„Moc se to mezi kluby neřeší, sportovně se nikdo nechtěl vymlouvat třeba na stav hrací plochy, kabin, ale sám mám představu, jak by věci v roce 2021 měly vypadat a naše podmínky těm třetiligovým již neodpovídají,“ uvědomuje si Petr Tač s tím, že o to víc to bije do očí v konfrontaci s konkurenty.

„Doba se nezastavila, naopak. Chvíli se to dá držet, ale ne do nekonečna. Když se podívám na kluby jako Kroměříž, Vyškov, Uničov, nebo nedaleké Hlučín, Dolní Benešov či Frýdek-Místek, tady jde úplně o jiné areály a možnosti. Ony investovaly, jejich města rozvíjela infrastrukturu. Bohužel u nás se to nepodařilo,“ přiznává Petr Tač.

Před rokem jste se nebránil, že za určitých podmínek a i podpory města byste zkusil druhou ligu, teď opouštíte třetí nejvyšší soutěž. Jaké pocity z toho nyní máte?
Ani teď si nejsem úplně jistý, jestli jsem se vydal správným směrem. (usměje se) Samozřejmě smíšené, protože je to něco, co jste patnáct let budoval, a najednou je vše jinak. Změna je život a ten přináší i tyto situace. Nic není napořád. Takto jsem se rozhodl a věřím, že to bude ve finále ku prospěchu. Že se objeví další možnosti.

Zvažoval jste svůj krok dlouho?
Rozhodnutí nepadlo ze dne na den. Vše se to ve vás tvoří delší dobu, kdy se skládají do mozaiky určité střípky, které se buď přikloní na tu stranu, že to smysl má, nebo naopak, že ne. Poslední dobou ale bylo více střípků na té straně, že mi to smysl nedávalo.

Co konkrétně?
Prvotně šlo o stav, v jakém se nyní nachází amatérský sport a nemožnost se jakkoliv rozvíjet. Máte zavřený areál, nemůžete trénovat, sportovat, tak hledáte motivaci, proč to vlastně děláte. Ale tohle je obecného charakteru, něco, co těžko můžete ovlivnit. A pak je tam řada věcí, které mají spojitost s tím, jak jsem to popsal v prohlášení na klubovém webu. Jak je na fotbal tady nahlíženo, v jakém areálu to hrajeme, kdo nám chce a jak pomáhat, a kdo slyší na to, co říkáme, a kdo na to neslyší. Nemám ve zvyku dlouho leštit kliky. Buď někdo vnímá, co se v Odře děje, podpoří to, anebo má jiné priority. Ostrava je, jaká je, priority má jinde a je proti mé přirozenosti se neustále o něco prosit.

Petr Tač - předseda fotbalového klubu FC Odra PetřkovicePetr Tač - předseda fotbalového klubu FC Odra PetřkoviceZdroj: Deník/Pavel Sonnek

Podporu jste necítil jen na magistrátu, nebo i u vás v obci?
Pan Mikulica (starosta Petřkovic) má asi omezené možnosti, jak takovému klubu ve třetí lize pomoci. To pravé „gró“ a politika Ostravy leží na magistrátu. Holt pro Ostravu asi není třetí liga zajímavá, aspoň takhle jsem to vnímal. Mají několik ligových klubů, řadu dalších sportů a svoje priority postavené jinak.

Jak moc se lišily představy vaše a města Ostravy?
Vůbec netuším, jaké mělo město představy s touto úrovní sportu. Jedinou možností, jakou to já mohu měřit, jsou dotační prostředky, které dostává FC Odra Petřkovice v porovnání s ostatními kluby. Tam je dle mého názoru absolutní nevyváženost. Na druhé straně to nechci svalovat jen na to, určitě to není jen o tom, ale samozřejmě politika, kterou město přijalo, jak podporuje sport, zejména pak fotbal, to je na velkou debatu. Už jsem to zmiňoval v prohlášení, co dnes vlastně z fotbalu v Ostravě zbývá? Velký Baník a tři kluby v divizi. Pro třetí největší město v republice to není úplně dobrá vizitka a osobně si myslím, že značka FCB bude jen tak silná, jak silný bude fotbal ve městě a blízkém okolí.

Kdy nastal definitivní moment, že jste se rozhodl převést práva na MSFL jinému subjektu?
Až ve chvíli, kdy se objevil někdo, kdo měl o tuto soutěž zájem. Tím byl Frýdek-Místek z.s.. Město dává do fotbalu jedenáct milionů korun, aspoň podle mých informací, a má zázemí, jaké má. To je trochu jiný level. V třetiligových klubech a městech to dnes tak bývá. Takhle se města o ty své kluby starají.

Jakou podporu byste si vlastně vy představoval?
Jak jsem řekl, Frýdek-Místek dostával jedenáct milionů, Hlučín asi tři, takže logicky moje představa byla aspoň někde okolo těch možností menšího města. Místo toho se v našem případě bavíme o podpoře ve statisících. Myslím si, že Ostrava by měla ocenit druhý nejvýše postavený klub ve městě. Pak si říkáte, jestli to má smysl. Pochopitelně bavíme se o podpoře, která jde na mládež, ale i areál s tím souvisí a vůle i podpora mohly být rozhodně větší.

