Byl to jako blesk z čistého nebe. Vítkovicím se vydařilo divizní jaro, vyhouply se na čtvrté místo a jaly se chystat na nový ročník, který by mohl být postupový. Jenže tehdy třetiligový Vratimov se chtěl MSFL zbavit, nabídl ji okolním klubům a dohodl se právě s Ostravany. „Už bych to neudělal, do třetí ligy bych takto naivní a nepřipravený nešel. Nikdy. Z dnešního pohledu neuvážené rozhodnutí, ale tehdy mi to tak nepřipadalo,“ říká Martin Hloch.

Sám připouští, že není fotbalovým odborníkem. O správnosti kroku nebyl na sto procent přesvědčený, ale i díky radě lidí okolo sebe a fotbalu doufal, že po mírném posílení tehdejší kádr soutěž zvládne. Nestalo se. „Roli ale hrály další dva faktory,“ upozorňuje.

Fotbalisté Baníku Ostrava proti Slovácku. Před zápasem se klub i fanoušci rozloučili s brankářem Janem Laštůvkou.
Laštůvka o rozlučce v Baníku: Tým se hodně změnil, konec mě vzal. Co budoucnost?

„Prvním byla krátká příprava na MSFL, protože o naší účastí v ní se rozhodlo necelý měsíc před začátkem sezony. A za druhé – to možná podstatnější – byl pak přístup a výkony některých posil. Byl bych přísnější. Viděl bych náznak, že někdo jde proti týmu, nechce vyhrát, okamžitě bych ho vyhodil. Já to neudělal. Vyškolilo mě to,“ lituje Hloch.

LIDSKÁ STRÁNKA PŘED FOTBALOVOU

Po zisku čtyř podzimních bodů věděl, že na jaře by musel i přes investice přijít zázrak. „Uletěl jsem tolik, že to ani nechci přesně vědět. Na mě to jsou velké peníze. Konkrétní být nechci, ale šest nul tam bude,“ odhaluje otevřeně s tím, že v záchranu ovšem věřil.

„Nemohl jsem nic jiného říkat, prostě jsem musel pozvednout prapor a říct, že když mám do toho dát ty peníze, tak chci, aby to nějak vypadalo. Že jsme lepší, hrajeme hezčí fotbal a budou i výsledky. Ne jak na podzim. Pořád jsme byli Vítkovice, které mají zvuk. A to se povedlo,“ je přesvědčený Martin Hloch.

Bufety na Městském stadionu ve Vítkovicích.
Baník netrápilo jen Slovácko, ale i catering. Máme žlutou kartu, ví firma

„Myslím, že jsem pro udržení udělal maximum. Tomu odpovídaly cílové i zápasové prémie. Násobně větší, než na podzim. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale jde o mé přesvědčení. A doufal jsem, že hráči na tom budou podobně,“ dodává Hloch.

Posily se podle jeho názoru povedly jen napůl. Po lidské stránce ano, po fotbalové nikoliv. „Přišel famózní Nigerijec Emmanuel Uchenna, ale víza měl pouze na dva měsíce. Nyní zamířil do Baníku,“ vypichuje Hloch. „A pak byl výborný tah angažovat brankáře Radovana Murína, který naplnil očekávání po sportovní i lidské stránce. Výborný člověk. I když jsme nebyli jeho mateřský klub, nebylo mu to jedno, a byl pomocí,“ pokračuje.

„Další posily byly za velké peníze, ale nepovedly se. Ať už přístupem, nebo formou. Někteří, ač měli talent, umění, nebo předpoklady kvůli své minulosti, tak to promrhali na večírcích, případně prostě uvadli. Jmenovat ale nechci,“ doplňuje Hloch.

Jan Laštůvka při loučení.
KOMENTÁŘ: Bolavý konec legendy Baníku. Okamžik, který si kdekdo nepřipouštěl

VÍTKOVICE JSOU STABILIZOVANÉ

Výsledkem bylo 11 jarních bodů. „Mohli jsme mít ale víc,“ míní Hloch s tím, že samostatnou kapitolou bylo angažování trenéra Petera Drozda, který nahradil Karla Semelku. „Podzim nebyl o trenérovi, ale chtěli jsme změnu. Toto se ale nepovedlo, víc bych to nerozváděl. Jen jsme tím prodrbali zimní přípravu,“ mrzí majitele, jež po prvním jarním kole instaloval do funkce Martina Motyčku.

