Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a Lesy České republiky nechaly podél turistické stezky odumřelé stromy seříznout harvestorem.

„Původně se měl úplně skácet les v pásu širokém na výšku stromů podél turistické cesty v délce osm set metrů, aby nehrozilo, že uschlé stromy spadnou na stezku. Naší podmínkou ale bylo, že tu zůstanou stát alespoň několik metrů vysoká torza – pro přírodu to bude šetrnější než pokácení celých stromů a zároveň to bude bezpečné,“ vysvětlil Aleš Kopecký z AOPK ČR.

Kácení stromů napadených kůrovcem. Ilustrační snímek
Malí vlastníci jsou kvůli kůrovci v pasti. Lesy prodávají pod cenou spekulantům

Obsluha harvestoru zajistila práce na jedničku. Část smrkového dřeva byla po těžbách odvezena, ale podstatná část zůstává v rezervaci k zetlení. Podařilo se bez poškození zachovat mladé buky a jedle, které byly zasazeny před 15 lety.

Bezpečnost na prvním místě 

„Bezpečnost turistů je na prvním místě. Proto jsme museli souše podél značených cest vytěžit, a to s ohledem na přírodu a zachování přirozeně se obnovujících dřevin i vysázených stromků,“ uvedl ředitel oblastního ředitelství Lesů ČR pro východní Čechy Karel Fišer.

„Vypadá to zvláštně, nedávno jsme tam s dětmi procházeli. Ale asi mají lesníci a ochránci přírody důvod tam to dřevo ponechat,“ řekl Petr Dvořák z Pardubic, který má na Seči rekreační chatu.

Vysoké pětimetrové „pařezy“, ležící odumřelé dřevo i stojící kůrovcové souše skvěle zajistí vlhkost a stín. Ty jsou nutné k růstu nové generace lesa, která zde již mezi suchými smrky vzniká. Torza stromů a smrkové souše ochrání před nárazovým větrem přirozené listnaté lesy a odumřelé dřevo je výživným substrátem pro růst vzácných druhů hub či vývoj hmyzu.

Les okolo Pohledecké skály zmizel.
Přírodní paradoxy. Kůrovcová kalamita učinila Žďárské vrchy krásnějšími

„Ze studií rezervací zde v chráněné krajinné oblasti víme, že se v nich vyskytuje 300 až 400 druhů hub, z nichž obvykle polovina vyžaduje ke svému vývoji odumřelé dřevo. Toho je v běžných hospodářských lesích málo, a proto mají tyto druhy šanci přežít hlavně v rezervacích,“ dodal Kopecký.

Požádal zároveň návštěvníky rezervace Oheb, aby se drželi pouze značených turistických cest, které jsou nyní bezpečné.

Přírodní rezervace Oheb

Rozloha: 26,32 ha
Nadmořská výška: 480 - 520 m
Území je zvláště chráněno od 6.5.1954

Smrkové lesy jsou postupně nahrazovány výsadbou převážně jedle bělokoré (Abies alba) a bukem lesním (Fagus sylvatica). V blízkosti turistických cest v okolí hradu byly v minulých letech provedeny zdravotní a bezpečnostní ořezy starých buků, s cílem zachovat tyto ekologicky významné jedince na místě pro hnízdění ptáků či vývoj hmyzu a hub a zároveň zvýšit bezpečnost návštěvníků rezervace. Veškeré dřevo listnáčů a jedle je ponecháváno v lese do fyzického rozpadu.

V území je zakázáno vstupovat mimo vyznačené cesty, tábořit a rozdělávat ohně. Je zde nutné dbát maximální opatrnosti, protože hrozí pád stromů nebo jejich částí.

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR