Bývalý hráč Opavy, Kravař, Petřkovic, Nového Jičína, Mikulovic či Vítkovic je postrachem všech brankářů. V době, kdy doslova jako černá ruka řádil v barvách baníkovského béčka, se čekala, že dostane šanci v první lize. Ta ale nepřišla. „Makal jsem na sobě, měl jsem dobrá čísla, avšak k lize jsem možnost přičichnout nedostal. Musím přiznat, že mě to zklamalo,“ svěřil se Radovan Lokša.

Aktuálně je připraven rozdávat fotbalovou radost v třetiligovém Hlučíně. „Už se na to moc těším. Hlučín mi dává smysl, fotbal se tady dělá dobře,“ řekl Deníku po přípravném utkání s Opavou, které jeho nový tým vyhrál 3:1.

Radovane, máte před sebou nové angažmá, a to v ambiciózním Hlučínu, co od něj očekáváte?
Šel jsem do Hlučína proto, že znám kluky v kabině, majitele klubu pana Táče i vlastně realizační tým. Nešel bych nikde, kde by se hrálo jen tak pro srandu. Hlučín má kvalitní a ambiciózní mužstvo, jehož hráči si už něčím prošli. Nechceme nic vyhlašovat, ale ambice mohou být ty nejvyšší, to znamená čeřit vody úplně v horních patrech tabulky.

Narodil jste se jako střelec, kde jste hrával, tam jste byl nejlepším kanonýrem. V Hlučíně vám to může svědčit i poté stránce, že se setkáváte se spoluhráči s Petřkovic, takže se sehraností by problém neměl být…
Určitě, já tomu věřím. Jsme na sebe zvyklí z Petřkovic, i když nyní jsme se chvíli neviděli, když jsem si odskočil do ostravského Baníku. Jako útočník chci dávat vždycky góly a chci být tímto prospěšný týmu. Věřím, že se to povede i nyní.

Jaké bylo angažmá v béčku Baníku? Dával jste hodně branek a nabízelo se, že byste si mohl vyzkoušet i ligu. Nemrzí vás, že to nakonec nedopadlo?
Řeknu to tak, liga byla mým hlavním cílem, proč jsem do Baníku šel. Nastavené to bylo tak, že mám pomoci mladým klukům, trochu jim předávat zkušenosti. To byla jedna věc. Druhá byla, že jsem bral i sportovní stránku, že se mohu posunout výše a nakouknout i do první ligy. Dělal jsem proto maximum. Myslím si, že střeleckou formou jsem si o to říkal. Dát ve dvaadvaceti zápasech osmnáct branek, není až tak špatnou vizitkou. Bohužel já nejsem ten, kdo o tom rozhodoval.

René Dedič
Opava je stále na lovu útočníka, ve hře je jeden návrat

V době, kdy se Baník střelecky trápil, nebyly v tomto směru ani žádné náznaky?
Hráči s áčka i spoluhráči s rezervy mi věřili, ale u toho to skončilo.Bohužel jsem necítil žádný náznak ze strany vedení, o to více mě to mrzí.

Měl jste i jiné nabídky, než z Hlučína? Přece jenom gólový útočník je v současné době nedostatkovým zbožím…
Něco se řešilo ve třetí lize. Byl jsem v kontaktu s Frýdkem – Místkem, ozvaly se i okolní druholigové týmy. Zájem Hlučína byl velký, má ambice. Rozhodla i osoba pana Táče (majitel FC Hlučín), který mě sám oslovil. Zdálo se mi, že právě Hlučín může být další dobrou štací.

Máte ještě sám ambice ve dvaatřiceti letech zahrát si profesionální soutěž?
Chodím do práce, učím na škole a tam mi vycházejí maximálně vstříc. Kdyby viděli, že je možnost, abych se věnoval čistě jen fotbalu, tak by mi vyhověli. Hraji fotbal proto, abych podával co nejlepší výkony a byl úspěšný. A jestli si toho někdo ještě všimne, se uvidí. Největší šance byla v Baníku, tam to ale nevyšlo, kde mě to zklamalo.

Máte za sebou několik angažmá, ať už v Mikulovicích, Novém Jičíně, Vítkovicích, Baníku, Opavě, která ta štace byla nejlepší?
Z hlediska angažmá, mělo každé něco do sebe. Poznal jsem spoustu nových a skvělých lidí. Vzpomínám na to rád. Nechci nikoho jmenovat, každá štace měla své kouzlo.

MSFL se za poslední dva roky ani jednou nedohrála, jak to vnímáte?
Je to škoda, že došlo k přerušení. Trénovat mohly jen profesionální týmy, včetně béček, které mohly trénovat. Určitě pauza soutěž poznamenala. Bylo to spíše jen o individuálním přístupu. Přece jenom ale fotbalový trénink to nenahradí. Odrazí se to do výkonnosti a uvidíme, jak soutěže budou celkově vypadat.

Který tým může být podle vás velkým konkurentem Hlučína v boji o postup?
Těžko říci. Víme, že v soutěži jsou každoročně silné týmy, jako Uničov. Uvidíme, co složí Frýdek – Místek, který bude spolupracovat s Baníkem.