Bývalý záložník u týmu zůstává. „O změně jsem neuvažoval,“ vylučuje. „Martin je oddán fotbalu, dělá to dobře, ale to neznamená, že by to nemohlo být lepší,“ má jasno Martin Hloch, jehož těší i mládež. „Zapojili jsme několik mladých, k čemuž jsme přistoupili až během sezony. Neodvedli horší výkony, než někteří starší. Pomohlo jim, že si prošli béčkem, a někteří se vypracovali do A-týmu. Bylo to kouzlo nechtěného,“ podotýká Martin Hloch.

Po roce jsou tak Vítkovice na stejném místě. „Dost mi to ale dalo. Mám velkou pokoru, ale i strach, aby to v divizi nebyla ostuda, protože jako Vítkovice to budeme mít těžké. Mám z toho respekt,“ vysvětluje Hloch, přičemž návrat do třetí ligy nebude hlavní ambicí. „Chceme hrát nahoře, a co z toho bude pak, se uvidí. Mám svůj cíl, který by mě uspokojoval, ale neřeknu ho. Bavit se o něm budu schopný klidně na konci září,“ usmívá se Hloch.

Fotbalisté Baníku Ostrava proti Slovácku. Před zápasem se klub i fanoušci rozloučili s brankářem Janem Laštůvkou.
Hapal změnil dress code a bodoval: Budu to držet. Výkon hodný Baníku Ostrava

Navzdory sestupu je především rád, že se povedlo Vítkovice po mnoha kotrmelcích v minulosti finančně stabilizovat. „Do klubu, který je nízkorozpočtový, tečou privátní peníze,“ připomíná. „Jsem rád za to, kam jsme se posunuli. Daří se mládeži, ženám… Proto by mi bylo líto, kdyby Vítkovice cokoliv ohrozilo,“ líčí Hloch.

BEZ PENĚZ ZŮSTANE JEN ZNAČKA

V roce 2020 začal finančně pomáhat Vítkovicím majitel Baníku Ostrava Václav Brabec. „Vašek byl městem požádán, jestli by Vítkovicím nepomohl. S Baníkem se to nedá srovnat, ale podobným způsobem,“ vrací se o pár let zpět Hloch. „Město se tehdy na Vítkovice dívalo skrz prsty, dost jim zatopilo, za což si částečně klub mohl sám. Vašek do toho šel s tím, že oba do toho dáme peníze a já se o klub budu starat. To se děje,“ ujasňuje.

Bez té pomoci by Vítkovice nefungovaly. „Byly by prázdné a vybrakované, vždyť ty nedávné (FC Vítkovice 1919) – ovládané jedním hasičem – už neexistují. Na internetu lze dohledat jen jeho sliby z roku 2020, z nichž dnes neplatí prakticky nic,“ je rázný Martin Hloch.

Fotbalisté Baníku Ostrava proti Slovácku. Před zápasem se klub i fanoušci rozloučili s brankářem Janem Laštůvkou.
VIDEO: Lašty legenda, znělo Vítkovicemi. Baník i fanoušci se loučili s brankářem

O budoucnost klubu se nebojí. „Kdybych já, nebo můj partner, do toho přestali dávat peníze, bude existovat značka, ale leda na nejnižší úrovni. Takzvaně pro žízeň a radost. Jen to nebudou ty dnešní Vítkovice,“ zdůrazňuje Martin Hloch. „Jsem ale rád, že nikomu nic nedlužíme, zároveň máme daleko nižší rozpočet, než si fotbalová veřejnost myslí,“ dodal.

Řeší také zázemí klubu, jelikož minulý ročník odehrál A-tým v Markvartovicích, nyní bude útočištěm celého klubu tréninkové centrum Vista. „Děláme, co se dá. Jsem rád, že nyní budeme právě na Vistě, protože u nás je 330 mládežníků, kterým jedna plocha nestačí. Vítkovicím to pomůže, i když areál nevlastní. My jen potřebujeme zázemí za rozumný peníz,“ popisuje Hloch.

A co jej pět let ve fotbale naučilo? „Vzalo mi část iluzí, zároveň jsem poznal spoustu zajímavých lidí a nadšenců. Za to jsem rád,“ uzavírá tajemně Martin Hloch.