Co vy soudíte o sporu, jaký se rozhořel právě ve Frýdku-Místku?
No… Přiznám se, že nemám o tom žádné detailní informace a nepřináleží mi to komentovat. Mě oslovili zástupci města a Spolku, konkrétně pan Mamula a pan Dian, a s nimi jsem jednal. Ta jednání byla korektní a dohodli jsme se velmi rychle.

Co hráči? Ti stále zůstávají Petřkovicím, že?
Musím přiznat, že k mému překvapení požadavek na hráče ze strany Frýdku nebyl, o ně neměli zájem. Nicméně samozřejmě je jasné, že budou hrát jinde. Určitě se o ně chceme postarat, komunikovat, aby se dále rozvíjeli a mohli uplatňovat svůj fotbalový talent.

V Petřkovicích tedy s koncem této sezony skončí i třetí liga, nicméně u vás se spekuluje, že byste měl své aktivity přesunout do konkurenčního Hlučína. Můžete to potvrdit?
V této chvíli není nic zřejmé ani jasné. Já v Hlučíně 25 let bydlím, moje žena odsud pochází. Znám ten klub a vidím, co se v Hlučíně, pokud jde o infrastrukturu, v posledních dvou letech udělalo. Přiznám se, že by mě to lákalo, ale zároveň to není jediná možnost, kde se chci ve fotbale realizovat.

Co se ještě nabízí?
(pousměje se) To uvidíme. Nepopírám, že mám ještě jednu nabídku, ale o ní bych konkrétně hovořit nechtěl.

Fotbalisté Petřkovic (ve žluto-černém) při výhře 2:1 v Hlučíně (3. 10. 2020).Fotbalisté Petřkovic (ve žluto-černém) při výhře 2:1 v Hlučíně (3. 10. 2020).Zdroj: Štěpánka Czyžová

Petřkovice budou mít 17. dubna volební valnou hromadu, ve svém prohlášení jste napsal, že z klubu neodcházíte. Znamená to tedy, že se chcete v něm nadále angažovat?

Úroveň okresního přeboru a s ním spojená administrativa, či další věci, se mi zdají oproti třetí lize nicotné, takže věřím, že to zvládneme. Samozřejmě nechci, aby Odra hrála dlouhodobě poslední soutěž, takže až to budu jednou předávat někomu, kdo se už o to bude starat dál, rád bych, aby to bylo minimálně na úrovni I.A třídy. Valnou hromadu máme naplánovanou na toto období delší dobu, musíme ji udělat, je nutná nejen pro události v klubu, ale i události na scéně FAČR a fotbalu u nás obecně. FC Odra má stále hlas rozhodující na velké Valné hromadě FAČR, která bude v červnu v Praze. Je na členech, jak se rozhodnou. Nechci ale z klubu na této úrovni odcházet. Rád mu pomůžu zase o něco nahoru, pokud budu moct.

Jak budete vzpomínat na období, kdy se Petřkovice dostaly z krajského přeboru rychle až do MSFL, kde jste třetí rok po sobě druzí a teoreticky jste mohli jít až mezi profesionály?
No pozor, my jsme i teď na druhém místě, takže pokud by se začalo hrát, vůle zabojovat o první příčku určitě bude. Přece jen ta energie a charakter klubu se neztrácí, což bylo vždy něco, co mě fascinovalo. Celkově na to, o čem mluvíte, budu vždy vzpomínat rád, protože to byl kus života. Patnáct let ve funkci předsedy je dlouhá doba. A pokud takovou dobu u toho chcete být, nejde to dělat jinak, než srdcem. K tomu jsem poznal řadu skvělých lidí, ať už mezi fotbalisty, nebo vůbec kolem toho sportu, bez kterých by to nešlo. Krásné období

Je nějaký moment, který se vám vryl do paměti?
Moment ani ne. Vytrhnout jeden okamžik asi nejde. Každý postup je oslavou fotbalu a práce lidí, kteří se na tom podíleli. Ať už při cestě do divize, nebo pak do třetí ligy, šlo o euforické zážitky. K tomu tady byla pohárová utkání s Opavou, Zbrojovkou Brno, nebo jsem hrdý i na to, kolik hráčů od nás šlo do vyšších soutěží a dnes třeba hrají ligu. To je směs toho hlavního, co mě napadá.

Jaké pro vás bude nehrát s Olomoucí, Baníkem, Kroměříží, ale místo toho jezdit po Ostravě a nastupovat proti Michálkovicím, Markvartovicím, Koblovu a podobně?
(zasměje se) Přiznám se, to nevím. Ani netuším, jaké kluby v okrese dál hrají, a co také zbude, až se začne zase sportovat. Je velkou otázkou, kolik klubů a hráčů bude fotbal ještě po té pauze hrát. My se pokusíme postavit takové mužstvo, abychom se co nejrychleji dostali na úroveň sousedních vesnic, jako jsou Ludgeřovice nebo Štěpánkovice, a hráli jsme derby, která přilákají k nám to areálu hodně lidí. A z pohledu lokální zábavy to bude třeba ještě lepší, než ve třetí lize.