace Tom. „Na ty jsme nárok měli a některé spolky je využily. Jednalo se většinou o pracovníky ústředí větších spolků, které mají už profesionální zázemí,“ líčí Sedláček.

Brífink po jednání krizové rady Ústeckého kraje
Koronavirem nakažení jsou i hasiči a policisté, kraj zřídil krizovou linku

Situace je jiná v pobočných spolcích, kde lidé pracují pouze na dohody či za honoráře, ze kterých se neodvádí sociální a zdravotní odvody. Nebo nejčastěji pracují jako dobrovolníci úplně zadarmo, čímž se na ně podmínky vyplácení kompenzačního bonusu nevztahují. To se dotýká zejména myslivců, včelařů nebo baráčnických obcí. „Na činnost a roční provoz vydělávají především plesy, které bylo nutné zrušit,“ říká Jaroslav Proček, rychtář Veleobce sdružených obcí baráčníků. Ta zaštiťuje všechny registrované baráčnické obce v České republice. „Mezi naše příjmy patří také pronájmy v budovách, které nám patří. Dochází ale k tomu, že nájemce musel přerušit živnost a nemá nám z čeho platit. Ani v tomto případě ale na kompenzace nemáme nárok,“ doplňuje rychtář.

Podobně jsou na tom i skauti nebo další organizace, které vedou činnosti pro děti. „Někteří mají problém s výpadkem příjmů z ubytovací kapacity. Náklady na energie a personál musíme platit, i když ubytovaní nepřijedou. Týká se to hlavně těch, kteří provozují větší objekty, pro školy v přírodě, vzdělávací pobyty, ekopobyty a podobně,“ doplňuje Sedláček.

S menším výpadkem akcí, které by mohly přinést zisk, se potýkají kvůli epidemii Covid-19 i rybářské spolky. „Rušení plesů zasáhlo zejména teplické rybáře, kteří jich vzhledem k oblíbenosti pořádají do roka několik,“ upřesňuje mluvčí Severočeského územního svazu Jan Skalský. „Na naše rozpočty ale rušení kulturních akcí nemá příliš výrazný vliv. Stále platí, že největší příjmy jsou z prodeje povolenek, členských známek a poplatků za neodpracované brigádnické hodiny,“ dodává Skalský.

Jak si stojí spolky před zákonem
V českém právu je od 1. ledna 2014 spolek zvláštní forma právnické osoby. Účelem spolku mohou být buď vzájemně prospěšné cíle, tedy společné aktivity zaměřené jen na členy spolku sportovní kluby, myslivecká sdružení atd., nebo veřejně prospěšné cíle směřující vůči veřejnosti poskytování sociálních služeb, vzdělávací a informační aktivity atd.
Spolek může vlastním jménem podnikat, ale nesmí to být jeho hlavní činností a případný zisk musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. 
Zdroj: občanský zákoník