Hattrick v deseti. Povedlo se vám už někdy něco takového?

V deseti ještě ne. Vlastně je to můj druhý hattrick v divizi, takže super, ale důležité je, že jsme to zvládli jako tým. Jen mrzí vyloučení Richtára. V mých očích to nebylo tak vážné, aby dostal červenou. Bylo to vzájemné. Když už, tak měli být vyloučeni oba.

Stalo se v úvodu druhého poločasu, kdy byl stav 0:0. Přitom jste asi cítili, že po prohře s Bruntálem potřebujete zabrat. Co si pak v takové situaci člověk říká a myslí?

Ani nevím. Asi trochu strach, že to nezvládneme. Nakonec jsme se dokázali semknout a myslím si, že na to, že jsme hráli v desíti, tak jsme je skoro k ničemu nepustili. Bohužel nám dali dva góly po našich chybách, ale jinak jsme dominovali a zaslouženě vyhráli.

Fotbalisté Vítkovic porazili Krnov 3:2 a mají první jarní body. Na snímku domácí Rostislav Chylek.
Blikanec kapitána Vítkovicím body nevzal. Tolerovat to ale nehodlám, řekl kouč

V první půli jste netrefil prázdnou bránu. Měl jste to v hlavě?

Nešlo o situaci, že bych si vyloženě odskočil. Spoluhráč sice říkal, že nahrával, ale mě se spíše zdálo, že střílí, tak jsem to chtěl jen klepnout, ale nepovedlo se. V té chvíli mě to samozřejmě štvalo, ale celý zápas byl před námi. V hlavě jsem si pořád říkal, že když to nepřišlo teď, snad to přijde později. Stalo se, dal jsem tři góly a mohlo jich být i víc. Ve druhém poločase jsem měl ještě jednu nebo dvě šance, ale jsem rád za tři.

Jaké byly?

Abych řekl pravdu, tak až na tu penaltu si to skoro nepamatuju.

Opravdu? Sportovci to tak občas mají…

Když jsem hlavou stoprocentně v zápase, žiju jím, tak po skončení přijdu do šatny a mám jakýsi black out. Prostě nedokážu si vybavit některé situace, pak si je dávám do souvislostí, co kdy, kde a jak bylo. Ale už jsem to viděl i na videu. Laty (Lateef Olayemi) vybojoval balon na půlce, naváděl ho, dal centr mezi stopery, já jsem si tam naběhl a prvním dotekem jsem posunul míč na branku a pod gólmana. To nás nastartovalo, ze mě spadla deka a víc jsem byl v zápase. Na penaltu jsem sice určený nebyl, ale věřil jsem si. Byl jsem si stoprocentně jistý, kam ji budu kopat a nepřemýšlel jsem, že bych ji nedal. Třetí gól byl pak vybojovaný odražený balon, navedl jsem to na stopera, uvolnil se a vystřelil. K tomu mám zajímavost.

Povídejte…

Ten stoper je můj známý, řekl mi: „Pojď jeden na jednoho“. Potom mi vyčetl, že za celou dobu, kdy mě zná, jsem nevystřelil levačkou. Hol jsem ho tím překvapil.

Trenér Vítkovic Martin Štverka.
Šok pro Vítkovice! Padly doma s posledním. Jsem nervóznější, přiznal kouč. Proč?

Na jaře jste za dva zápasy vstřelil stejný počet gólů, jako za celý podzim. Cítíte, že jste se střelecky chytil?

Nevím, jestli jsem se chytil, ale na podzim to nebylo ono. Změnil jsem klub, aklimatizace byla složitá, ale teď si to začalo sedat. Kluci se mnou více hrají, více se snaží hrát na mě, a já snažím jejich práci zužitkovat. Abychom byli kompaktní a zápasy zvládali.

Jedním ze čtyři gólů byly i nůžky v Bohumíně, vyhrál jste s nimi i anketu Deníku. Jak na to vzpomínáte?

Vím, že jsem tu akci začal. Nahrával jsem se na Richtyho (Richtára) doprava, pokračoval do šestnáctky, on odcentroval, ale já balon jsem přeběhl. Zpracoval jsem ho jen zády k brance, tak jsem si řekl, že to vyzkouším. Přitom na tréninku mi to nikdy nešlo.

Jaký to mělo ohlas?

Asi famózní. I trenér Bohumína mi gratuloval, to se málokdy vidí. Nebo gólman, který vůbec nemohl zasáhnout, chytit to, jen se díval, protože to skončilo v levém horním rohu. Holt takové góly padají málokdy. Jak říkám, na tréninku jsem to zrovna tehdy v tom týdnu zkoušel, ale létalo to do vesmíru. A pak to klapne takhle v zápase. Sám jsem tomu nevěřil, abych řekl pravdu.

MFK Vítkovice.
Vítkovicím v honbě za záchranou nevyšly posily. Pomůže i bývalý gólman Baníku

Martin ŠtverkaMartin Štverka.Zdroj: Petr Widenka

Pojďme zpátky do současnosti. Má na vašich výkonech podíl i nový trenér Martin Štverka?

