Navíc má domácí utkání s Valašským Meziříčím (středa 28. září v 10 hodin) k dobru. „Myslím si, že je to zatím dobré,“ říká pro Deník mladý kouč.

O víkendu však Ostravané své konto v tabulce nerozšířili. Možná překvapivě padli v Novém Jičíně 0:1. „Spokojeni nejsme. Hlavně prvních pětadvacet minut jsme prospali,“ přiznal Zdeněk Skotnica.

Trenér Hlubiny Zdeněk Skotnica.
Skotnica o Hlubině: S tlakem počítám, chci zlepšit tým i sebe. Kdo ho inspiruje?

Můžete přiblížit, co se vám nelíbilo?

Nestíhali jsme, prohrávali jsme souboje, neměli odražené míče, soupeř byl všude první. Z toho nám to šestnáctky létal jeden centr za druhým, zakončovali, a nebýt Otoupalíka v brance, tak jsme mohli prohrávat dva tři nula. Naštěstí jsme to přežili, pak se hra vyrovnala, začali jsme vyhrávat souboje, byli silnější na míči a měli i nebezpečné situace, ale žádnou tutovku.

Ve druhé půli jste pak přišli o všechny body…

O přestávce jsme si řekli, co je špatně, zjednodušili jsme hru a víceméně Jičín do ničeho nepustili. Bohužel, tak jako nás Otoupalík v prvním poločase podržel, tak pak si vybral slabší chvilku, kdy mu vypadl dlouhý míč z rukou a soupeř ho doklepl do branky. Je to škoda, ale holt i to přináší fotbal. Každopádně to nebyl náš hlavní problém v zápase. Tím bylo to, že z hromady centrů jsme nic nevytěžili. Ani jsme si toho moc nevytvořili. Vyloženou šanci si snad ani nevybavuji. Chyběl nám tlak do brány.

Patrik Chlopek v červeném z Hlubiny během utkání MOL Cupu s Vítkovicemi.
Hattrick! Snový úvod na Hlubině. Chlopek: Pomohlo i štěstí. Co sbírá kromě gólů?

Máte zhruba polovinu podzimu za sebou. Jak ho hodnotíte?

Já si myslím, že na nováčka nemáme špatné výsledky. Máme dostatek bodů, třináct je hodně slušný počet, a můžeme hrát v klidu, žádná nervozita na klucích nemůže být vidět. Hrajeme svůj poctivý fotbal plný soubojů, hodně na sílu, snažíme se držet míč a vytvářet si šance. Často máme v zápase jednu, dvě, tři, kterých si vážíme. A docela nám to tam padá. A naopak co se týká obrany, tak tu máme nejlepší v soutěži. Pět obdržených branek ze sedmi zápasů. Akorát těch vstřelených by mohlo být víc. Na hrotu točíme hráče, snažíme se najít toho pravého útočníka, ale zatím nám góly dává střední záložník Förster a Chlopek. To chceme zlepšit.

Venku jste prohráli v Karviné a nyní v Novém Jičíně 0:1, takže by se vám „zabiják“ schopný udeřit z jedné dvou šancí asi hodil, že?

Přesně tak. Stejně tak i v Polance (0:0). Jak jsem řekl, hromada centrů, tlačíme to tam, ale nedaří se nám ten jeden potřebný gól do branky dostat. Na druhé straně otočili jsme zápasy v Břidličné (3:2), nebo v Bruntálu (2:1), což je super, ale chybí hladový útočník schopný udržet hodně míčů, individuálně udělá akci a má pět střel za utkání. Snažíme se to nahradit hladovostí záložníků a dalších hráčů.

Finále poháru moravskoslezského krajského fotbalového svazu: TJ Unie Hlubina - TJ Vendryně, 8. června 2022 v Řepištích.
Hlubina nadále sází na trenérské mládí, Woznicu střídá Skotnica. Co rozhodlo?

Když byla otázka na zápasy venku, rozdíl mezi úspěšností doma a venku je znát, viďte?

Venku jsme uhráli šest, doma sedm, takže je to relativně vyrovnané, i když u nás jsme hráli jen dvakrát, kdežto na cizích hřištích už pětkrát. Doma budeme hrát s Valmezem, Frenštátem, Opavou, Bílovcem, takže tam můžeme nasbírat hromadu bodů a bylo by příjemné, pokud by se povedlo, držet se dál nahoře. Zvlášť, když to vypadá, že soutěž nebude mít žádného jednoznačného lídra, který by ostatní převyšoval. Chtěli bychom se vrchu držet co nejdéle.

Úvahy nad vyššími ambicemi nepadají?

Ne, to ne. Pro nás je to zkouškový půlrok. Pro mě, vedení i kluky, kdy si vyzkoušíme soutěž, zjistíme, jak na tom jsme, a po podzimu si to zhodnotíme. Zejména to, jestli je nutné tým doplnit. Určitě ale nehodláme nic přehánět. Klub není finančně ani myšlenkově postaven na to, že budeme přivádět hráče za smlouvu na 25 tisíc. Spíše chceme hrát s mladými, nadějnými, kteří mají chuť se zlepšovat a jít třeba i výš. Jsme rádi, že se teď nemusíme bavit o postupu ani sestupu, chceme být kolem čtvrtého pátého místa a zároveň spokojeni s tím, co předvádíme na hřišti. Aby nás to bavilo. K tomu ale musíme ubrat hluchá místa, na výpadcích, jako tomu bylo v Polance, nebo teď v Jičíně. A vyvarovat se chyb. Tak jako jsme ale Havířov porazili po minele gólmana, teď jsme po stejné věci prohráli. To je fotbalový život.

Hlubina - Havířov 2:0 (5. kolo divize F, 3. 9. 2022)
Motivovaná Hlubina porazila tým Matušoviče, vítězství jistil střídající Kalay

A jak vy jste se po trenérské stránce etabloval v divizi, kterou sice znáte jako hráč, ale do Hlubiny jste přišel z I.B třídy?

Věděl jsem do čeho jdu, protože z pozice hráče vím, že je to kvalitní soutěž. Ale nikdy jsem, to nevnímal tak, jako teď, že je to tak moc soubojové, silové, hodně přerušované hry a třeba i škaredých zákroků. Naproti tomu pohledných akcí je méně. O rozdílu proti I.B třídě se nemusíme bavit. Je obrovský. Rychlost, technika, tady jsou jsou hráči daleko vyzrálejší.

Musel jste něco změnit proti tomu, jak jste fotbal dělal v Raškovicích?

To ne. Je to podobné, jen pracujete s vyspělejšími hráči. Navíc na každý mančaft se připravujeme zvlášť, máme videa i další věci, kdy si soupeře probereme. A baví mě to, tak doufám, že kluci jsou na tom podobně. Jsem rád, že se nám nestalo to, co zažil Krnov nebo Bruntál, kteří dostali někde šest sedm gólů. My prohráli dvakrát nula jedna, což myslím, že je super, protože pokaždé bojujeme do poslední minuty o body. To se mi líbí.