Určitě má. My se známe od doby, kdy mě kupovali do Jičína. Že mě chtěl do Dolního Benešova, jsem ani nevěděl. Věří mi, chce, abych dával góly, je na mě přísný, za což jsem rád, protože mě to tlačí k tomu, abych se zlepšoval, snažil se pracovat pro tým. I když občas to tak na hřišti nevypadá, ale snaha se doufám cení.

Říkal, že je na vás hodně náročný, že má od vás velká očekávání. Jak to berete?

Já to mám rád, že pracuji pod tlakem. Vím, že na mě klade větší důraz, takže mě to vyhovuje, i když si občas pro sebe zanadávám. Vím, že dokážu víc a bohužel na podzim to nešlo. Teď se blýská na lepší časy, takže doufám, že to bude dál pokračovat.

Potěšilo vás vlastně, že zrovna on přišel do Vítkovic?

Určitě jsem to vnímal pozitivně, protože vím, jaký trenér je a vím, že dokáže stmelit kabinu. Pro kluky v týmu dělá první poslední. Věděl jsem, že když budou ve dvojici s Martinem Motyčkou, tak to může fungovat, můžeme se dostat výš a pokusit se v budoucnu o třetí ligu. Ale to nechci předbíhat.

Teď asi spíš řešíte, abyste utekli co nejdál od spodních pater, než abyste přemýšleli nad vrchem tabulky, že?

To určitě. Momentálně se nacházíme tam, kde se nacházíme, ale chceme bojovat o vyšší příčky, dokázat, že hrdě nosíme vítkovický znak a nechceme se plácat někde na spodku tabulky s Bruntálem a dalšími.

Fotbalisté Vítkovic. Ilustrační foto.
Nováčci i dorostenci. Vítkovice tvoří jarní kádr, čekají na MSFL. Kdo skončil?

V zimě přišel do Vítkovic bratr Tobiáš. Jak vám to vyhovuje?

Chtěl jsem, aby brácha přišel, protože sice spolu hráváme fotbálky a turnaje, ale proti soutěžním zápasům to není nic. Máme mezi sebou i boj, kdo bude lepší, kdo toho dokáže víc. Já mu to přeji, protože vím, že je mladší a dokáže toho předvést mnohem více. Pořád má dorostenecký věk, takže divize je pro něj určitě dobrý start do budoucna. Jsem rád, že přišel, protože mi ze zálohy umí mi dávat balony, které máme spolu nacvičené.

Hecujete se?

Určitě se hecujeme, ale zdravě. Byl bych rád, kdyby se chytil, dal nějaký gól, pomohl nám a nastartoval se pro lepší budoucnost.

A co vaše fotbalová budoucnost? Jaké máte ambice?

To je teď těžké. Bylo mi pětadvacet, chtěl bych se ale dostat co nejvýš. Zahrát si třetí ligu, možná ještě druhou, ale to uvidíme, co bude. Ambice jsou ale vždycky nejvyšší. Teď musím tvrdě pracovat, dávat góly a třeba si mě někdo všimne. Jsem rád za hattrick, ten ale patří celému týmu. Bez ostatních bych ho nedal. Navíc hlavní je výsledek, chceme vyhrávat. Příště ho může dát brácha, nebo Rosťa Chýlek, a budu opět rád, pokud vyhrajeme.

Martin Štverka.
I bez opor začal Štverka ve Vítkovicích dobře: Na mnohém ve hře lze stavět, řekl

Asi jste si ale oddechli po nezdaru s Bruntálem, že jste se vzdálili spodku tabulky. Asi to pro sebevědomí nebyl ideální start prohrát doma s jasně posledním týmem tabulky…

Rozhodně to nebylo dobré, v šatně bylo před zápasem skoro ticho, každý se soustředil sám na sebe. Určitě to z nás spadlo, a pokud to v Jeseníku potvrdíme, bude se nám dýchat lépe, protože bychom se mohli dotáhnout na Krnov i další týmy ve vyšší části tabulky. Za sebe bych chtěl skončit do pátého místa, to by bylo pěkné. Není to nemožné.

Trenér Martin Štverka o Denisi Nieslanikovi: „Denis mě nepřekvapil. Já si ho vyhlédl už v Benešově, on tehdy dal přednost jinému klubu, ale v Novém Jičíně byl pro mě prioritou, abychom ho z Třince přivedli. A nebáli jsme se do něj vložit větší finanční prostředky. Za ty dva tři roky spolupráce ukázal, že je to útočník a umí dávat góly. Rozený střelec. Vím, co v něm je, víc a víc na něj tlačím, pro tým musí více pracovat. S větší a větší vůlí. Člověk na něj musí být přísnější. V sobotu sice netrefil prázdnou branku, ale po pauze to vzal na sebe, a prokázal střelecké schopnosti, které má. Jeho střelecká potence je ale vyšší, i přínos ve hře. Kdybychom ho do Jičína nekoupili, asi by byl třineckým hráčem, možná by teď byl v kádru trenéra Hejduška a bojoval o flek. Celkově je to ale jen na něm, protože je gólový, umí dát deset dvanáct branek za půl roku. Je to jen o nastavení v hlavě, co chce, nebo nechce. Nastavili jsme si metu, uvidíme, kam ho to dovede, ale na třetí ligu určitě má.“